Sektářství a fundamentalismus

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Pojem, místo v systému, typologie, charakteristické rysy
Advertisements

Každý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce?
Česká legislativa sociálních služeb – hodnoty a etická dilemata
SADA č.22 Identifikátor: VY_32_INOVACE_SADA22 _ VkO DUM č.11
 Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o.  Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT  Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Právní stát je takový stát, ve kterém je vztah mezi občanem a státem vymezen pomocí práva dříve (např. v rodové společnosti) existovalo tzv. zvykové (obyčejové.
OBLAST 1: KOOPERACE VE VÝZKUMU A VÝVOJI Marek Junek Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze EVROPSKÁ KULTURNÍ STEZKA SV. CYRILA A METODĚJE.
Veřejná správa – úvod.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Kontroverzní a atypické jevy v současné religiozitě
Katedra sociální politiky a sociální práce Centrum praktických a evaluačních studií SLUŽBY PRO ORGANIZACE CEPRES Centrum praktických a.
ANTISEMITISMUS A NACIONALISMUS
Osvícenství.
Náboženská mapa současného světa
Právní postavení náboženských společností v ČR Listina základních práv a svobod Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena.
4. Motivace 4.1 motivační koncepce 4.2 ovlivňování 4.3 dokumentace
Studijní obor: Sociální činnost
Sociální patologie SCPT SCPA
Kontroverzní a atypické jevy v současné religiozitě
Zdravá škola.
Nová náboženská hnutí
Všeobecná deklarace lidských práv
Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá.
Náboženská mapa současného světa
Politika Pavel Šuranský.
VY_32_INOVACE_51_20 ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/
SEKTÁŘSTVÍ.
Sociální ekonomika Vývoj modelů sociálního charakteru státu – I. část Merkantilismus ( století) 1. WELFARE STATE – Stát veřejných sociálních.
NEZISKOVÉ ORGANIZACE VYMEZENÍ, VÝZNAM. 2 Občanská společnost občan Soukromý sektor stát VEŘ. PROSTOR Dána institucemi a organizacemi různého charakteru.
REAKCE NA SEKTÁŘSTVÍ. MOŽNOSTI INTERVENCE organizace, studující vliv náboženských hnutí  Ústavu religionistiky  pardubická Katedra religionistiky a.
Oblasti úpravy pracovního práva 1. Volný pohyb osob (pracovníků) 2. Rovné zacházení a boj s diskriminací 3. Pracovní podmínky 4. Ochrana zaměstnanců 5.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Občanská výchova Ročník:
1 VI. NO a jejich role ve společnosti Servisní funkce Servisní funkce Kontrolní funkce Kontrolní funkce Výchovná funkce Výchovná funkce Informační funkce.
RELIGIONISTIKA představení oboru Religionistika jako věda, náboženství jako její předmět, studijní literatura.
Model transkulturní péče
Právo jako normativní systém, základní pojmy
Studijní literatura k religionistice. Základní pramen Ivan O. Štampach: Přehled religionistiky, Praha: Portál, 2008 Základní studijní text Stručné představení.
Přednáška Evropská Studia 2006 JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Název politologie je složen z následujících slov:
Přednáška Evropská Studia 2008 JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Geografie Věda, která zkoumá krajinnou sféru (od 6 – 70 km pod zemským povrchem – až po 30 km nad zemským povrchem) Jaký je svět kolem nás? Proč je plný.
Neziskové formy podniku -> Ekonomika a neziskový sektor Ekonomika a neziskový sektor
 Vztahy s veřejností můžeme zaznamenat už v dávné historii. V Mezopotámii, Asýrii, Persii a Egyptě, stejně jako v antickém Řecku a Římě se používalo.
Popření mezináboženského dialogu a sdílení. Název Bez nábož. víry („bez vyznání“) („bez vyznání“) Věřící bez.
Nástin přednášek – studijní pomůcky. Pojem správy  vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco  záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (účelu)
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství ročník III
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
VY_32_INOVACE_8_VÝCHOVA KE ZDRAVÍ_2_NÁBOŽENSTVÍ A JINÉ SEKTY Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Duchcov, příspěvková organizace Registrační.
ZÁKLADNÍ PRÁVA A SVOBODY, ROVNOPRÁVNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Charvátová. Dostupné z Metodického portálu.
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Sandra Tichá Název materiálu: VY_32_INOVACE_ VO.7.B.11_lidska_prava _II. Datum: Ročník: sedmý Vzdělávací.
ZŠ Brno, Řehořova 3 Občan, žák a společnost Výchova k občanství ročník III
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_TOMAS_VASATA_CLOVEK_A_SVET_NABOZENSKY_EXTREMISMUS_19 Název školyStřední škola služeb,
Občanská práva a povinnosti
ZÁKLADNÍ PRÁVA A SVOBODY, ROVNOPRÁVNOST
práva a povinnosti občana ČR
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Digitální učební materiál
Stát Definice, funkce, typy.
Občanská práva a povinnosti
Náboženství a fanatismus
Náboženská mapa současného světa
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
Svoboda vyznání Teologická etika 2 VOŠ Jabok Mgr. Zdenko Š Širka, ThD.
Liberecký kraj a nestátní neziskové organizace
RELIGIONISTIKA představení oboru
Náboženská mapa současného světa
Svoboda vyznání Teologická etika 2 VOŠ Jabok Mgr. Zdenko Š Širka, ThD.
LIDSKÁ PRÁVA y.
POLITOLOGIE ÚVOD POLITIKA X POLITOLOGIE STÁT A JEHO FUNKCE FORMY STÁTU.
Transkript prezentace:

