DEPRESE A SYNDROM VYHOŘENÍ, PRACOVNÍ STRES A ŽIVOTNÍ STYL V ČESKÉ POPULACI Doc. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

DALY 2004 2030 1 Resp. infekce Unipolární deprese 2 Střevní infekce ICHS 3 Dopravní nehody 4 Cerebrovaskulární 5 HIV/AIDS Obst. chor. plicní 6 Ztráty sluchu 7 Nízká porodní váha Vrozené vady 8 Perinatální poškození 9 Cukrovka 10 neonatální infekce DALY Především depresivní poruchy spolu s kardiovaskulárními chorobami mají představovat podle GBD i v dalších desetiletích největší zdravotní zátěž lidstva. Global Burden of Disease 2004

DALY - SVĚT 1990 - 2020 Murray a Lopez, 1997

POČET PRVNÍCH VYŠETŘENÍ V PSYCHIATRICKÝCH AMBULANCÍCH VYBRANÉ DIAGNÓZY 1994 2013 % ORGANICKÉ PORUCHY 27 421 104 365 381 ZÁVISLOSTI 31 097 43 810 141 SCHIZOFRENIE 33 805 48 603 144 AFEKTIVNÍ PORUCHY 37 915 111 127 293 NEUROTICKÉ PORUCHY 103 577 234 648 226 VÝVOJOVÉ PORUCHY V DĚTSTVÍ 23 460 30 157 129 CELKEM (všechny dg.) 307 877 603 205 196 V ČR nemáme k dispozici exaktní epidemiologická data o výskytu duševních poruch. Z centrálních statistik činnosti psychiatrických ambulancí však vyplývá, že v posledních letech nejčastější obtíží jsou neurotické poruchy a největší nárůst jsem zaznamenali u poruch nálady a demencí. ÚZIS 2015

POČET DOKONANÝCH SEBEVRAŽD

Spotřeba psychofarmak DDD/1000 obyvatel v ČR Suchopár a Anders 2012

ŽIVOTNÍ STYL a DIETNÍ NÁVYKY v ČR Spotřeba alkoholu 16,45 l/osoba/rok 2. místo na světě WHO Kuřáci 24,6 % 6. místo v EU OECD 2012 Spotřeba ovoce a zeleniny 253 g/osoba/den 17. místo v EU EFSA Spotřeba ryb 5 kg/osoba/rok průměr EU 22 kg Prostat 2009

VYHOŘENÍ „Vyhoření je postupně se prohlubující, pracovně podmíněný stav špatné nálady a pocit nedostatečného výkonu u osoby bez výrazných projevů psychopatologie, která byla dříve schopna normálního, přiměřeného výkonu, a která není schopna se dostat zpět na původní úroveň bez pomoci zvenčí nebo změny prostředí”. (Brill,1984) “Vyhoření je prožitek fyzického a emocionálního vyčerpání způsobeného dlouhodobým působením situací, které jsou emočně náročné.” (Kuremyr a kol., 1994)

DEPRESE Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem.

Cíl studie Zmapovat projevy, souvislosti a dopady pracovního stresu a životního stylu v české populaci: projevy deprese projevy syndromu vyhoření

PRACOVNÍ STRES

Pracovní stres Dílčí cíle: Spokojenost v práci Faktory zvyšující stresovou zátěž Faktor snižující stresovou zátěž Zkušenost se šikana na pracovišti

Pracovní stres, burnout a zdraví STRESOR PRACOVNÍ SPOKOJENOST PRACOVNÍ STRES SYNDROM VYHOŘENÍ ZDRAVOTNÍ STAV ŽIVOTNÍ STYL Khamisa, N., Peltzer, K., & Oldenburg, B. (2013)

Spokojenost v práci v mezinárodním kontextu Hanglberger, D. (2011). Arbeitszufriedenheit im internationalen Vergleich (No. 86). FFB-Diskussionspapier.

SPOKOJENOST V PRÁCI

Faktory ovlivňující pracovní spokojenost Charakter práce (odbornost apod.) 69 % Vztahy mezi kolegy na pracovišti Organizace práce (směny, služby apod.) 63 % Pracovní podmínky (technické zázemí, kolektiv apod.) 62 % Vztahy s nadřízenými na pracovišti 61 % Jiné (blízkost bydliště, apod.) 58 % Plat 38 %

Zdroje stresu ZDROJ STRESU STRESOR PRO % Kontakt s klienty/zákazníky/pacienty 63 % Platové ohodnocení 62 % Nadměrné časové zatížení 55 % Nadměrné pracovní požadavky 53 % Nejistota pracovního místa 47 % Legislativa související s profesí 44 % Požadavek na odborné znalosti Pracovní podmínky (vybavení pracoviště apod.) 43 % Požadavek na komunikační dovednosti 40 % Konflikty s nadřízeným 31 % Konflikty se spolupracovníky 29 %

Stres v práci zlepší FAKTOR ZLEPŠILO BY PRÁCI PRO% Lepší finanční podmínky 80 % Větší důraz na motivaci pracovníků (odměny, bonusy atp.) 75 % Delší dovolená 69 % Lepší organizace práce a pevná pravidla 62 % Lepší podmínky pro výkon práce 61 % Lepší pracovní podmínky 59 % Snížení počtu pracovních úkonů a povinností 56 % Snížení administrativní zátěže 53 % Zvýšení prestiže / atraktivity oboru/profese Právní ochrana pracovníků v dané profesi/pozici Zvýšení pravomocí pracovníků v dané profesi 48 % Zvýšení pravomocí v dané profesi Zlepšit vzdělávání v profesi 47 % Změnit legislativu v profesi 46 %

SOUHRN – PRACOVNÍ STRES Se svojí prací je spokojeno 84 % respondentů. Mezi nejvýznamnější zdroj nespokojenosti patří plat, se kterým je spokojeno pouze 38 % respondentů. Nejvíce pracovního stresu je spojeno s kontaktem s klienty/zákazníky a to v 63 % a s platovým ohodnocením v 62 %. Naopak stresovou zátěž by pro 80 % respondentů zlepšilo zvýšení platu, ale též další benefity jako například delší dovolená a lepší motivace k práce ze strany zaměstnavatele. 30 % respondentů uvažuje o odchodu ze svého současného pracoviště. Více než 32 % respondentů zažilo v práci šikanu, nejčastěji ze strany nadřízeného.

