MĚŘENÍ ČASU Základem měření času se stalo pozorování opakujících jevů na obloze. Tak vznikly pojmy den, měsíc a rok. Jedním z důvodů měření času byla potřeba určit, kdy začít nějakou činnost. Například pravěcí lovci stádní zvěře museli mít přehled o jednotlivých fázích roku a tomu přizpůsobili loveckou sezónu. Ve vhodnou dobu uskutečňovali rozsáhlé lovecké výpravy, aby měli všichni členové společenství v zimě dostatečné zásoby potravy. Délka roku byla určována podle lunárních, solárních a lunisolárních kalendářů.

Měsíc – přirozená družice planety Země LUNÁRNÍ KALENDÁŘ U lunárního kalendáře lidé využili nápadného úkazu na noční obloze: stále se opakující proměny Měsíce, který je přirozenou družicí planety Země. Lidé určili délku roku podle Měsíce. Když se Měsíc objevil na obloze ve fázi úplňku dvanáctkrát a dvanáctkrát se také objevil v novu, uběhl jeden rok. Nový rok začínal objevením se srpečku Měsíce. Fáze Měsíce Měsíc – přirozená družice planety Země

SOLÁRNÍ KALENDÁŘ V podmínkách krutých mrazivých měsíců pravěcí lidé s očekáváním vyhlíželi první hřejivé sluneční paprsky, které byly předzvěstí, že zima se chýlí ke konci. Sledovali postavení Slunce na obloze. Podle solárního kalendáře pak mohli první zemědělci určit čas k práci na poli. SLUNOVRAT – situace, kdy na jedné polokouli je nejdelší den a na druhé polokouli je nejdelší noc. Rozlišujeme letní slunovrat a zimní slunovrat. Z hlediska pozorovatele se Slunce v průběhu půl roku vrací z polohy vysoko na obloze do polohy nízko nad obzorem. ROVNODENNOST – nastává tehdy, kdy den trvá stejně dlouho jako noc. Rozlišujeme rovnodennost jarní a podzimní. Slunce – zdroj energie pro všechny živé organismy na Zemi

LETOPOČTY Letopočty jsou výsledkem vzájemné úmluvy lidí. Ve starověkém Řecku odvodili začátek letopočtu od legendami opředeného počátku pořádání olympijských her. Začátek muslimského letopočtu je spojen s odchodem Mohameda z města Mekky do Mediny. Židé počítají svůj letopočet ode dne, kdy podle jejich víry Bůh stvořil svět. Století je doba, která trvá sto let. Začíná prvním dnem prvního roku století a končí posledním dnem stého roku. Naše 21. století tedy začalo 1.1.2001 a skončí 31.12.2100.

MĚŘENÍ KRATŠÍCH ÚSEKŮ DNE V pravěku ještě lidé nepotřebovali sledovat kratší úseky dne. Ale ve starověku a středověku vznikají důmyslná zařízení ke sledování kratších úseků dne. Přesýpací hodiny Svíčkové hodiny Sluneční hodiny

Stonehenge ve Velké Británii Dodnes se vědci dohadují, zda Stonehenge je svatyní, astronomickou observatoří a kalendářem, jimiž se řídili první zemědělci v Anglii nebo vším tím dohromady a ještě čímsi navíc. Stejně tak nedovedou uspokojivě vysvětlit, jak dávní stavitelé vůbec dokázali takovou stavbu vytvořit. Vždyť některé sloupy jsou vysoké až devět metrů a celkový průměr kruhu je přes 100 metrů. Díky přesnějšímu datování přišli vědci s překvapivou informací. Stonehenge bylo postaveno dříve než pyramidy v Egyptě! Svatyně měla zřejmě pět vývojových fází. První část stavby vznikla kolem roku 3500 př. n. l. Stavba sloužila ke kultovním obřadům a rituálům. Blízkost kamenných hrobek nabízí představu, že šlo o uctívání zemřelých předků. Svatyně byla orientovaná na východ a západ Slunce, což tehdejším lidem symbolizovalo narození a smrt. Stonehenge ve Velké Británii

