Anna Šťastná, Věra Kuchařová Neúplné rodiny Anna Šťastná, Věra Kuchařová

Struktura příspěvku Sociodemografické charakteristiky Socioekonomické charakteristiky Sociální rizika – chudoba, nezaměstnanost, Slaďování rodiny a zaměstnání Diferenciace neúplných rodin Zdroje dat: Generation and Gender Survey - GGS 2005 Rodina, zaměstnání, vzdělání - RZV 2006 Data ČSÚ, Demografická příručka 2012

Neúplné rodiny V průběhu celé historie; v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných domácností. Oproti minulosti: roste podíl NUR + strukturální změny ve vzniku neúplných rodin: Menší podíl rozvedených osob v čele domácnosti Větší podíl svobodných osob v čele domácnosti (zejména žen do 24 let) Mírně roste podíl mužů v čele domácnosti NUR XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

2 významné demografické a sociální fenomény vedou v současné době ke vzniku neplných rodin Rozvodovost (v ČR ÚRO 44,5 v roce 2012, 23 tisíc nezletilých dětí) Mimomanželská plodnost (zčásti ovlivněna rozšiřujícím se nesezdaným soužitím, avšak některé soc. skupiny vysoký podíl žen neuvádějících v rodném listu svých dětí otce – mladé matky, nízké vzdělání) J.Rychtaříková: - Mimomanželské dítě se rodí v prvním pořadí, mladé matce s nižším vzděláním a má nižší porodní hmotnost. - Šance chybějícího zápisu otce do matriky je větší zejména u matek v mladším věku, s nižším vzděláním a u dětí narozených mimo manželství ve vyšším pořadí.

Růst podílu NUR

Rozvodovost

Mimomanželská plodnost podíl „mimomanželských“ dětí: 1960-2011 vrůst ze 4,9 % na 41,8%; podíl svobodných mezi nevdanými matkami 1986-2011: z 69,4 na 85,1%

Otázky okolo vývoje NUR Jaká je míra dobrovolnosti volby této formy rodinného života (růst podílu svobodných matek nově narozených dětí mimo manželství) Na čem taková volba závisí: hodnoty vs. ekonomický kalkul Jaké jsou faktory nedobrovolného vzniku NUR (vysoká rozvodovost, nestabilita vztahů aj.) Skutečně NUR vs. nesezdaná soužití (otázka spíše statistická a analytická) i praktické otázky formy a rotsahu pomoci

Struktura neúplných rodin podle Sčítání 2011 K 1. 3 Struktura neúplných rodin podle Sčítání 2011 K 1. 3. 2011 - 576 420 neúplných rodin - 343 tisíc se závislými dětmi

Socio-demografické charakteristiky NUR - Sčítání 2011 Nejčastější typ neúplné rodiny: Rozvedená matka bez závislých dětí nebo s jedním závislým dítětem Věk osoby v čele 35–44 let Osoba v čele je ekonomicky aktivní Ve 3,3 % NUR žije 3+ závislých dětí Ve více než 40 tisících NUR se závislými dětmi je osoba v čele nezaměstnaná (11,7 % NUR se závislými dětmi) V NUR žilo 488 tisíc závislých dětí NUR častěji než jiné žijí společně s další rodinou v jednom bytě, převážně u rodičů (26,7 % proti 13,7 % ÚR) Závislé děti jsou v necelých 60 % NUR

