Starověký řím 6. ročník NG

Starověký Řím (753 př. n. l. – 476 n. l.) 753 př. n. l. založení města Řím 476 n. l. pád Západořímské říše Dějiny Říma – rozdělení: království republika císařství

poloha: Apeninský poloostrov povrch a podnebí: teplé podnebí s dostatkem vláhy málo členité pobřeží část povrchu tvoří pohoří Apeniny; na západě a severu nížiny suroviny: dostatek železných rud

na rozdíl od Řeků vytvořili Římané jednotný stát (říši) prostřednictvím říše šířili antickou kulturu do celé Evropy, částí Asie a Afriky; později šíření křesťanství jazyk Římanů: latina

Počátky Říma – římské království (753 – 510 př. n. l.) 12. – 11. stol. pronikání kmenů Italiků na Apeninský poloostrov; náleželi mezi ně i Latinové Etruskové ovlivnili nejvíce počátky římských dějin (7. – 6. stol.) byli vynikající: a) zemědělci (terasovitá pole, odvodnění bažin)

b) řemeslníci (zpracování kovů) c) obchodníci d) námořníci Římané od nich převzali: a) četné náboženské představy b) systém věštění c) důležité stavitelské a sochařské prvky

753 př. n. l. založili Etruskové město Řím pověst o Romulovi a Removi ve skutečnosti město vzniklo na 7 pahorcích z malých vesnic král Servius Tulius – rozdělil římské obyvatelstvo podle výše majetku a územní příslušnosti 510 př. n. l. vyhnán poslední etruský král Řím se stal republikou

Sjednocení Itálie a boje mezi patriciji a plebeji v letech 510 – 270 př. n. l. vedli Římané války proti okolním kmenům a městům v Itálii patřili mezi ně Etruskové, Latinové, Keltové a jihoitalští Řekové Římané zvítězili díky dokonale organizované a vycvičené armádě a skvělé diplomacii (uzavírání spojeneckých smluv)

ovládli celou střední a jižní Itálii ve stejné době se v Římě odehrávaly spory mezi patriciji a plebeji patricijové – potomci rodové šlechty, plnoprávní občané plebejové – přistěhovalci, neplnoprávní občané nakonec plebejové zvítězili a získali plná občanská práva

vznikl patricijsko-plebejský stát ovládaný úřednickou šlechtou

Boj Říma o ovládnutí Středomoří snaha Říma o ovládnutí Středomoří narazila na odpor dalších velmocí – Kartága (fénická obchodní kolonie) a Makedonie Kartágo – opíralo se o námořní loďstvo a pěší žoldnéřskou armádu Řím – jeho vojsko tvořila pěchota, jezdci a zpočátku malý počet lodí s kovovými zobci

války mezi Římem a Kartágem dostaly označení punské války byly celkem tři: 1. punská válka (264 – 241 př. n. l.) Řím zvítězil, získal Sicílii (stala se první římskou provincií) 2. punská válka (218 – 201 př. n. l.) na straně Kartága ji vedl vojevůdce Hannibal, nejprve dobyl Hispánii se zásobami stříbra a mědi,

poté překonal Alpy, porazil Římany v bitvě u Kann (216 př. n. l.) Římané posílili armádu, zvolili nového velitele Scipiona, zvítězil nad Kartáginci v bitvě u Zamy (202 př. n. l.) 3. punská válka (149 – 146 př. n. l.) Kartágo srovnáno se zemí

146 př. n. l. přičlenění Makedonie a Řecka; vytvořeny základy římské říše

Krize římské republiky Příčiny důsledkem vytvoření římského impéria byly: problémy se správou provincií rozpory mezi nejvyššími třídami římských občanů hluboká zemědělská krize – projevila se zhoršením postavení drobných zemědělců (vojáků římské armády) a vytvářením zemědělských velkostatků (latifundií)

Pokusy o řešení krize bratři Gracchové (133, 123 př. n. l.) – tribuni lidu, navrhli pozemkový zákon – 1 osoba mohla vlastnit maximálně 500 jiter (125 ha) půdy; neuspěli a byli zavražděni Gaius Marius (přelom 2. – 1. stol. př. n. l.) – konzul a vojevůdce; provedl vojenskou reformu – do armády přijímal i bezzemky

L. C. Sulla (82 – 79 př. n. l.) – konzul, stal se doživotním diktátorem; zavedl proskripce – seznamy nepohodlných osob – byl jim odebrán majetek, a poté byly zabity Pokračující krize Spartakovo otrocké povstání (73 – 71 př. n. l.) příčinou špatné pracovní podmínky a zacházení (pracovali v zemědělství, v domácnostech, v dolech a lomech)

povstání krutě potlačeno vojevůdcem Crassem

Doba Caesarova a Augustova roku 60. př. n. l. vznikl 1. triumvirát (spolek 3 mužů) – Caesar, Pompeius, Crassus po splnění osobních cílů jeho členů a Crassově smrti došlo k válce mezi Caesarem a Pompeiem – občanská válka (49 – 45 př. n. l.) zvítězil Caesar, zavedl v Římě diktaturu a provedl reformu kalendáře (juliánský kalendář) roku 44 př. n. l. byl zavražděn stoupenci republiky

roku 43. př. n. l. vznikl 2. triumvirát – Antonius, Lepidus, Octavianus (Caesarův adoptivní syn) Octavianus a Antonius se střetli o nadvládu v Římě v bitvě u mysu Aktion (31. př. n. l.) Octavianus zvítězil; zavedl císařství a přijal jméno Augustus (vznešený)