náboženství indického kontinentu hinduismus a buddhismus

hinduismus považován za nejstarší živé náboženství, existuje více než 5 tis. let vyznává jej přes 1 mld. lidí (3. největší) národní nábož. Indie hindu = Ind, podle obyvatel, kteří se usadili na břehu řeky Sindhu (Indus)

je výjimečný tím, že ho nezaložil žádný jedinec a nevíme jakým způsobem vznikl nemá žádný kánon není to jen nábož., ale je to i způsob života (pokrývá všechny oblasti lidského života)

základem hinduismu je obrovské množství textů, které sepsala řada autorů před několika tisíci lety texty jsou psány v sánskrtu – z něj vznikly všechny indické jazyky dlouhou dobu nebyly texty sepsány, ale předávaly je učení mudrci ústní tradicí tyto texty podávají systematický výklad vědy, nábož., filozofie atd.

texty – šruti –“to, co slyšíme“ - smrti – „to, co si pamatujeme“ šruti = zabývají se neměnnými principy hinduismu, jejich základem jsou tzv. védy (nejstarší na světě)

védy Rg- véda – všeobecné znalosti, nejstarší část Sána-véda – bohoslužby a vysvětluje základy hudby Jadžur-véda – zásady chování a jednání Athavarva-véda – znalosti vědy a různých oblastí života

upanišády – výklady véd, které mají pomoci věřícím pochopit základy hinduismu je jich 108, zde pojmy Brahma a Átman

smrti – teoretické nábož. zásady uvádí do praktického života nejznámější 2 velké eposy Rámajána a Mahábharáta – zde vylíčeny ideální postavy, které mají být vzorem obyčejným věřícím a mají usnadnit pochopení nábož. jejich součástí je géta – projev, který pronesl Krišna na bojišti, ve skutečnosti hlavní zásady hinduismu

ve smrtech je vylíčen kastovní systém kromě nábož. textů uctívají hinduisté různé bohy, polobohy, démony, zvířata a rostliny, předky, některé přírodní útvary (řeky, kameny) - polyteismus

Brahma = věčné bytí, absolutní vědomí a štěstí a současně duchovné základ světa (tvůrčí princip), je prazákladem všech věcí, přesahuje prostor a čas, slovy je nevyjádřitelný

Átman = označuje nesmrtelné „já“ člověka, je duchovní složkou každého jedince Brahma i Átman jsou jedno Átman je vlastně Brahma v nás v terminologii naší kultury odpovídají tyto pojmy našemu pojmu bůh (duch, světová duše)

smyslem a cílem života je odhalení totožnosti átman a brahma a osvobození z tohoto světa člověk je součástí absolutna – myšlenka božské všejednoty

Indové tvrdí, že podstata světa je ukrytá hluboko v našem nitru, nemá cenu poznávat svět kolem nás, protože takové poznání není opravdové, jedná se pouze o iluzi tzv. mája cesta ke skutečné pravdě je zdlouhavá, obtížná a trvá celý život

zákon karmy karma = čin i úmysl k činu a současně i jejich důsledky jednotlivé činy nejsou izolované, je to tedy souhrn důsledků a činů i z minulých životů vytváří řetěz příčin a následků zlo si lidé způsobili sami svým jednáním (nemusí být souzen bohem, odsoudil se totiž sám, odpadá i ospravedlnění boha vůči existenci zla na světě, poslední soud)

koloběh znovuzrození tzv. sansára = převtělování, reinkarnace cíle je i tzv. nirvána = vyvanutí, musíme se chovat ctnostně

vysvobození z koloběhu životů tzv. mókša = osvícení, probuzení potřeba zásadní přerušení karmického zákona a žít životem ve shodě s řádem světa žák je zpravidla na cestě veden duchovním učitelem (guru) různé cesty – cesta poznání, jednání a skutků, uctívání a lásky cestou je také jóga, meditace

kosmologické představy svět prochází cyklickým děním, ale dochází ke kvalitativnímu úpadku čas ve smyslu dějinného a osobního růstu nehraje roli (spíše je člověk ztracen) umožňují aktivní účast člověka na dění světa – o tom pojednává kniha Bhagavaghíta

bohové absolutní bůh Brahma má 3 zobrazení Brahma, Višnu a Šiva je považován za stvořitele vesmíru a řídí svět prostřednictvím nižších bohů, bývá zpodobňován jako 4 hlavy s červeným tělem, v ruce drží 4 rukopisy (védy), doprovází ho labutě, v něž se může proměnit

Brahma

jeho manželkou je Sarasvatí (Šaktí) – bohyně vzdělanosti, bývá zobrazována s hudebním nástrojem

Sarasvatí

Višnu – bývá zobrazován jako modrý bůh, na čele má znamení tzv Višnu – bývá zobrazován jako modrý bůh, na čele má znamení tzv. náma (maluje se křídou V nebo U) je schopen převtělit se např. do ryby, želvy; bývá zpodobňován s lotosem, lasturou, listem je za dobrého boha, který udržuje řád na zemi prý sestoupil v minulosti v různých podobách (9x) na zemi, aby zachránil lidstvo od zla

nejznámějšími převtěleními jsou Ráma a Kršna většinou bývá oslavován vlastním jménem podle některých vyprávění je jeho vtělení Buddha

