Průmyslová revoluce V Anglii

První průmyslová revoluce Anglie - „kolébka revoluce“ 1770 – 1830 Velký technický, ekonomický a sociální převrat charakterizovaný hromadným zaváděním strojů do výroby, vznikem továren, zaváděním nových zdrojů energie změnou složení společnosti

Proč Anglie? Nejlepší podmínky: V 17.stol.proběhla revoluce moc v rukou buržoazie Chov ovcí ohrazování půdy nezaměstnané venkovské obyvatelstvo dostatek levné pracovní síly pro průmysl Nadvláda na světových mořích a koloniální rozmach po napoleonských válkách

„revoluci“ předešel převrat v textilnictví, ve výrobě bavlny bavlnářství: dvě základní fáze- 1. předení příze/ nitě 2. tkaní látky 1733 vynález létacího člunku na stavu odstartoval závody mezi předením a tkaním pro jednoho tkalce muselo příst 20 přadlen potřeba nahradit nevýkonný kolovrat spřádacím strojem (během jedné generace přechod od kolovratu ke stroji s 2 000 vřeteny) tkalci nestačili zpracovávat přízi zaostává tkaní je nutno ho zmechanizovat sestrojení plně mechanizovaného stavu Kolem 1830 byly ¾ výroby látek mechanizované

1698 nejstarší parou poháněné čerpadlo Parní stroj Rozvoj průmyslu brzdil nedostatek energie Dosud pouze síla lidských svalů, tažných zvířat, větru a hlavně vodní energie Hledání nového, výkonného zdroje energie-rozvoj parního stroje pokusy sestrojit parní stroj- potřeba odčerpávat vodu z dolů pokusy již ve starověku, v renesanci, 1712 Newcomenův parní stroj 1698 nejstarší parou poháněné čerpadlo

Newcomenův parní stroj

James Watt (1736 – 1818) skotský vynálezce zdokonalil Newcomenův parní stroj- přidal kondenzátor svůj stroj neustále zdokonaloval 1784 patentoval dvojčinný parní stroj (tlak páry střídavě působil na obě strany pístu) Jeho vynález způsobil totální převrat v průmyslové výrobě a dopravě

Wattův parní stroj odstranil závislost na vodní energii, umožnil stavět továrny na místech, kde byly příhodnější podmínky (suroviny, pracovní síla) a tím umožnil rozmach tovární velkovýroby

Nároky na dokonalost parního stroje a rozvoj textilní výroby vyvolaly rozmach strojírenství Završení průmyslové revoluce = stroje začaly vyrábět stroje Rozvoj v hutnictví, metalurgii, hornictví, atd.

Převrat v dopravě Postupující průmyslová revoluce zvyšovala nároky na dopravu (zjm. doprava uhlí) Použití parního stroje v dopravě (pokusy od 1769) První železnice byly koňky První funkční lokomotiva 1814 – George Stephenson (1781-1848) (pro potřeby dolů)

První železnice: 1825- mezi anglickými městy Stockton a Darligton 1829- závody lokomotiv-zvítězila Stephensonova zdokonalená lokomotiva „Rocket“ /rychlost 31mil/hod Obdiv diváků, ale i odpor současníků (strach z rychlosti a požárů) První železnice: 1825- mezi anglickými městy Stockton a Darligton

„Locomotion“ 1825

1830 - železnice mezi Liverpoolem a Manchesterem

Parostroj využit i ve vodní dopravě- 1807 paroloď „Clermont“ vynálezce Američana Roberta Fultona (řeka Hudson z New Yorku do Albany) 1819- paroloď Savannah (ještě kombinace páry a plachet) překonala za 29 dní Atlantik

Sociální důsledky průmyslové revoluce Změna starého uspořádání společnosti- vznikají nové sociální třídy: armáda továrních dělníků a průmyslových podnikatelů Obrovská migrace lidí z venkova do měst- vznikají průmyslová centra (Manchester, Birmingham, Leeds, Liverpool, Glasgow,...) a výrazný zásah do přírody /životního prostředí V průběhu průmyslové revoluce 1750-1844 se obyvatelstvo Anglie zdvojnásobilo

Přebytek pracovních sil- nelidské pracovní podmínky využívání práce žen a dětí (5-8leté)- nižší mzda, děti fáraly i do dolů Dlouhá pracovní doba, až 16 hod. denně, 6 dní v týdnu Časté úrazy, tělesné tresty, nízké mzdy,srážky ze mzdy za provinění, nucené nákupy v tovární prodejně, katastrofální hygienické podmínky v dělnických čtvrtích Prohloubila se nerovnost v rozdělování příjmů ve společnosti ! Pouze ¼ zaměstnaných mužů byla starších 18 let! Nový tovární zákon 1833 omezil práci mladistvých mezi 14-18 lety na 12 hodin denně, dětí mezi 9-13 lety na 9 hodin denně. Leeds: průměrný věk dělníka: 19 let, řemeslníka 27 let, gentlemana 44 let Odpor proletariátu- zpočátku rozbíjení strojů jako původců tísnivé situace (luddismus)

Nárůst hrubého domácího produktu na osobu po průmyslové revoluci Průmyslová revoluce je, přes všechny negativní jevy, důležitý mezník v dějinách vznik moderní průmyslové společnosti Evropa získala převahu nad ostatními kontinenty prudce se zvýšil nárůst obyvatel i délka života Nárůst hrubého domácího produktu na osobu po průmyslové revoluci