AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV ŠKOLY: ZÁKLADNÍ ŠKOLA TIŠICE, okres MĚLNÍK AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV: VY_32_INOVACE_06_LITERATURA PRO DĚTI_PRÓZA O PŘÍRODĚ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.3130

ANOTACE: Prezentace vede k vymezení pojmu próza o přírodě a k seznámení s některými autory a jejich díly. JAZYK: Čeština OČEKÁVANÝ VÝSTUP: Umí charakterizovat prózu o přírodě a uvede příklad. KLÍČOVÁ SLOVA: J.Thomayer, T.E.Tisovský, R. Těsnohlídek, K.Čapek, J. Tomeček, K. Nový, J.Zeman, Vladimír Pazourek, Bohumil Říha, M. Drijverová DRUH UČEBNÍHO MATERIÁLU: Prezentace DRUH INTERAKTIVITY: Výklad CÍLOVÁ SKUPINA: Žák STUPEŇ A TYP VZDĚLÁNÍ: Základní vzdělávání – první stupeň TYPICKÁ VĚKOVÁ SKUPINA 9 - 12 let

Próza o přírodě je pojem pro prozaické útvary umělecky zobrazující přírodní realitu. Pozornost je věnována zejména vztahu člověka k přírodě a jeho místa v ní. Charakteristická je prolínáním subjektivního autorského přístupu s odborným hlediskem. Přírodní próza pro mládež zasahuje do populárně naučné literatury. Jako samostatný žánr se objevuje v 19. století.

Tematicky se proměňuje od lovecké tematiky a využívání přírodního bohatství směrem k ekologickým motivům (ohrožení přírody = ohrožení existence lidstva). Do tohoto žánru neřadíme díla, ve kterých převažuje odborný pohled ani ta díla, která představují přírodu, v níž se zrcadlí svět lidí (např. J. Karafiát - Broučci). Pro tento žánr je charakteristické, že autoři píšící pro děti své vypravování pro dětského čtenáře příliš neupravují.

Raný vývoj Josef Thomayer (1853 - 1927) Drobné črty (zpočátku časopisecky), shrnul do knihy Příroda a lidé (1880). Z jeho další tvorby: Vedle cesty (1895), Po různých stezkách (1902), Žloutne listí (1905), Život v trávě (1975).

Rozhraní 19. a 20. století vznikají četná díla přírodní beletrie, liší se od zahraniční překladové produkce menší dobrodružností a vztahem k české přírodě. T. E. Tisovský (1863 - 1939) - např. Příhody malé myšky (1896), Na panství kmotra čápa (1897) aj. Rudolf Těsnohlídek (1882 - 1928) se v novele Čimčirínek a chlapci (1922), Liška Bystrouška (1920) vyznívá jako radostná oslava života v přírodě.

Ve dvacátých letech Jan Vrba (1889 - 1961). Dětským čtenářům určil zejména prózy Ptačí svět (1956) a Z mého herbáře (1961). Volně můžeme k této žánrové oblasti připojit také některá z děl Karla Čapka (1890 - 1938) - např. Dášeňka (1933) či Pudlenka ( usp. Miroslav Halík, 1970).

Obraz typické české přírody - laskavé i kruté - zobrazil ve svých prózách Karel Nový ( 1890 - 1980;). Knihou Rybaříci na Modré zátoce (1936) přibližuje dětským čtenářům život ledňáčků, jejich zápas o uhájení existence. Potulný lovec (1941) je příběh o lišákovi.

V protektorátním období se próze s přírodní tematikou věnuje také Josef Zeman Dobrodružství veverky Zrzečky (1940); Josef Prchal - Srnečka Sisi a Bílý jestřáb (obě 1940); Marie Majerová lyrickým příběhem Nespokojený králíček.

Ve 40. letech také debutuje Jaromír Tomeček (1906 - 1997) Ve 40. letech také debutuje Jaromír Tomeček (1906 - 1997). Vuí se směje (1944), Stříbrný lipan (1944), dětem věnoval povídkové soubory Smaragdové stopy (1966), Divotvorné lovy (1974) Úzkým spojením přírody a člověka se vyznačuje také tvorba Vladimíra Pazourka (1907 - 1987). Řeka volá (1940), U vody (1942) Na Zlaté zátoce (1948).

60. léta - typické téma ohrožení přírody spojované s ohrožení existence lidí. Robert Luskač - Závoj zeleného ticha (1960) Josef Pohl - Křižovatky v trávě (1968). V tomto období také vznikají dvě knihy Bohumila Říhy - Divoký koník Ryn (1966) a obsáhlejší vyprávění O rezavém rváči a huňatém pánovi (1971). V 70. letech Jan Kozák čerpal náměty  z prostředí sibiřské tajgy - např. Na lovu v Bambujce (1970, pro mládež 1971).

80. léta do této žánrové oblasti vstupují i další spisovatelé 80. léta do této žánrové oblasti vstupují i další spisovatelé. Úspěšné jsou dramaticky vypointované knihy Josefa Pohla - Pod Jezevčí skálou (1982), Na pytlácké stezce (1983) - doplněné v roce 1985 do volné trilogie knihou Za trnkovým keřem. Na základě filmového scénáře vzniká knižní podoba seriálu Přátelé Zeleného údolí (1981) Jaroslava Müllera.

Dále se prosazuje především ekologická tematika Štěpán Neuwirth - Srna z olšového mlází (1983), Jiří Křenek - Dlouhé uši v trávě (1983) a námět chovatelství Martina Drijverová - Myši nečtou noviny

Téma přátelství dětí a zvířat se objevuje i v 90. letech I.Klíma - Markétin zvěřinec M. Drijverová - Sísa Kyselá, Zajíc a sovy, Nekonečné prázdniny, Z. Malinský - Afrodita, příběh také o koni I. Procházková - Červenec má oslí uši

Použité zdroje: vlastní fotografie Thomayer,J.: Život v trávě Tisovský,T.E.: Příhody malé myšky Těsnohlídek,R.: Lišky Bystrouška Čapek,K.: Dášeňka Nový,K.: Rybaříci na Modré zátoce Nový,K.: potulný lovec Zeman,J.: Dobrodružství veverky Zrzečky Majerová,M.: Nespokojený králíček Tomeček,V.: Vuí se směje Pazourek,V.: Na Zlaté zátoce Luskač,R.: Závoj zeleného ticha Říha,B.: Divoký koník Ryn Říha,B.: O rezavém rváči a huňatém pánovi

Použité zdroje: Pohl,J.: Pod Jezevčí skálou Müller,J.: Priatelia Zeleného údolia Křenek,J.: Dlouhé uši v trávě Drijverová,M.: Sísa Kyselá Malinský,Z.: Afrodita, příběh taky o koni [cit. 2012-10-05].