KONZUMNÍ SPOLEČNOST GLOBALIZACE

Prezentace na téma: "KONZUMNÍ SPOLEČNOST GLOBALIZACE"— Transkript prezentace:

1 KONZUMNÍ SPOLEČNOST GLOBALIZACE
Mgr. Michal Oblouk

2 VÝVOJ SPOLEČNOSTI TRADIČNÍ SPOLEČNOST – lidé si nekladli velké cíle, zaměřovali se na problémy skutečně důležité, usilovali o pouhé přežití, cítili, že jejich život má řád, život se předával z pokolení na pokolení MODERNÍ SPOLEČNOST – založená na průmyslové výrobě a námezdní práci, urychlení a změna života, rozvoj techniky, průmyslové výroby a růst průmyslových měst, člověk chce získat co nejvíce prožitků, potěšení a zábavy KONZUMNÍ SPOLEČNOST

3 KONZUMNÍ SPOLEČNOST založená na ustavičném spotřebovávání (konzumu) nového zboží více času a aktivity lidé věnují zábavě lidé jsou přesvědčeni, že je konzum učiní šťastnými konzumuje se kulturní zboží a lidské vztahy společnost obrovského plýtvání lidé se chovají podobně – je to vyvoláno masově šířenou reklamou – masová kultura, zábavní průmysl

4 GLOBALIZACE spontánní, neřízený proces stále intenzivnějšího propojení zemí světa v jediný ekonomický systém nerovný proces, v jehož důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné relativně oddalují, bez ohledu na geografickou vzdálenost – tyto vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací, díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky proces globalizace s sebou přináší i různé problémy – např. přílišná odlišnost některých kultur, která vede k nestabilitě v některých zemích (v zemích západní Evropy dochází občas k nepokojům mezi většinou a přistěhovalci) - tento problém může mít i opačný charakter, např. arabské země, kam proniká západní globalizovaná kultura, a mění tak konzervativní islámskou společnost

5 GLOBALIZACE PŘÍČINY volný pohyb kapitálu – investoři mohou své peníze jednodušeji přemisťovat po světě zmírnění omezení mezinárodního obchodu – odstraňování překážek technologický rozvoj v dopravě a komunikaci – pomocí telefonů a internetu se rychle šíří informace DŮSLEDKY vznik nadnárodních společností – vyrábí a prodávají své výrobky ve více zemích světa dochází k prohlubování vztahů mezi státy projevuje se vzájemná závislost ekonomik – státy se stávají více závislé na importu i exportu z jiných zemí

6 GLOBALIZACE V OBCHODU propojování výroby a trhů různých zemí prostřednictvím obchodu se zbožím, pohybu kapitálu a řízením nadnárodních společností základním impulsem pro zahájení globalizace byla revoluce v dopravě, která proběhla v polovině 20. století díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro firmy uzavírat smlouvy nejen s těmi místními, ale i s těmi, které by byly jinak moc daleko průkopníkem globalizace byly Spojené státy americké, kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na evropské trhy - Američané se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou kulturou a způsobem výroby či prodeje také změnil v 70. letech nastal prudký rozvoj japonské ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí - v USA a Evropě tak byla následkem konkurenčního boje odepsána nebo výrazně zredukována celá odvětví průmyslu, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby procesy globalizace pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále

7 GLOBALIZACE VE SVĚTOVÉ EKONOMICE
teorie globálního ekonomického růstu, podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemí ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v rozvojových zemích kapitál i moc se koncentruje do několika gigantických nadnárodních společností – je pozitivní pro spotřebitele, ale deformuje tržní mechanismy odpůrci globalizace upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují

