pedosféra

obsah vznik pedosféry význam půd struktura půd druhy půd podle struktury složky půdy úrodnost půd typy půd podle vývoje eroze a úbytek půd

vznik pedosféry svrchní část zemské kůry byla dlouhodobým zvětráváním přeměněna v pedosféru tuto přeměnu způsobily organismy, voda, podnebí a čas vznikl půdní obal naší Země vytvořila se půda, velké přírodní bohatství Země

význam pud základní předpoklad pro růst rostlin rostliny - základ potravního řetězce - základ výživy obyvatelstva váže vodu životní prostředí mnoha živočichů i rostlin půda = jedna z hlavních podmínek života na Zemi

struktura pud struktura půd = všechny částice, z nichž je půda tvořena: písek hlína jíl struktura půd ovlivňuje jejich propustnost pro vodu podle velikosti a zastoupení jednotlivých částic půdy dělíme

druhy pud podle struktury písčité půdy hlinité půdy jílovité půdy největší půdní částice menší i větší půdní částice nejmenší půdní částice

složky pudy neživá složka neorganická část základ každé půdy = matečná (podkladová) hornina zvětrávání půda neživá složka neorganická část - pevné částice hlíny (prach, jíl, písek, kamínky) - půdní voda - půdní vzduch organická část - odumřelé části rostlin - zbytky těl živočichů živá složka - mikroorganismy - drobní živočichové - kořeny rostlin působením mikroorganismů přeměněna na humus

úrodnost pud úrodnost = schopnost půdy poskytovat rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu úrodnost nejvíc ovlivňuje množství humusu zvyšování úrodnosti půd vhodným obděláváním, dodáním živin, odvodňováním nebo zavlažováním úrodnost závisí na typu půdy

typy pud podle vývoje v průběhu vývoje si každý typ půdy vytvořil svůj půdní profil = pořadí vrstev od povrchu k matečné hornině hnědá podzolová černozemě hnědozemě lesní půda půda

cernozeme nejúrodnější obsahují velké množství humusu tmavá barva výskyt: nížiny s poměrně teplým počasím a menším množstvím srážek vhodná zejména pro pěstování náročných plodin - pšenice a kukuřice

hnedozeme méně úrodné než černozemě méně humusu světlejší barva výskyt: nížiny, pahorkatiny pěstuje se: nejčastěji pšenice, řepa a pícniny

hnedé lesní pudy průměrně úrodné tenká humusová vrstva výskyt: typické pro pahorkatiny pěstuje se na nich například oves

podzolové pudy nejmenší úrodnost ze všech uvedených typů půd velmi tenká humusová vrstva, pod kterou se nachází mohutná vrstva půdy našedlé barvy výskyt: vrchoviny, horské oblasti nejběžnější plodina – oves, brambory

další typy pud v tropických oblastech se vyskytují málo úrodné červenozemě a žlutozemě

pudní eroze = rozrušování a odnos půdy způsobený vodou a větrem k půdní erozi přispívá i člověk špatným obděláváním půd, kácením lesů, orbou po svahu apod. velká eroze velký úbytek půd

úbytek pud způsoben: - půdní erozí - stavbou nových domů a komunikací - povrchovou těžbou nerostů - ukládáním nebezpečných odpadů - nadměrným hnojením průmyslovými hnojivy

kontrolní otázky Jak se vytvořila pedosféra? dlouhodobým zvětráváním zemské kůry Proč je půda jednou z hlavních podmínek života na Zemi? váže vodu -> růst rostlin -> základ výživy obyvatelstva Jakými částicemi je tvořena půda? Uveď je od největších k nejmenším. písek - hlína - jíl Co je to humus a jak vzniká? nejúrodnější složka půdy, vzniká rozkladem odumřelých částí rostlin a zbytků těl živočichů Který typ půd je neúrodnější a proč? černozemě – obsahuje nejvíce humusu Způsobuje půdní erozi i člověk? Jak? ano - např. kácením lesů, orbou po svahu