Sociální rizika Sociální rizika jsou spojena s proměnami rodinného uspořádání (jeden živitel) a s destabilizací rodiny (mezigenerační a vnitrogenerační vztahy). Vliv řady objektivních a vzájemně se posilujících faktorů: existence pouze jednoho, případně žádného pracovního příjmu v domácnosti snížené možnosti harmonizace pracovních a rodinných povinností a tím obtížnější začlenění či udržení se na pracovním trhu vs. vyšší motivace k výdělečné činnosti (samoživitelství) a tím nižší životní úroveň a vyšší ohrožení chudobou často nižší sociální kapitál XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Sociální rizika - chudoba Rozvedené matky samoživitelky - vystaveny vyššímu riziku chudoby. V ČR - příjmová chudoba domácností obecně způsobena především vyšším počtem nezaopatřených dětí v domácnosti, nízkou vzdělanostní úrovní domácnosti, neúplností rodiny a ekonomickou neaktivitou a nezaměstnaností. Míru rizika chudoby i u NUR zvyšuje nízké vzdělání, nezaměstnanost i věk dětí a zvláště častější kombinace nepříznivých charakteristik V neúplných rodinách se míra rizika příjmové chudoby osob pohybuje v závislosti na věku v rozmezí 15-50 % (dospělý, resp. dítě 4-6 let) (Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008) XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Osoby ohrožené chudobou: % z celkového počtu osob dané skupiny/ v (daném typu) domácnosti (SILC 2011 – Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ 2012) celkem 9,8 ženy celkem 10,7 děti do 17 let 15,2 nezaměstnaní 46,4 s nízkým vzděláním 31,0 NUR 35,6 nezaměstnaný rodič samoživitel/ka 85,7 osamělý rodič zaměstnanec 13,2 osamělý rodič OSVČ 27,2

Sociální rizika - nezaměstnanost Vyšší než u matek z ÚR Není vždy spojena s nízkou úrovní dosaženého vzdělání (ač vzdělanostní struktura samoživitelek v ČR horší )  roli hraje i sám fakt osamělého rodičovství a jeho konsekvence GGS 2005: Šance, že bude žena (s alespoň jedním dítětem do 14 let) nezaměstnaná, je u samoživitelek v ČR 1,8x vyšší než u žen žijících ve společné domácnosti s partnerem (při kontrole vlivu nejvyššího dosaženého vzdělání ženy a jejího věku, počtu dětí do 14 let v domácnosti a věku nejmladšího dítěte, GGS 2005). XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Ukazatelé ekonomické aktivity osamělých (OM) a s partnerem žijících (VM) matek Vyšší zaměstnanost osamělých matek, častější je u nich plný úvazek – zdánlivý paradox  vyšší motivace samoživitelek Menší podíly neaktivních (zejména MD a RD) – OM 19%, VM 32 % (GGS 2005) Vyšší podíl nezaměstnaných mezi osamělými matkami – OM 16%, VM 8 % (GGS 2005) Nezaměstnaná za posledních 5 let: OM nikdy 67% ; více než jednou 11%; VM nikdy 83 % (RZV 2006) OM méně přerušovaná kariera mateřstvím (rozvedené vs. svobodné, NUR jako etapa životního cyklu), zato více z důvodu nezaměstnanosti Nižší vzdělanostní úroveň – s maturitou a vyšší – OM 50 %, VM 53%, ale základní vzdělání má 17 % OM a 11 % VM (GGS 2005)

Ekonomická aktivita – samoživitelky na plný úvazek V některých zemích - ekonomická aktivita samoživitelek vyšší než u vdaných matek, příp. pracují častěji na plné úvazky. Podíl žen s alespoň 1 dítětem do 14ti let pracujících na plný úvazek – u samoživitelek vyšší bez ohledu na míru rozšíření plných pracovních úvazků v jednotlivých zemích. Pozn.: Ženy zaměstnané či podnikající, alespoň 1 dítě do 14 let věku. (GGS, 1. vlna) XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Sociální rizika – nižší příjmy NUR patří k příjmově nejslabším typům rodin a sociálních skupin měřeno příjmy na osobu Osamělé matky mají v průměru vyšší pracovní příjmy (mzdy starších rozvedených žen) Nižší pracovní příjmy nejsou důsledkem nižší pracovní angažovanosti, ale vlivu znevýhodňujících faktorů (nižší vzdělání, přijímání „nevýhodných“ zaměstnání v zájmu slaďování rodiny a zaměstnání) Sociální příjmy hrají v jejich rodinných rozpočtech větší úlohu než v ÚR Efektivita sociálních transferů je přitom u nich jedna z nejnižších (při současném nastavení rodinných dávek) (Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008) Dopad na materiální životní úroveň XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Průměry a variační rozpětí příjmů na osobu podle typu rodiny a formy soužití žen a podle počtu dětí (GGS 2005)

Průměrná hodnota indexu materiální deprivace podle počtu dospělých a dětí v rodinných domácnostech (GGS) Počet dětí v domácnosti Typ domácnosti muž (samoživitel) žena (samoživitelka) pár 1,97 2,4 1,98 1 2,35 2,7 1,88 2 2,66 2,95 1,82 3 + x 3,26 2,42 N 2044 2219 5743

