Fyziologie člověka FSS 2011 zimní semestr MUDr Dagmar Brančíková,

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fyziologie člověka FSS 2013 zimní semestr zimní semestr MUDr Dagmar Brančíková, Mgr.Jana Javora
Advertisements

EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Buněčný cyklus Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10/17 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Ch_056_Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_Buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka II Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/4 Šablona: III/2 Inovace.
DÝCHACÍ SOUSTAVA. FUNKCE DÝCHACÍ SOUSTAVY  nasycování krve kyslíkem  odstraňování oxidu uhličitého  termoregulace  hospodaření s vodou.
NERVOVÁ SOUSTAVA KOMUNIKAČNÍ SÍŤ. FUNKCE NS 1. řídí činnost všech orgánů v těle 2. kontroluje organismus jako celek 3. umožňuje vnímat okolí a získávat.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Rostlinná buňka. Tematická oblast: Rostliny Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Ústrojí sluchové. N Á ZEV Š KOLY: Gymn á zium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 Č Í SLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ N Á ZEV MATERI Á LU: VY_32_INOVACE_6C_01_sluchové.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Biologie člověka Tematická oblast: Biologie člověka (1. ročník Krajinář)
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor:Mgr. Jiří Hajn Název DUM:Svalstvo člověka – teorie Název sady:Přírodopis – lidské tělo Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
GENETIKA POHLAVNÍ CHROMOZÓMY HETEROCHROMOZÓMY X A Y.
Senzory pro EZS.
PŘESHRANIČNÍ VLIVY Gijs van Luyn InfoMil
Výživa a hygiena potravin
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Šárka Svobodová Název materiálu:
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Třída: Savci Autor: Zuzana Veselíková Vytvořeno: červen 2011
2.2. Dynamika hmotného bodu … Newtonovy zákony
Stavba buňky.
Přírodopis – 6.ročník Rostlinná buňka VY_32_INOVACE_
IMUNITA VY_32_INOVACE_ září 2013
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
PÁTEŘNÍ MÍCHA VY_32_INOVACE_ ledna 2014
Pohlavní rozmnožování prvoků
Autor: PaedDr. Hana Hrubcová Název:VY_32_INOVACE_3B_13_Krev Téma: Krev
Voda Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 
SPERMATOGENEZE A OOGENEZE
Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_07_PŘÍRODOPIS
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Základní škola a Mateřská škola Libáň, okres Jičín
Metabolické děje I. – buněčné dýchání
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu
BUŇKA U/10 - základní stavební jednotka živé hmoty
Buňka základní stavební a funkční jednotka organismů funkce buňky:
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
MEIOSA redukční dělení.
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Lumír.
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
VY_32_INOVACE_07_PR_KOŽNÍ SOUSTAVA
Genové technologie v zemědělství
Základní škola, Hradec Králové
Fyziologie člověka FSS 2008 zimní semestr MUDr Dagmar Brančíková,
Člověk-kostra Autor: Mgr. Iveta Váňová VY_32_INOVACE_12_Člověk-kostra
Signalizace integriny
NEURONY, REFLEXY VY_32_INOVACE_17_23.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
CHROMOZÓMY Skládají se z DNA, RNA a histonů a jejich existence má usnadnit rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk.
OP VK Využívání ICT Sada č. 3 - Př - 8
Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy
1. DÝCHACÍ SOUSTAVA Funkce dýchací soustavy
Kultivace hematopoetických buňek
Soustava močová Funkce: Tvoří a vylučuje z těla moč.
GENETICKÝ KÓD, GENY, GENOM
Autor: Mgr.Petr Procházka
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA.
Jméno autora: PaedDr. Hana Jurásková
BUNĚČNÝ CYKLUS = cyklus eukaryotické buňky od jednoho dělení buňky
Předmět Molekulární a buněčná
NERVOVÁ SOUSTAVA.
A B C c d b a e g h i f 1.1 Různé typy buněk
Eukaryotická buňka Vnitřní ORGANELY.
Biologie.
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
BUŇKA (cellula) - je základní a nejmenší stavební a funkční jednotkou každého živého organismu - je malá, pouhým okem neviditelná, pozorovatelná MIKROSKOPEM.
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
Buněčné dělení Meióza Martin Kameník VII. E.
Transkript prezentace:

Fyziologie člověka FSS 2011 zimní semestr MUDr Dagmar Brančíková, email dagmar.brancikova@fnbrno.cz

Biologické vědy morfologické Jak to vypadá? Co tam patří? Kde to najdu ? Tvar, vývoj a stavba živých organismů Anatomie tvar velikost a uložení orgánů, pitva Histologie a cytologie – mikroskopická stavba tkání Embryologie vývoj vajíčka a zárodku