Sektářství a fundamentalismus Svoboda náboženského vyznání a svoboda vůči náboženství

Co je náboženská svoboda?

Svoboda individuální a kolektivní

Vyváženost liberálního vztahu státu k náboženství Neobvykle liberální pojetí podle Listiny, čl. 16 staví jednotlivce a jeho svobodu vyznání, smýšlení a svědomí do slabé pozice. Nutnost nalézt rovnováhu individuální svobody a silné pozice náboženských uskupení. Snaha omezit svobodu vyznání bývá spojována s novými, atypickými a alternativními náboženskými uskupeními a jejich rostoucím vlivem.

Tabulka náboženské příslušnosti v ČR Název 1991 2001 2011 Bez nábož. víry 4 000 000 („bez vyznání“) 6 000 000 3 600 000 Věřící bez náb. přísl. 700 000 Nevyjádřili se 1 800 000 950 000 4 700 000 Katolíci 2 700 000 1 000 000 Evangelíci (CČE) 203 000 117 000 59 000 Husité 178 000 99 000 39 000 Ostatní 4 000 198 000 600 000

Komentář k tabulce Výrazně klesá počet příslušníků tradičních církví. Výrazně (o 40 %) klesá také počet lidí „bez náboženské víry“. Roste individuální religiozita. Násobně rostou nové, atypické, alternativní náboženské skupiny.

Růst svědků Jehovových ve světě

Nečekané rysy současné religiozity Pokles náboženských a duchovních zájmů se zpomalil, nastalo náboženské oživení. Náboženství se přizpůsobuje principu nabídky a poptávky – zaplatíš, dostaneš prožitek. Soft spirituality, vždy s úsměvem, výprodej náboženských prožitků; „zaplať a vše je odpuštěno“.

Nečekané rysy současné religiozity Tradiční a nová náboženství se uzavírají, ostře vykreslují hranice mezi sebou a vnějším světem. Snaží se zachránit náboženství před údajným výprodejem. Připojují se k celkové tendenci od tržního liberalismu k autoritativnímu modelu, který vládne v politice a ekonomii.

Původ a význam slova „sekta“ Z latinského SECTA, v antické latině ze slovesa sequor, -ui – následovat, tedy skupina následovníků nějakého učitele či učení. Jiná možnost: ze slovesa seco, -are – sekat, oddělovat. Tak chápal slovo sekta latinský rodilý mluvčí Jeroným, když ve 4. a 5. století překládal Bibli do latiny; používá je ve významu odloučené náboženské skupiny.

Původ a význam slova „sekta“ V křesťanství se osamostatnění skupin považovalo za vážné provinění. Jako sekty byla označována jiná vyznání. Od 60. let minulého století se šíří ekumenismus, církve se mezi sebou označují jako sesterské církve nebo odloučení bratři. Slovo dostávalo další přidružené významy.

Jak novináři prezentují „sekty“?

Sektářské znaky v obecném mínění Často pro označení nějakého společenství za „sektu“, stačí, že jde o společenství nové, malé, alternativní, atypické. Taková společenství se vystavují potížím.

Sektářské znaky Má-li religionistika mluvit o sektářství, patří k němu: a) autoritativní řízení, moc nad členy b) fundamentalismus c) uzavřenost d) selekce informací

Sektářské znaky Autoritářské řízení náboženské organizace Autorita se obrací na svobodného člověka, vyžaduje dobrovolný souhlas. Moc legitimně nebo nelegitimně omezuje svobodu

Sektářské znaky Autoritářské řízení náboženské organizace Hannah Arendtová (1906 – 1975) rozlišuje autoritu kognitivní a deontickou. Jejich vystupňováním a sloučením u jednoho subjektu autorita přerůstá v moc.

Sektářské znaky Autoritářské řízení náboženské organizace Některé náboženské organizace mají neomylné vedení s absolutní mocí nad všemi oblastmi své činnosti

Sektářské znaky Autoritářské řízení náboženské organizace V některých, zejména početně malých komunitách rozhoduje vedení o detailech soukromého života členů: např. o studiu, zaměstnání, bydlišti a výběru životního partnera či partnerky. V některých uskupeních se vůdci vzdávají božské pocty.