Višnu

Šiva – rozporuplný bůh, který bývá zobrazen ve 2 podobách zosobnění meditace a poznání bůh ničitel – ověšen lebkami a kolem zlí duchové, vyžaduje zvířecí oběti, sebekázeň a asketa tvrdí, že se objeví vždy, když na světě převládne zlo, zničí svět, aby mohl být znovu vytvořen v čisté podobě

Šiva

2. podobou je bůh obdařen tvořivou silou, jeho symbolem je kulatý falický sloup, uctíván v touze po potomstvu má ženu, která má dvě podoby – 1. Parvátí (4-6 rukou, v nich má naběračku a nasytí hladové) 2. podoba ženy Kálí (černé barvy a věnec z lebek, vyžaduje lidské oběti, zaživa byla upálena s mrtvým mužem, má podobu kruté čarodějnice)

Parvatí

Kálí

další bohové Ganéša – syn Šivy a bohyně Parvátí – má sloní hlavu a zavalité tělo, je velmi mlsný, věřící mu přinášejí koláčky je bohem úspěšné činnosti, symbolem chytrosti, moudrosti, je mu připisován spis Mahábharáta

Ganéša

Lakšmí – bohyně štěstí, žena Višnua její podobizna je téměř v každé domácnosti

Lakšmí

uctívají také: posvátná kráva – jsou nedotknutelné, texty zakazují je zabíjet a jíst jejich maso kráva byla první zvíře, které hinduisté domestikovali a stala se základním zdrojem obživy má stejné postavení v životě člověka jako matka

svatí – významní hlasatelé myšlenek hinduismu proslavili se svojí zbožností bývalí chápáni jako boží obraz patří sem zakladatel Hare Kršna

svátky kalendář je plný svátků, lidé se při nich většinou scházejí v chrámech, bývají provázány modlitbou

Dívalí – 5 denní svátek, slaví se na hinduistický nový rok první 3 dny zasvěceny bohyním hojnosti, síly a moudrosti 4. den den zapomnění a odpuštění 5. den je věnován lásce a předávají si dárky

Narvatí – svátek 9 nocí má podobu oslav při tanci kolem obrazů bohyně matky, během tance se buď tleská nebo tluče hůlkami svátek půstu

obřady hinduisté věří, že náš život je velkou cestou k nevyššímu bohu, tato cesta se skládá z několika etap a vstup do nové etapy provázejí obřady obřad narození – obřad svatého kroužku (dítě dostane tzv. Mantru – své boží jméno, které má pravidelně prozpěvovat) – svatba - smrt

4 fáze lidského života 1. fáze – učenecká – člověk má získat vzdělání a sebeovládání, má získat fyzickou a psychickou sílu, smysl pro morálku a povinnosti 2. fáze – rodinný život – bez dětí a manželství nežije člověk naplno, doba materiálního zajištění

3. fáze – odpočinek – období, kdy se člověk věnuje duchovním aktivitám, dochází k omezování světských potřeb 4. fáze – příprava na smrt – člověk by ho měl trávit meditací (slabika óm)

vývoj hinduismu vyvíjel se ve 3 stupních 1. nejstarší období – védismus – v této době byly položeny základy hinduismu, většiny obřadů, vznikají védy 2. období – bráhmanismus – došlo k rozdělení společnosti na kasty

kasty – bráhmani – kněží (nejvyšší vrstva) věnovali se vzdělání a duchovnosti kšatriové – šlechta, bojovníci, panovníci, chránili společ. višjové – svobodní lidé, obchodníci, řemeslníci, zemědělci, zajišťovali majetkové potřeby šúdři –manuálně pracující, sloužili společ. páriové – zapuzení, mimo kastovní systém, jejich úkol byly nečisté práce, otroci, zajatci, původní obyvatelé

kastovní systém zrušen Mahátmá Ghándhím

bůh Brahma při stvoření světa vytvořil prvního člověka (Puruša), jenž byl později obětován bohům z jeho těla vznikly 4 varny (barvy, oddíly, dnes kasty) bílá (z hlavy) – bráhmani (kněží) červená (z paží) – válečníci a vládcové žlutá (z břicha) – rolníci, řemeslníci, obchodníci černá (z nohou) – sluhové a nádeníci