Pokus o počítačovou rekonstrukci Stonehenge na základě archeologického průzkumu lokality

ČASOVÁ OSA Na časovou osu nanášíme letopočty. Důležité je vybrat vhodné měřítko stanovených časových úseků, aby bylo možné zaznamenat do časové osy všechny časové údaje. Události před naším letopočtem – př.n.l. = před Kristem Události našeho letopočtu 250 750 1500 4000 př.n.l. 3000 př.n.l. 2000 př.n.l. 1000 př.n.l. 500 1000 2012

PRAVĚK Pravěk je nejstarší epocha lidských dějin. Pravěk se dělí: A STARŠÍ PRAVĚK: 1) Paleolit = starší doba kamenná 2) Mezolit = střední doba kamenná 3) Neolit = mladší doba kamenná 4) Eneolit = pozdní doba kamenná B DOBA BRONZOVÁ C MLADŠÍ PRAVĚK: 1) Doba halštatská = starší doba železná 2) Doba laténská = mladší doba železná

LITERATURA KOLEKTIV AUTORŮ. Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-208-08. BAUER, Jan, Josef FRAIS, Kristina VOLNÁ a Zdeněk VOLNÝ. Toulky minulostí světa 1: Od počátku dějin člověka po rozvrat velkých říší v Mezopotámii a Egyptě. 1. vyd. Praha: Baronet Via Facti, 1999. ISBN 80-7214-237-2. ZDROJE OBRÁZKŮ [15.9.2012] Fáze Měsíce http://images.google.com/search?as_q=lunar+&tbs=sur:fmc&biw=967&bih=472&sei=LWSWUKy5JOjZ0QX4nIBA&tbm=isch#hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch&sa=1&q=lunar+eclipse&oq=lunar+&gs_l=img.1.5.0l5j0i24l5.34922.34922.0.43016.1.1.0.0.0.0.281.281.2-1.1.0...0.0...1c.1.0994Q1egyvY&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.&fp=5ed84c08cd0a7b5d&bpcl=37189454&biw=967&bih=472 [15.9.2012] Měsíc – přirozená družice planety Země http://images.google.com/search?as_q=lunar+&tbs=sur:fmc&biw=967&bih=472&sei=LWSWUKy5JOjZ0QX4nIBA&tbm=isch [15.9.2012] Slunce – zdroj energie pro všechny živé organismy na Zemi http://images.google.com/search?as_q=sollar+calendar&tbs=sur:fmc&biw=967&bih=472&sei=UmCWUIrvCMnJhAed2ICIAg&tbm=isch#hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch&sa=1&q=solar+&oq=solar+&gs_l=img.12..0l10.39312.54484.1.58984.2.2.0.0.0.0.188.329.0j2.2.0...0.0...1c.1.TgzBZEPZNe4&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.&fp=7ad8c868a02e2c93&bpcl=37189454&biw=967&bih=472 [15.9.2012] Přesýpací hodiny http://images.google.com/search?as_q=sandglass&tbs=sur:fmc&biw=967&bih=472&sei=KGmWUI3RGIG_0QWMtIGoDg&tbm=isch [15.9.2012] Svíčkové hodiny http://www.flickr.com/photos/merelymel/1565677239/ [15.9.2012] Sluneční hodiny http://images.google.com/search?as_q=sun-dial&tbs=sur:fmc&biw=967&bih=472&sei=RmqWUNGhJYGc0QW4y4BA&tbm=isch [15.9.2012] Stonehenge ve Velké Británii http://images.google.com/search?as_q=stonehenge&tbs=sur:fmc&biw=967&bih=472&sei=x3qWULztC8Kg0QWUyoEI&tbm=isch [15.9.2012] Pokus o počítačovou rekonstrukci Stonehenge na základě archeologického průzkumu lokality Časová osa – vlastní zdroje