8 NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI
podniky, který řídí svůj obchod - výrobu produktů nebo distribuci služeb - ve více zemích výhody – velká zaměstnanost, vysoké výnosy, ekonomický a politický vliv, hrají významnou roli v mezinárodních vztazích a globalizaci nevýhody – lobbying, využívání (nebo zneužívání) tzv. daňových rájů, využívání (nebo zneužívání) levné pracovní síly a dětské práce, hrozba vystoupení z trhu a s tím spojená ztráta mnoha pracovních míst v regionu, nadměrné patentování coby forma zamezení růstu konkurence Wal-Mart Stores - síť super/hypermarketů, zaměstnanců, 6000 dodavatelů Exxon Mobil - těžební společnost, zaměstnanců Royal Dutch Shell - těžební společnost British Petroleum - těžební společnost Toyota Motors - výrobce automobilů Chevron - těžební/energetická společnost ING Group - finanční služby, zaměstnanců Total - těžební společnost General Motors - výrobce automobilů ConocoPhillips - energetická/těžební společnost

9 GLOBALIZACE V KULTUŘE hlavními centry globalizace jsou vždy velká města, kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se říká tavicí kotel součástí globalizace je i přistěhovalectví, jak v Evropě (Turci, Alžířané, Číňané), tak v Severní Americe (Mexičané a Portorikánci v USA), ale i v zemích Arabského poloostrova (Indové, Pákistánci) globalizace se projevuje v nejvíce vyspělých oblastech světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá doprava

10 KONZUMERISMUS tendence nadměrně nakupovat a hromadit předměty a požitky za účelem zvyšování osobního štěstí hlavní vlna konzumerismu přišla po II. sv. válce, v 50. let 20. století, zejména ve Spojených státech amerických v 60. letech vyrostl zejména mezi mladou generací odpor proti konzumnímu způsobu života druhá vlna se pokládá na začátek 80. let a od poloviny 90. let na ni navázal fenomén globalizace, který lidem vyznávajícím tento způsob života do jisté míry usnadnil jejich spotřební návyky v globálním měřítku ze strany výrobců zboží většinou nejsou slyšet ke konzumerismu výhrady, leckdy tento stav podporují – např. pořádají čím dál delší sezónní (vánoční, velikonoční, novoroční, prázdninové) slevy, pořádají soutěže s daným výrobkem pro podporu prodeje, masivně podporují leasingy, úvěry a půjčky na splátky či bezhotovostní platbou; největší nákupní centra začínají čím dál více o zákazníky pečovat, integrují všechny jejich potřeby do jednoho místa (kromě samotného supermarketu zde nabízejí i různé kavárničky, obchůdky a boutiky, masážní a kosmetické salóny, posilovny a fitness centra, ale i multikina), v některých případech lze vypozorovat i architektonický úmysl přeměnit obchodní centra (ve formě různých fontánek, korz, veřejné zeleně) na (zdání) veřejného prostranství

11 MULTIKULTURALISMUS myšlenkový a politický směr (kulturní ideologie), který zastává stanovisko, že v jednom demokratickém státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou, a zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát je živý v zemích, jejichž obyvatelé pocházejí z rozdílného kulturního prostředí cílem je politicky sjednotit všechny občany bez ohledu na jejich původ, rasu či přesvědčení, a to tak, že si pokud možno zachovají své kulturní odlišnosti slovo multikulturalismus se poprvé objevilo ve Švýcarsku v roce 1957, jako vyjádření charakteristiky národa, který je politicky jednotný, ačkoliv je kulturně velmi rozdílný vlastní ideologie multikulturalismu vznikla v 60. letech v Kanadě, kde šlo o politické sjednocení frankofonního a anglofonního obyvatelstva (Kanada v roce 1971 přijala multikulturalismus jako státní ideologii, kterou je dodnes) od 70. let 20. století se rozvoj rozmanitých kultur přenesl i do Evropy, jednak migrací obyvatel bývalých kolonií do „mateřských zemí“ (Anglie, Francie, Nizozemsko), jednak organizovanou migrací dělníků do bohatých evropských zemí problém koexistence různých kultur a náboženství ve společném státě v moderní společnosti představuje velmi citlivou otázku - mezi přistěhovalci často vznikají fundamentalistická hnutí, která se ostře vymezují proti hodnotám hostitelské země

12 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Konzumerismus
korporace konzumni-spolecnosti/ globalizace-nen-pinou-pomalho-rstu-zamstnanosti-ve-vysp