3. období – v dnešní podobě

GÁNDHÍ zvaný MAHÁTMÁ (Velký duch) Ind, 1869-1948 (zastřelen atentátníkem, NC se nedožil) politický a duchovní vůdce, vedl indické hnutí za nezávislost (úspěšné, 1947 Anglie ustoupila) nenásilí (které odmítá násilí), občanská neposlušnost (protestní hladovky, diplomatická jednání, pochod k moři pro sůl) zlepšil situaci Nedotknutelných i postavení žen citáty: „Oko za oko a svět bude slepý..“ „Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.“ „Délka života závisí na vnějších věcech a nikoli na mně. Na mně jen záleží, jak prožiji čas, který mi byl určen.“

každý hinduista by měl svůj život brát jako pouť, během níž by měl studovat posvátné texty a měl by navštívit posvátná místa veškeré překážky na cestě by měl brát jako zkoušky síly a vůle veškeré hříchy pomáhá smýt hříšníkovi posvátná řeka Ganga

buddhismus vznikl v Indii kolem r. 500 PNL v té době se v Indii vyskytla kritika védismu a bráhmanismu není teistický nebyl šířen v sánskrtu

další směry, které se objevily v tomto období: 1 další směry, které se objevily v tomto období: 1. materialismus (čárváha)- tvrdil, že existuje pouze hmota, neexistuje duše ani morální pravidla - cílem života je rozkoš - má řadu stoupenců

2. džinismus – jeho zakladatel je Mahávíra, také jméno Džina (vítěz) byl současníkem Buddhy pocházel z královské rodiny, opustil svoji rodinu a žil asketický život řídil s 5 zásadami: nezabiješ; nelhat; nekrást; nemít majetek; nemít pohlavní styk

po 12 letech dosáhl osvícení po svém osvícení založil společnost a učil žáky své víře, podle džinistů je znovuzrození prokletím z něhož nás může vysvobodit sebevražda (vyhladověním) v pozdější době se rozdělil do několika sekt (např. členové nechtějí ublížit žádnému živému tvoru

Buddha vlastním jménem Gautama Siddhártha Buddha = osvícený, probuzený žil v letech 563-483 PNL syn vládce, jeho narození předcházel zvláštní sen jeho matky na jehož základě dostal jméno Siddhártha – ten, který dosáhl cíle vyrůstal v přepychu a náhodou poznal, co je utrpení, nemoc a smrt

podle věřících to byl důvod opuštění jeho blízkých a hledání základní odpovědi na smysl existence vytyčil 4 řešení (tzv. ušlechtilé pravdy)

nejprve žil jako asketa, posléze zjistil, že tato cesta nevede k osvícení, tak začal meditovat a při jedné z meditací našel osvícení (pochopil, co je příčinou veškerého lidského utrpení, je to lidská touha), přišel na to, jak se touhy zbavit meditoval po 7 týdnů cílem života by mělo být nalezení nirvány

po svém osvícení začal se svým učením seznamovat druhé lidi a založil níbož. obec zemřel v 80 letech a jeho tělo bylo spáleno, jeho popel rozdělen na 8 částí, pro každou z ní postavena zvlášť pagoda

Buddha

Buddha mluvil o tzv. střední cestě (ani připoutanost ke světu ani k askezi)

základem učení jsou tzv. 4 ušlechtilé pravdy: 1. život je utrpení 2. existuje příčina tohoto utrpení 3. existuje způsob, jak skoncovat s utrpení 4. cesta z utrpení (3 M: moudrost, mravnost a meditace)

8 dílná cesta z utrpení správné nazírání správné rozhodování správná řeč správné jednání správné živobytí správné úsilí správné uvědomění správné soustředění „Přestaň konat zlo, uč se dělat dobro a vyčisti své srdce.“

10 zásad nenarušuj cizí život neber cizí vlastnictví nelži nepij opojné nápoje zdržuj se pohlavního styku nejez nevčasně nenos věnec a nemaž se vonnými oleji spi na tvrdém loži vyhýbej se tanci neměj ani zlato ani stříbro

prvních 5 zásad stejné jako u džinistů a platí pro obyčejné věřící všech 10 zásad je potom pro mnichy

Drahma = je to učení, které hlásal Buddha člověk by měl procvičovat jen takové věci, které jsou užiteční a vedou ke svobodě a k míru duše dobrovolné přijetí učení

Sangha = komunita mnichů, kteří praktikují buddhovo učení každý člověk může dojít osvícení

dnešní buddhismus uctívají Buddhu jako boha, tzn. modlí se k němu a čekají jeho pomoc má řadu společných znaků s křesťanstvím (bohoslužby, zpovědi, kadidlo, svěcená voda) časem se rozdělil do několika odnoží – nejznámější tibetský, čínský, zen buddhismus

tibetský buddhismus nejvyšší představitel je Dalajláma (duchovní i světský) stoupenci věří, že duše Dalajlámi se po smrti převtěluje do dalšího člověka je spojen s tajemnými nábož. praktikami, velké nábož. slavnosti, zvláštní druh umění v případě, že zemře Dalajláma jsou vytipováni jeho následovníci a jsou podrobeni náboženským zkouškám

jeho stoupenci provozují hluboké meditace, během nichž se pokoušejí dosáhnout duchovního osvícení

tibetský buddhistický chrám

současný Dalajláma

chrám Yonghe gong

zen - buddhismus spojení buddhismu a čínského taoismu zen = meditace osvícení žák dosahuje pod vedením svého mistra jedinec zažívá přirozenost věci i všejednotu všeho se vším promítnutí i do zahrad (klid a harmonie)

stoupenci zen buddhismu při meditaci

zenová zahrada

např. i činnosti jako pomocné cesty – lukostřelba, judo, šerm, ikebana, malířství, kaligrafie, čajový obřad