Biologické vědy funkční Jak to funguje. K čemu to je Biologické vědy funkční Jak to funguje ? K čemu to je ? Co se stane, když se to porouchá ? Fyziologie funkce a řízení orgánů Biofyzika fyzik. Změny buněk a tkání, vliv záření Biochemie Genetika

Buňka Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence J.E.Purkyně 1837  základní funkce - uchovat DNA a reprodukovat se; podle DNA syntéza bílkovin pro sebe i celý organismus, udržovat stálost vnitřního prostředí a řízenou výměnu látek a energií Lidské tělo obsahuje 75x1018

Buňka Je schopna Samostatnému příjmu,zpracování a vyloučení živin reprodukce diferenciace specializace stárnutí smrti

Buňka - složení Jádro – genetická informace , RNA, DNA, chromozomy , exprese genu Organely – metabolismus, systémová funkce mitochondrie , endoplazmatické retikulum,ribozomy Golgiho komplex,lyzosomy,mitochondrie Cytoskelet + cytoplazma - tvar a dělení Obal - signály, ochrana

Funkce obalu Transport aktivní-ATP , pasivní-difuze ,bez ATP Komunikace kontakt sousedy receptory a) signály v rámci celků autokrinní apokrinní b) signály v rámci organismu elektrické humorální ( endokrinní)

HER rodina HER4 HER2 HER1 HER3 The 4 receptors of the HER family are structurally similar, but have distinct characteristics that dictate their signaling specificity. HER receptors share a structural configuration comprised of an extracellular domain, a single hydrophobic transmembrane domain and a highly-conserved tyrosine kinase domain. The extracellular region contains four subdomains. Structural analysis suggests that domains I and III are similar, with repeating sequences of hydrophobic residues folded into a beta-helix. Cysteine-rich domains II and IV are also structurally similar, with a number of disulfide bonded moieties. The helical folds in domains I and II are largely responsible for ligand binding; domain II has a beta hairpin protusion that represents the dimerization loop exposed for interreceptor interactions in the ligand-bound state, and is held within a hydrophobic pocket of domain IV in the unbound state. In the ligand-bound state, domains I and III are closely apposed.2,5 HER1 HER3

Cílená molekulární léčba Identifikace cílových struktur a cest přenosu maligního signálu Proliferace Metastazování Angiogeneze Apoptoza Shc Grb2 PI3-K Sos-1 Ras AKT Raf MEKK-1 MEK mTOR MKK-7 ERK JNK

Úplná identifikace cílových struktur a cest přenosu maligního signálu Sos-1 Ras MEKK-1 MEK Shc PI3-K Raf MKK-7 Grb2 AKT JNK ERK I. Serebriiskii and E. Golemis, Fox Chase Cancer Center.

- mechanizmus účinku EFAS0074CZ052009

Funkce jádra kuchařka,knihovna Jaderný chromatin Chromozomy- v průběhu dělení ,23 párů, 1 pár pohlavní XX nebo XY, DNA Jadérko- uložena RNA, vznik ribozomů, tvorba bílkovin

Jádro (karyon, nucleus) základní genetický materiál DNA je v jádru uložen v podobě komplexu s pomocnými bíkovinami - histony v tzv. chromatinu. v době buněčného dělení se chromatin organizuje do vyšších stupňů integrace a vytváří chromozómy, existují mnohojaderné buňky, např. osteoklasty, které odbourávají kostní hmotu, nádorově změněné buňky i bezjaderné např.erytrocyty

Funkce organel Mitochondrie - elektrárna buňky , jejich funkcí je buněčné dýchání - mají tedy aerobní metabolismus, jehož pomocí vzniká energie v podobě ATP (adenosintrifosfát), kterou buňka následně může využívat k svým životním pochodům mitochondrie obsahují svou vlastní mitochondriální DNA

Funkce organel Lysozomy- hydrolýza poškozených složek buňky +fagocytosa Endoplazmatické retikulum- tvorba proteinů(informace) Ribozomy malé zrnkovité útvary skládající se z proteinů a rRNA. Translace Golgiho aparát složenou z plochých cisteren a různých váčků. dokončuje modifikace produktů syntetizovaných buňkou (přicházejících např. z endoplazmatického retikula), které se potom pomocí transportních váčků dostávají na místo určení (často jde o produkty určené na export z buňky.

