Systémy zdravotní péče

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Krajské zdravotnictví
Advertisements

Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Systémy zdravotní péče
ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY ve světě
Sociální politika a Welfare State
Financování zdravotnictví ČR
Role MZ ČR v souvislosti s veřejnou podporou – financování investic ve zdravotnictví
JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha.
Sociální zabezpečení a důchodová politika
Zdravotnictví V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce.
Role nelékařů v českém zdravotnictví
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Finanční právo Zdenka Papoušková, 2013.
Tomáš Julínek Reforma zdravotnictví. Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001  Zvýraznění role občana  Zdravotnická zařízení.
Daňová teorie a politika
NS-LEV 21 pro lepší zdravotnictví prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc „Nenechat nadnárodní vlivy zprivatizovat české.
1  Růst možností a potenciálu rozsáhlé škály místních aktérů: politické strany, NO, jednotlivci, odbory, MSP, média …  Oblasti výkonu správy: veřejné.
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
W.P Ekonomický a sociální výbor Stanovisko ke sdělení Komise pro Radu, Evropský parlament, Ekonomický a sociální výbor a Výbor regionů „Posilování.
Zaměstnanecký benefit
Domácí péče Home care.
Účetní systémy ve světě.. Účetní systémy se navzájem odlišují: Vymezením okruhu uživatelů účetních výkazů Mírou regulace účetnictví Vztahem mezi účetnictvím.
Metodika dělení příspěvku dle ukazatelů A+B1 na základě rozhodnutí Akademického senátu zůstává metodika dělení příspěvku stanoveného podle ukazatelů A+B1.
Vzor titulní strany: Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Každý nový snímek musí mít logo a název projektu včetně čísla!!! Rozložení.
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
ÚVOD DO PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
NEZISKOVÉ ORGANIZACE VYMEZENÍ, VÝZNAM. 2 Občanská společnost občan Soukromý sektor stát VEŘ. PROSTOR Dána institucemi a organizacemi různého charakteru.
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 hl. m. Praha Magistrát hl. m. Prahy, odbor zahraničních vztahů a fondů EU, oddělení.
MARKETINGOVÝ MIX.
Sociální zabezpečení 4. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
Sociální zabezpečení Sociální služby
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
VZDĚLÁVACÍ POLITIKA.
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie
Zdravotnictví EVSE 17/10/2008.
Ekonomické otázky funkčního komunitního systému sociálních a zdravotních služeb v obcích PRAHA 17. dubna 2015.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví Praha,
Z DRAVOTNICKÉ SYSTÉMY A ZPŮSOBY ÚHRADY ZDRAVOTNÍ PÉČE V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ MUDr.Petr Kašpar Ústav veřejného zdravotnictví a preventivního lékařství.
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Financování zdravotnictví Financování zdravotnictví je odvozené od zdravotní politiky státu, ta vychází z: Stanovených.
ZÁKONNÁ POJIŠTĚNÍ - teorie Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková.
Financování zdravotnictví v ČR Kde jsme a jak dál? Ladislav Friedrich.
ETICKÝ KODEX Klastru sociálních inovací a podniků - SINEC.
Česká koncepce oboru ošetřovatelství.  Vychází z: - Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998, - respektuje doporučení: Organizace spojených.
Zdravotnické ukazatele v ČR. Kromě zcela obecných ekonomických ukazatelů je měření a hodnocení kvality zdravotní péče typické výskytem zcela specifických.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Zdravotnické systémy - 1 Zdravotnické systémy Pro zajištění zdravotní péče vytváří státy v oblasti organizace zdravotnictví určitou soustavu zdravotnických.
Z AJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB Kontrahování služeb se soukromým a neziskovým sektorem.
MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací. Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace,
Pojišťovnictví Pojišťovnické & pojistné právo
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek.
Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D.
Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová
Zaměstnanecký benefit
Ošetřovatelství v primární péči
REGIONÁLNÍ VEŘEJNÝ ZÁJEM
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Veřejné Finance.
Úvod, základní principy a cíle
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
Teorie fiskálního federalismu
Úvod do finanční vědy a financí
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
10. seminář Zdravotnictví.
Zdravotnictví: hospodářský kontext
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
Transkript prezentace:

Systémy zdravotní péče Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Zdravotnické systémy

Systémové pojetí 1 Obecná teorie systémů – všechny předměty, jevy a procesy reálného světa si lze představit jako systémy: Zdravotnické systémy

Systémové pojetí 2 Systém je komplex na sobě závislých prvků – elementů – které jsou ve vzájemné interakci. Podle vztahu k okolí systému rozlišujeme: Uzavřené systémy Otevřené systémy Autopoietické systémy Zdravotnické systémy

Společenské systémy Sociální (společenské) systémy sestávají z plurality aktérů, kteří jsou při své interakci vedeni snahou optimálně uspokojovat své potřeby. Zároveň však jsou nuceni respektovat danosti prostředí a zejména celý systém kulturních strukturovaných symbolů. Každý společenský systém se skládá z podsystémů, mikro, makro a mega systémů Zdravotnické systémy

Zdravotnictví jako společenský systém 1 Zdravotnické systémy

Zdravotnictví jako společenský systém 2 Zdravotnickým systémem je označována ta část společenského systému, která se sestává z opatření, institucí, organizací a činností, kterými usiluje o léčení nemocí, o jejich prevenci i o posilování zdraví. Zdravotnické systémy

Zdravotnický systém se svými vstupy, činností a výstupy: Zdravotnické systémy

Tendence zdravotnických systémů Konvergence – zvyšování vzájemné podobnosti Divergence – rozmanitost a rozdílnost jednotlivých kultur, tradic, hodnotových soustav, sociálních struktur, politických a ekonomických přístupů, pojetí spravedlnosti – tj. uspořádanosti čerpání zdrojů Oba přístupy se prosazují současně Nejdůležitějším dělícím kritériem je způsob distribuce zdravotnických služeb mezi ty, jež je potřebují Zdravotnické systémy

