KONZUMNÍ SPOLEČNOST GLOBALIZACE Mgr. Michal Oblouk

VÝVOJ SPOLEČNOSTI TRADIČNÍ SPOLEČNOST – lidé si nekladli velké cíle, zaměřovali se na problémy skutečně důležité, usilovali o pouhé přežití, cítili, že jejich život má řád, život se předával z pokolení na pokolení MODERNÍ SPOLEČNOST – založená na průmyslové výrobě a námezdní práci, urychlení a změna života, rozvoj techniky a průmyslové výroby, růst průmyslových měst, člověk chce získat co nejvíce prožitků, potěšení a zábavy KONZUMNÍ SPOLEČNOST

KONZUMNÍ SPOLEČNOST založená na ustavičném spotřebovávání (konzumu) nového zboží více času a aktivity lidé věnují zábavě lidé jsou přesvědčeni, že je konzum učiní šťastnými konzumuje se kulturní zboží a lidské vztahy společnost obrovského plýtvání lidé se chovají podobně – je to vyvoláno masově šířenou reklamou – masová kultura, zábavní průmysl

GLOBALIZACE spontánní, neřízený proces stále intenzivnějšího propojení zemí světa v jediný ekonomický systém 4 hlavní aspekty - mezinárodní obchod, pohyb investic a kapitálu, migrace osob, šíření znalostí nerovný proces - některé části světa se relativně přibližují, jiné relativně oddalují (vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací) - díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky proces globalizace s sebou přináší i různé problémy – např. přílišná odlišnost některých kultur, která vede k nestabilitě v některých zemích (v zemích západní Evropy dochází občas k nepokojům mezi většinou a přistěhovalci) - tento problém může mít i opačný charakter, např. arabské země, kam proniká západní globalizovaná kultura, a mění tak konzervativní islámskou společnost

GLOBALIZACE PŘÍČINY volný pohyb kapitálu – investoři mohou své peníze jednodušeji přemisťovat po světě zmírnění omezení mezinárodního obchodu – odstraňování překážek technologický rozvoj v dopravě a komunikaci – pomocí telefonů a internetu se rychle šíří informace DŮSLEDKY vznik nadnárodních společností – vyrábí a prodávají své výrobky ve více zemích světa dochází k prohlubování vztahů mezi státy projevuje se vzájemná závislost ekonomik – státy se stávají více závislé na importu i exportu z jiných zemí

expanze Evropanů od 16. století - námořní objevy, moderní věda GLOBALIZACE VE VLNÁCH období šíření velkých světových náboženství a vznik transkontinentálních civilizací expanze Evropanů od 16. století - námořní objevy, moderní věda změny spjaté s válkami evropských velmocí v Evropě i na jiných kontinentech v prostoru koloniálních teritorií vrchol evropského imperialismu v 19. století, zdokonalení dopravy, růst mezinárodního obchodu a migrace lidí, vznik světového trhu komodit a kapitálu po II. světové válce vznikla potřeba nových nadnárodních přístupů k řešení objevujících se globálních problémů (deformace v podmínkách studené války v rozdělené Evropě) vznikají nové fenomény (rostoucí migrace, pohyblivost kapitálu, zesilování multikulturnosti sociálního života ve společnostech, regionech a městech, nová média informačních technologií)

INDEX GLOBÁLNÍ SOUTĚŽIVOSTI (GCI)

GLOBALIZACE V OBCHODU A V EKONOMICE propojování výroby a trhů různých zemí prostřednictvím obchodu se zbožím, pohybu kapitálu a řízením nadnárodních společností základní impuls - revoluce v dopravě, která proběhla v polovině 20. století průkopník = USA (v 60. letech expanze na evropské trhy) v 70. letech nastal prudký rozvoj japonské ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí rozvoj vyspělých zemí způsobuje zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v rozvojových zemích kapitál i moc se koncentruje do několika gigantických nadnárodních společností – pozitivní pro spotřebitele, ale deformuje tržní mechanismy odpůrci upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI podniky, který řídí svůj obchod ve více zemích výhody – velká zaměstnanost, vysoké výnosy, ekonomický a politický vliv, hrají významnou roli v mezinárodních vztazích a globalizaci nevýhody – lobbying, využívání (nebo zneužívání) tzv. daňových rájů, využívání (nebo zneužívání) levné pracovní síly a dětské práce, hrozba vystoupení z trhu a s tím spojená ztráta mnoha pracovních míst v regionu, nadměrné patentování coby forma zamezení růstu konkurence Wal-Mart Stores - síť super/hypermarketů, 2 056 000 zaměstnanců, 6000 dodavatelů Exxon Mobil - těžební společnost Royal Dutch Shell - těžební společnost British Petroleum - těžební společnost Toyota Motors - výrobce automobilů Chevron - těžební/energetická společnost ING Group - finanční služby Total - těžební společnost General Motors - výrobce automobilů Apple, Samsung, Sony Volkswagen McDonald’s, KFC