Dýchací řetězec Lokalizován ve vnitřní membráně mitochondrií

Buňka Je schopna Samostatnému příjmu,zpracování a vyloučení živin reprodukce diferenciace specializace stárnutí smrti

Reprodukce – a proliferace 4 fáze: profaze, metafaze , interfaze, telofaze Geny: retinoblastomový gen Rb , p53 Cykliny, cyklindentdentní kinazy Mnohobuněčné organismy jsou členy vysoce organizované komunity ,jejich proliferace musí být regulována tak, aby se jednotlivé buňky dělily jen v případě , když je další buňka zapotřebí (náhrada nebo růst)

Mitóza 1) Profáze Rozpuštění jaderné membrány a jadérek, vznikají 2 centrioly -> vzniká dělící vřeténko (mikrofilamenta, mikrotubuly), z chromatinu a jadérek vznikají pentlicovité chromosomy. (Touto dobou je již dávno po S fázi a veškerý genetický materiál je tudíž znásobený. Chromosomy jsou zdvojené, jsou ale stále spojeny v centroméře, než budou v anafázi roztrženy). 2) Metafáze Chromosomy se seřazují do rovníkové (ekvatoriální) roviny. Dělící vřeténko se navazuje na centromery chromosomů. Chromosomy zůstávají spojeny jen v centromerách. 3) Anafáze Roztržení chromosomů v centromerách zkracováním mikrotubulů dělícího vřeténka. Chromosomy putují k pólům buňky. 4) Telofáze Zánik dělícího vřeténka, despiralizace chromozómů, vzniká jaderná membrána a jadérka, počátek cytokineze.

Meióza redukční dělení dává za vznik haploidních buněk (pohlavní buňky). Jejím cílem je tedy zajistit, aby buňka získala pouze polovinu genetického materiálu. Má 2 fáze, a to 1. a 2. meiotické dělení. 1. Meiotické dělení Chromosomy nejsou roztrhávány, k pólům buňky putují celé sady. Na každém pólu tak zůstane vlastně 2krát jedna polovina gen. kódu. 2. Meiotické dělení Navazuje na první meiotické dělení. Mezi nimi již NEDOCHÁZÍ k další replikaci DNA. Probíhá téměř stejně jako normální mitóza. Výsledkem jsou tedy 4 dceřinné buňky, každá s jednou polovinou genetické výbavy. pohlavní buňka se špatnou chromosomální výbavou dává za vznik zygotě, ze které vzniká celý plod, jehož každá buňka ponese příslušnou chromosomální aberaci

Specializace - typy buněk podle funkce Co se po nich bude požadovat? Multipotentní kmenová buňka –změní se v cokoli Pluripotentní kmenová buňka –změní se v jakoukoli z okolí – jaterní, skeletární, krevní Diferencovaná buňka –může se rozdělit a vytvořit stejnou jako je sama Specializovaná - terminálně diferencovaná již se nemůže dělit ( červená krvinka, nervová buňka)

PLuripotentní autologní transplantace

Protinádorové vakcíny pluripotentní buňka

Tumour angiogenesis complex: many cell types and factors are involved BMC PDGF-B Capillary bud Pericyte Endothelial cells Other angiogenic factors Other angiogenic factors such as bFGF VEGF-A BMC BMC VEGF-A SDF-1 HGF TGFa EGF PDGF-A PDGF-C TGFb Stromal cells Tumour cells Reprinted by permission from Macmillan Publishers Ltd: Ferrara, et al. Nature;438(7070):967–74, copyright 2005

proliferace (dělení) diferenciace (specializace) proliferace diferenciace

proliferace (dělení) diferenciace (specializace) proliferace diferenciace Blok diferenciace Leukémie

Stárnutí a smrt buňky Živočišné buňky mají vnitřně limitovaný počet buněčných dělení, kterými mohou projít –telomery Pro své přežití i proliferaci potřebují živočišné buňky signály od jiných buněk, jinak nastupuje „sebevražedný program „ zvaný apoptoza . Nekrozou umírají buňky vlivem zevního poranění

Tkáň - soubor stejnotvarých buněk s jednou hlavní funkcí Epitel - kryje volný povrch těla a vystýlá jeho dutiny Pojivo : vazivo, chrupavka, kost-regenerace,jizva Sval :hladká a příčně pruhovaná Nerv Tekutiny : lymfa,krev,moč,slzy,sliny

Tkáně jsou výsledkem specializace buněk Orgán je soubor tkání. Stavební hierarchie organismu: buňka >> tkáň >> orgán >> orgánový systém >> organismus .

Regenerace Bezcévné tkáně (chrupavky, šlachy) se hojí pomalu. obnova tkání je závislá především na výživě (cévním zásobení) tkání a geneticky podmíněné schopnosti tkáňových buněk dělit se. Bezcévné tkáně (chrupavky, šlachy) se hojí pomalu. Kosterní a srdeční sval se hojí vazivovou jizvou. Nervová tkáň centrálního nervového systému nemá regenerační schopnost.

Regenerace Ad i ntegrum Jizva -reparace Plnohodnotná Fetální a embryonální Dospělost: jaterní tkáň kostní dřeň epitely (střevní sliznice) transplantace Neplnohodnotná Jen dospělost Granulace Bez náhrady Mozek, nervová tkáň