Škála zdravotnických systémů 1 Centralizovaný systém – plná pravomoc státu Výhody: zdravotní péče pro všechny obyvatele Nevýhody: neefektivní čerpání prostředků, neprůhledné rozdělování prostředků,vznik byrokracie Zdravotnické systémy

Škála zdravotnických systémů 2 Pluralistický systém – tržní charakter, stát zasahuje pouze legislativně Výhody: možnost konkurence ve zdravotnictví, osobní odpovědnost za vlastní zdraví Nevýhody: implicitní růst cen, nemožnost podchytit celou populaci Zdravotnické systémy

Typy zdravotnických systémů 1 Semaškův systém – centralistický model Beveridgeův systém – model národní zdravotní služby Bismarckovský systém – model povinného zdravotního pojištění Liberalistický systém – model založený na tržním pojetí zdravotní péče Zdravotnické systémy

Semaškův systém Veškerá zdravotnická zařízení jsou majetkem státu Zdravotnictví je financováno z příjmů státu prostřednictví státního rozpočtu Zdravotnictví se považuje za odvětví národního hospodářství a je centrálně plánováno Zdravotnické služby se poskytují „bezplatně“ Zdravotničtí pracovníci jsou státní zaměstnanci a jsou placeni formou mzdy Zdravotnictví se pokládá za neproduktivní odvětví, což má za následek nízkou ekonomickou prioritu Zdravotnické systémy

Beveridgeův systém 1 Zajištění ZP pro všechny bez ohledu na platební možnosti ZP je převážně financována z daní prostřednictvím státního rozpočtu Významný vliv státu Většina specializovaných ambulantních zařízení, laboratoře a rtg pracoviště jsou součástí nemocnic Drtivá většina nemocnic je součástí Národní zdravotní služby, soukromá lůžka existují v omezení míře Zdravotnické systémy

Beveridgeův systém 2 Soukromé jsou ordinace praktických lékařů, zubařů, lékárny, ordinace specialistů, velká část sanatorií, zařízení ošetřovatelské péče Lékaři v nemocnicích jsou honorováni platem, primární zdravotní služby kapitací za registrovaného občana nebo platbou za výkon. Více než 90% výdajů na zdravotní péči je hrazeno z veřejných prostředků Zdravotnické systémy

Bismarckův systém 1 Zdravotní péče je hrazena z fondů zdravotního pojištění – příspěvky zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu Obyvatelé jsou pojištěni u některé z pojišťoven, u které se registrují. V některých státech se pojištění vztahuje i na rodinné příslušníky, kteří nejsou zaměstnáni. Pojišťovny jsou nestátní organizace, které spravují pojišťovací fondy. Ambulantní zdravotnické služby jsou vykonávány soukromými lékaři na základě smluv se zdravotními pojišťovnami Ambulantní lékaři jsou placeni kapitací nebo podle výkonů Zdravotnické systémy

Bismarckův systém 2 Nemocnice jsou v převážné míře veřejné nebo soukromé založené na neziskovém principu. Jen menší část nemocnic má komerční charakter. U fakultních nemocnic je zřizovatelem stát. Přímé platby obyvatel nepřekračují 15% - jde o příplatky za léky, stomatologické služby, pomůcky, pobyt v nemocnici Účast státu je legislativní, při finančním usměrňování ZP, při kontrole a dalších veřejně zdravotnických činnostech Konkrétní formy tohoto systému jsou v různých státech odlišné Zdravotnické systémy

Liberální systém 1 Zdravotnické služby jsou poskytovány volně strukturovaným rozdělovacím systémem organizovaným na místní úrovni ZP je v tomto systému zboží nebo služba Lékaři mají postavení samostatného podnikatele nebo člena sdružení Role profesionálních asociací je velmi silná Zdravotnická zařízení jsou převážně soukromá nebo veřejná Platby ZP jsou přímé i nepřímé (30-40% přímých plateb) Zdravotnické systémy

Liberální systém 2 Volná tržní orientace dovoluje otevírat a zavírat nemocnice podle zdrojů obce a jejich preferencí Důležitým prvkem systému je soukromé zdravotní pojištění Důležitým prvkem je ale také nastolení „rovných příležitostí“ Proto jsou předpokládány určité státní intervence v podobě veřejných zdravotních programů Zdravotnické systémy

Systémy zdravotní péče ve vyspělých zemích „Svobodně podnikatelský“ fragmentovaný typ (USA) Decentralizované systémy národního pojištění (Kanada, Německo) Centralizovaný systém národního pojištění (Holandsko) Zespolečenštěná národní zdravotní služba (Velká Británie, Itálie, Španělsko) Systém fúzující veřejné povinné pojištění s veřejnými a soukromými zařízeními (Japonsko) Zdravotnické systémy

Specifické rysy systému zdravotnictví 1 Je to složitý a otevřený systém s problematickou predikcí chování Je pouze jedním z činitelů, které mají vliv na zdravotní stav obyvatelstva Postoje veřejnosti ke zdravotnictví jsou velmi citlivé Existuje dlouhé rozpětí mezi rozhodnutími strategického významu a výsledky ve zdravotní stavu obyvatelstva Zdravotnické systémy

Specifické rysy systému zdravotnictví 2 Zdroje nejsou v úměrném vztahu ke zdravotnickým ukazatelům Je obtížné stanovit jednoznačná kritéria Pro většinu diagnostických metod nejsou předepsány jednotné postupy Důsledky špatných rozhodnutí se ve zdravotnictví projevují zvláště nepříznivě Zdravotnické systémy