TIMING VYBRANÝCH SVALŮ PŘI EXPIRIU S POUŽITÍM ÚSTNÍ BRZDY Doubravská Pavlína,Sluková Ilona Klinická kineziologie a kinezioterapie

Respirační fyzioterapie Respirační fyzioterapie je nedílnou součástí rehabilitace pacientů nejrůznějších diagnóz Respirační fyzioterapií neovlivňujeme pouze respirační funkce, ale okolní i zdánlivě vzdálené svaly a tím ovlivňujeme posturální motoriku jako celek. Často se pro zintenzivnění dechu a iradiace do okolních, ale funkčně propojených svalových smyček využívá ústní brzdy (Véle,1995)

Odporového dýchání, dechová vlna Při odporovém dýchání se zintenzivňují všechny složky dechové vlny (dolní sektor, hrudní, apikální) a rozšiřují se do okolí, stabilizují se páteřní segmenty Pro rozvoj dechové vlny musí být přítomen dostatečný svalový tonus a dostatečné pohyby hrudníku a pohyblivost žeber ve spojení s páteří i sternem

Problematika U některých ortopedických pacientů tvar hrudníku a prostorové uložení žeber významně ovlivňují plicní funkce, dechovou mechaniku U nemocných s emfyzémem často dochází ke ztrátě svalové elasticity a hrudník je převážně v inspiračním postavení V obou případech dochází k omezení práce bránice a zvyšuje se aktivita pomocných dýchacích svalů

Cíl experimentu: Pomocí EMG zjistit a porovnat nástup aktivity vybraných svalů při resistovaném výdechu brčkem a hláskou “Š”.

Vybrané svaly m. trapezius - obtížná relaxace a předpokládaný nástup při změněné dechové mechanice m. obliquus externus - v přímém funkčním spojení s m. serratus anterior, s lopatkou, podílí se na expiriu m. rectus abdominis - podílí se na expiriu m. erector spinae - předpokládaný přímý funkční vztah mezi určenými dechovými svaly a segmentální stabilitou páteře

Metodika EMG záznam zaznemenán u 4 probandů (ležících na zádech, horní končetiny podél trupu v ZR v ramenních kloubech a supinaci předloktí) zpracován a vyhodnocen Hodnocení bylo možné pouze ze záznamů 2 probandů – z důvodu špatného snímání elektrod

Výsledky - grafické znázornění nástupu aktivity vybraných svalů – proband 1,2 brčko Oproti výsledkům měření s využitím ústní brzdy pomocí hlásky „Š“ u probanda č1. při využití brčka došlo k zapojení m. rectus abdominis sin ve všech třech pokusech, a u m. rectus abdominis dx ve dvou prvních pokusech. K jejich aktivaci došlo téměř vždy po nástupu mm. obliqui externi abdominis bilat. Pouze v jednom z pokusů došlo k aktivizaci m. trapezius dx. po m. obliquus externus sin. Erectori spinae sin se zapojily ve dvou ze tří pokusu, m. erector spinae dx. pouze v posledním. U probanda č. 2 při ústní brzdě pomocí brčka nedošlo vůbec k nástupu m. trapezius bilat., a k nástupu mm. erectori spinae. K zapojení m. rectus abdominis došlo po nástupu m. obliquus sin a dx.

Výsledky - grafické znázornění nástupu aktivity vybraných svalů proband 1,2 hláska „Š“ Z naměřených hodnot vyplívá, že u probanda č. při ústní brzdě vytvořené hláskou „Š“ se první aktivoval m. trapezius sin, se zpožděním 0,38s se zapojil m. obliquus externus abdominis sin. Po 0,42s nastoupila aktivita m. obliquus externus abdominis dx. V druhém i třetím pokusu došlo k zapojení mm. Obliquus externus abdominis sin i dx jako prvních svalů ve výdechové aktivitě. Pouze ve druhému pokusu, došlo k nástupu aktivity m. rectus abdominis sin, po aktivaci mm. erectores spinae bilaterálně, v 1. a 3. pokusu nebyla zaznamenána žádná aktivita mm. recti abdominis. U probanda č. 2 při ústní brzdě vytvořené hláskou „Š“ nenastoupila aktivita m. trapezius bilaterálně vůbec. Ve prvních dvou pokusech došlo v iniciální aktivitě v m. obliquus externus abdominis sin i dx, ve třetím nedošlo k nástupu aktivity m. obliquus abdominis externus dx.. Oproti prvnímu probandovi je zajímavé, že došlo k nástupu aktivity m. rectus abdominis dx. v posledních dvou pokusech. Následnému nástupu m. erector spinae sin došlo pouze v prvním pokusu.

Výsledky - Brčko Při využití brčka se zapojil první ve 100% m. obliquus externus (83% OE sin, 17%OE dx) Druhý se zapojil ve 33% m. erector spinae sin a v 33% m. rectus abdominis dx Třetí se zapojil v 50% m. rectus abdominis sin

Výsledky - hláska „Š“ Jako první se v 34% zapojil m. trapezius sin, v 66% se první zapojil m. obliquus externus (z toho v 83% m. OE sin) Jako druhý se zapojil v 50% m. obliquus externus ( 66% OE sin) a ve 33% se zapojil jako druhý m. erector spinea a v 17% rectus abdominis Jako třetí se v 50% zapojil m. erector spinae, m. rectus abdominis v 17% a v 33% m. obliquus externus

Závěr V 83% se jako první ve všech pokusech aktivoval m. obliquus externus Nástup svalové aktivity se u jednotlivých probandů při jednotlivých pokusech poněkud lišil Odporová respirace má vliv na dechovou motoriku a posturální funkce

Referenční seznam RODOVÁ, D. Hodnocení činnosti kosterního svalstva povrchovou elektromyografií Olomouc: Universita Palackého. Fakulta tělesné kultury. Katedra biomechaniky a technické kybernetiky, 2002. Vedoucí disertační práce Prof. PhDr. František Vaverka, Csc. De LUCA, C. J. The use of Surface Elektromyography in Biomechanics. The International Society for Biomechanics (online). 1993, internet SODERBERG, G, L. Kinesiology application to Pathological Motion 1.vyd. Baltimore : Williams Wilkins, 1997. ISBN 0-683-07851-8 VÉLE, F . Kineziologie pro klinickou praxi . 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-256-5 ČUMPELÍK, J. Dechové pohyby, jako hodnotící prvek funkce lokálních svalů páteře, UK FTVS Praha, katedra zdravotně tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství, 2004 RIBEIRO E. C. et al. Electromyographic analyzis of trapezius and sternocleidomastoideus muscles during nasal and oral inspiration, Department of Physikal Therapy. Federal University of Santa Maria, internet, TADASHI A, et al Posture effects on timing of abdominal muscle activity during stimulated ventilation, 1999, z internetu

Děkujeme za pozornost. Děkujeme za pozornost