GLOBALIZACE V KULTUŘE má svůj specifický a zvláštní projev = synkretismus (akulturace - splývání jednotlivých kulturních prvků v jeden, průnik jednotlivých kultur) vznik sociálního fenoménu = mnohojazyčnost hlavní centra = velká města, např. Berlín, Londýn, New York - tavicí kotel součástí globalizace je i přistěhovalectví - v Evropě (Turci, Alžířané, Číňané), v Severní Americe (Mexičané a Portorikánci v USA), v zemích Arabského poloostrova (Indové, Pákistánci) projevuje se v nejvíce vyspělých oblastech světa - vysoká kupní síla a rozvinutá doprava významnou roli hrají média a informační technologie

schopnost globálního kapitálu (je rychlejší a obtížněji sledovatelná) GLOBALIZACE V KULTUŘE základní rysy: lidé, kteří vytvářejí svět, ve kterém žijeme (turisté, imigranti, zahraniční dělníci) globální konfigurace technologií (rychle překonává dříve nemyslitelné hranice) schopnost globálního kapitálu (je rychlejší a obtížněji sledovatelná) distribuce elektronických možností vytvářet a šířit informace a obrazy světa vytvářené médii ideologie států - základem jsou svoboda, blahobyt, práva, suverenita a demokracie

KONZUMERISMUS tendence nadměrně nakupovat a hromadit předměty a požitky za účelem zvyšování osobního štěstí hlavní vlna přišla po II. sv. válce, v 50. let 20. století, zejména v USA v 60. letech - odpor proti konzumnímu způsobu života druhá vlna - začátek 80. let, od poloviny 90. let - fenomén globalizace, který lidem vyznávajícím tento způsob života do jisté míry usnadnil jejich spotřební návyky v globálním měřítku výrobci zboží tento stav podporují – např. pořádají čím dál delší sezónní (vánoční, velikonoční, novoroční, prázdninové) slevy, pořádají soutěže s daným výrobkem pro podporu prodeje, masivně podporují leasingy, úvěry a půjčky na splátky či bezhotovostní platbou; největší nákupní centra začínají čím dál více o zákazníky pečovat, integrují všechny jejich potřeby do jednoho místa (kromě samotného supermarketu zde nabízejí i různé kavárničky, obchůdky a boutiky, masážní a kosmetické salóny, posilovny a fitness centra, ale i multikina), v některých případech lze vypozorovat i architektonický úmysl přeměnit obchodní centra (ve formě různých fontánek, korz, veřejné zeleně) na (zdání) veřejného prostranství

MULTIKULTURALISMUS myšlenkový a politický směr (kulturní ideologie) = v jednom demokratickém státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát je živý v zemích, jejichž obyvatelé pocházejí z rozdílného kulturního prostředí cíl - politicky sjednotit všechny občany bez ohledu na jejich původ, rasu či přesvědčení slovo multikulturalismus se poprvé objevilo ve Švýcarsku v roce 1957 (národ je politicky jednotný, kulturně je velmi rozdílný) vlastní ideologie vznikla v 60. letech v Kanadě - politické sjednocení frankofonního a anglofonního obyvatelstva (od roku 1971státní ideologie) od 70. let 20. století se rozvoj rozmanitých kultur přenesl i do Evropy – migrace obyvatel bývalých kolonií do „mateřských zemí“ (Anglie, Francie, Nizozemsko) + organizovaná migrace dělníků do bohatých evropských zemí

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Konzumerismus http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace http://cs.wikipedia.org/wiki/Multikulturalismus http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadn%C3%A1rodn%C3%AD_ korporace http://cs.wikipedia.org/wiki/Wal-Mart_Stores http://cs.wikipedia.org/wiki/Exxon_Mobil http://www.fsps.muni.cz/impact/zaklady-sociologie/tema- konzumni-spolecnosti/ http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/oecd- globalizace-nen-pinou-pomalho-rstu-zamstnanosti-ve-vysp