SYNDROM VYHOŘENÍ

Cítíte se ohroženi syndromem vyhoření?

Projevy syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření v mezinárodním kontextu

Syndrom vyhoření PROFESE VYHOŘENÍ V % Vrcholový manažer, řídící pracovník s odpovědností za větší firemní celek 38 % Střední nebo nižší manažer, řídící pracovník 23 % Zaměstnanec v manuální profesi 21 % Profesionál, odborník pracující nezávisle, mimo pracovní poměr (OSVČ) 20 % Profesionál, odborník pracující v zaměstnaneckém poměru 19 % Zaměstnanec v kancelářské profesi 18 % Vlastník nebo spoluvlastník firmy, podnikatel se zaměstnanci 15 % Farmář, podnikatel v zemědělství, rybářství, nebo lesnictví 14 % Živnostník bez zaměstnanců 11 %

Syndrom vyhoření v krajích ČR Moravskoslezský 28 % Liberecký 25 % Královehradecký 24 % Pardubický 23 % Středočeský kraj 22 % Jihomoravský 21 % Praha Olomoucký Ústecký 20 % Plzeňský 19 % Jihočeský 16 % Zlínský 12 % Karlovarský 11 % Vysočina 4 % Podprůměrné Nadprůměrné

SOUHRN - SYNDROM VYHOŘENÍ Syndromem vyhoření se cítí ohroženo cca 34 % respondentů, u 20 % z nich lze hodnotit konkrétní projevy. Syndrom vyhoření je častější u žen a mladších osob. Syndrom vyhoření je vázán na profesi. Nejvyšší výskyt syndromu vyhoření je v profesích s vysokou odpovědností. Zde se vyskytuje až u 38 % respondentů. Nejvyšší výskyt syndromu vyhoření je v Moravskoslezském, Libereckém a Královehradeckém kraji. V Praze je vyhořelých osob méně, ale vyhoření je tu vyšší intenzity. Nejméně častý a nejméně intenzivní je syndrom vyhoření na Vysočině.

DEPRESE

DEPRESE V ČESKÉ POPULACI

DEPRESE V ČESKÉ POPULACI Depresivní projevy statisticky velmi významně častěji vykazují ženy (21, 7 %) než muži (14, 9 %). 9 % dotázaných mělo v poslední době myšlenky na sebevraždu (více žen než mužů). 1 % obou pohlaví uvedlo, že o sebevraždě vážně uvažuje. Nejvyšší výskyt depresivních příznaků je u osob mezi 35 – 44 roky a nad 51 let. Mezi depresivními osobami je častější výskyt nižšího vzdělání, 53 % osob, které uvádějí střední a těžké depresivní projevy má pouze základní vzdělání nebo je vyučeno. Protektivním faktorem v rozvoji depresivních projevů je rozhodně partnerský vztah. Depresivní projevy se vyskytují v nižší intenzitě u respondentů, kteří žijí v partnerském vztahu. Zajímavou otázkou je, jak se liší životní styl osob mezi skupinou osob s žádnými nebo minimální projevy deprese a skupinou osob se středními až těžkými projevy.

DEPRESE V ČESKÉ POPULACI 18 % respondentů se v nějaké podobě potýká s pocity, myšlenkami nebo potížemi, které je možné označit za depresivní. Projevy klinicky závažné deprese vykazuje téměř 7 % respondentů, 1 % vážně uvažuje o sebevraždě Depresivní projevy statisticky velmi významně častěji vykazují ženy (21, 7 %) než muži (14, 9 %). Životní styl osob s depresivními projevy vykazuje více pasivity a více nežádoucích návyků. Pouze necelých 6 % osob se depresivními projevy dodržuje pravidla zdravého životního stylu, u osob s žádnými nebo minimálními projevy deprese to je téměř 20 %. Osoby s depresivními projevy méně vyhledávají aktivní řešení problémů a statisticky významně více tyto obtíže řeší alkoholem a léky.

CO TO VŠECHNO STOJÍ?

EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI Ekonomické forum v Davosu definuje burnout syndrom jako jeden z nevýraznějších rizik moderní ekonomiky. USA odhaduje ztráty ekonomiky plynoucí z důsledků burnout syndromu ve výše 300 miliard USD (Spielberger, Vagg, & Wasala, 2003). Náklady spojené s důsledky burnout syndromu mohou dosáhnout až 10 % obratu firmy.

EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI Zdroje negativního dopadu: Nižší výkonnost (nižší o 50 % i více). Vyšší nákladovost (desítky procent). Vyšší chybovost (desítky procent). Nižší compliance (desítky procent). Častější absence (desítky procent). Vyšší náklady na soudní řízení. Častější nemocnost a odchod z práce.

ŘEŠENÍ?

Doc. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA Děkuji za pozornost Doc. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA Psychiatrická klinika 1. lékařská fakulta UK Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Ke Karlovu 11  121 08 Praha 2  ptacek@neuro.cz