Kombinace práce a rodiny – rozdělení času Rozdělení časového fondu žen pracujících na plný úvazek v různých typech rodin (RZV 2006): ženy z NUR tráví péčí o domácnost a děti ve srovnání s matkami z úplných rodin znatelně více času; při srovnání s ženami se školními dětmi je rozdíl v průměrném počtu hodin týdně 9 hodin v případě péče o děti a více než 4 hodiny při péči o domácnost Pozn.: děti = výchova, hraní, sport, učení se s dětmi a každodenní péče o děti; domácnost = zajištění chodu domácnosti, nákupy, domácí práce apod. XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Sféra práce a rodiny – vzájemný vliv Ženy zaměstnané či podnikající, alespoň 1 dítě do 14 let věku (GGS 2005). V posledních 3 měsících docházelo vícekrát měsíčně či týdně k tomu, že… (v %): XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Napětí mezi rodinou a zaměstnáním podle typu rodiny Vytíženost matek zaměstnáním na úkor rodiny a naopak (GGS 2005)

Ukazatelé kvality života rodin podle typů (rodiče s alespoň jedním dítětem v domácnosti) – indexy:

Vliv typu neúplné rodiny – rodinný stav osoby v čele domácnosti (SILC 2011) ukazatel svobodný/á rozvedený/á vdova/ec + odděleně bydlící podíl mezi NUR 19,8 64,4 15,8 průměrný počet členů domácnosti 2,3 2,5 průměrný počet pracujících 0,5 0,8 0,7 průměrný počet dětí 1,3 1,5 průměrný počet nezaměstnaných 0,23 0,1 0,08 prům.počet pobírajících rodičovský příspěvek 0,26 0,06 0,13 hrubé roční příjmy v tis. 84,4 117,8 122,7 v tom sociální příjmy 24,2 12,6 44,8 čisté roční příjmy 77,8 104,7 111,2 osob v čele se základním vzděláním 14 3 4,2 osob v čele s vyšším středním a vysokoškolským vzděláním 6,1 16,9 18,8 XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Dopady na děti – rizika pro další generace Analýzy upozorňují na: děti v NUR častěji postrádají společný čas s rodiči a jejich dohled, sociální kapitál i stálé materiální zabezpečení (Kameraman a kol. 2003: 18) větší výskyt zdravotních problémů u dětí z neúplných rodin (Rychtaříková – zdravotní stav mimomanželsky narozených dětí) a jejich obtíže ve vzdělávání často se materiální situace dětí nezlepšuje ani v případě opětovného sňatku rozvedených matek (McLanahan, podle Kameraman 2003) „přenos“ rozvodového chování (nestability, nezávaznosti vztahů) na děti z rozvedených (NUR) rodin

Shrnutí Neúplné rodiny jsou heterogenní sociální kategorií, avšak velkou část z nich charakterizuje nízký socioekonomický status provázený nižší životní úrovní i většími psycho-sociálními problémy – diferenciace podle způsobu vzniku. Nejnižší sociální status rodin svobodných matek (méně otců) zvyšuje ohrožení jejich rodin sníženou životní úrovní, což souvisí nejen s jejich aktuálními možnostmi zabezpečovat potřeby své rodiny, ale i s prostředím, z kterého se část z nich rekrutuje. Skupinou s vyšším sociálním statusem jsou nejčastěji rodiny osamělých otců a rozvedených osob.

Úvahy na závěr Sociální finanční podpora NUR se ukazuje jako ne zcela dostatečná z pohledu jejich (deklarovaných) potřeb Systém rodinných dávek nevěnuje specifickou pozornost NUR, ale mnohé splní předpoklady pro nárok na dávky Je žádoucí zvyšovat finanční pomoc nebo podpořit NUR jiným způsobem nebo věnovat více pozornosti prevenci vzniku NUR, než vyrovnávání jejich handicapů? Není třeba více vědět a podniknout v oblasti podpory výchovy dětí v neúplných rodinách, jsou stávající nástroje/formy pomoci s výchovou osamělým rodičům adekvátní/správné/efektivní?

Děkuji za pozornost vera.kucharova@vupsv.cz