Sektářské znaky Fundamentalismus V hlavních větvích protestantismu se v 19. století náboženský liberalismus. Na údajný výprodej křesťanských hodnot odpověděli konzervativní protestanti, zejména z evangelikálního prostředí Evangelikálové – radikální forma protestantismu: důraz na osobní obrácení a vydávání svědectví, doslovné chápání Bible, přísný moralismus

Sektářské znaky Fundamentalismus historicky Jako reakce na náboženský liberalismus se v posledních desetiletích scházely tzv. biblické konference. Jejich produktem byly nové verze křesťanského kréda, např. Niagarské krédo (1878), Pětibodové krédo (1895). Série 12 brožur The Fundamentals (1910 – 1915) šířených zdarma v milionech exemplářů, financované ropným magnátem Lymanem Stewartem; odtud označení „fundamentalisté“.

Sektářské znaky Fundamentalismus

Sektářské znaky Fundamentalismus historicky Pětibodové krédo: neomylnost Bible, Ježíšovo narození z Panny, Ježíšovo božství, zástupný charakter jeho oběti, jeho fyzické zmrtvýchvstání a blízký návrat

Sektářské znaky Fundamentalismus ve vztahu k pramenům Doslovné chápání Bible, představa inspirace formou přímého diktátu. Snaha odůvodnit biblická vyprávění pomocí vědy: vědecký kreacionismus. Platnost biblických textů, mj. ukládajících násilné chování k různým menšinám

Sektářské znaky Fundamentalismus Přidružené agendy fundamentalismu: radikální odmítnutí jiných křesťanských vyznání a jiných náboženství; podpora koncepce tzv. „útlého státu“, redukci sociální služby státu; tendence k rasismu a sexismu

Politická agenda fundamentalismu

Politická agenda fundamentalismu

Sektářské znaky Fundamentalismus v různých vyznáních V jiných křesťanských vyznáních analogické projevy, např. v římskokatolické církvi tzv. „tradicionalisté“; v pravoslavných církvích kombinace náboženského konzervativismu a nacionalismu. Shodné: radikální odmítání jiných vyznání, samospasitelnost, výlučnost.

Sektářské znaky Fundamentalismus v různých vyznáních V islámu radikální reformní hnutí: odmítnutí islámské tradice a kultury, návrat ke Koránu a prvotní islámské obci. S tím spojen odpor proti humanismu a svobodě. Podobné jevy i v judaismu (např. hnutí charedim, Naturei Karta, Šas), hinduismu (Árja samádž, hidnutva), ba i buddhismu (např. násilí proti muslimům v Barmě)

Sektářské znaky Uzavřenost Někdy faktická oddělenost od okolí, odloučeně žijící komunity. Někdy jen částečná oddělenost: zdůrazňování rozdílu my <–> (vnější) svět; přísné podmínky vstupu a členství. Typický znak: podporovány nebo povoleny jen sňatky uvnitř komunity.

Sektářské znaky Selekce informací Papež Jan Pavel II.: Církev má být domem ze skla K výkonu moci nad lidmi je nutná uzavřenost (analogie: neprostupné hranice) a selekce informací; formální nebo faktická cenzury. Filtrování informací obousměrně. Psychologické metody práce s informacemi

Sektářské znaky souhrn Autorita přerůstající v reálnou moc, ideologickou kontrolu, odloučenost od okolí a selekce informací – typické znaky totalitních režimů. Sektářství je analogií totalitního režimu v oblasti náboženství.

Subjektivní příčiny sektářství Emocionální nenaplněnost, chybějící uspokojivé partnerské, rodinné a přátelské vztahy; potřeba jistoty, bezpečí. Černobílé myšlení – typické pro mládí, proto „Jugendreligionen“; může přetrvat do plné dospělosti, neochota nebo neschopnost vystavit své závěry kritickému posouzení, přehlížení odstínů, neochota připustit změnu.

Sociální příčiny sektářství Posilování autoritativního a mocenského modelu společnosti se promítá i do náboženství. Šedesátá leta se slabou recidivou v devadesátých letech 20. století silný důraz v politice i náboženství na liberální hodnoty.

Sociální příčiny sektářství Obavy z „rozvratu“ vedou k oslabování demokratické kontroly, ke komercializaci společnosti (stát řízen jako firma) a náboženství. Náboženství se přiznává role udržovat lidi v pasivitě a poslušnosti. Příklad: komunistická Čína vyhlásila politiku podpory náboženství s odůvodněním, že zavedení tržního systému vedlo ke zhrubnutí obyvatelstva a úkolem náboženství je obyvatelstvo kultivovat.

Typy reakcí na náboženské sektářství Reakce práva a politiky Reakce akademické sféry Reakce pomáhajících profesí

Reakce práva a politiky na sektářství Listina základních práv a svobod, čl. 15 a 16 Nový Zákon o církvích a náboženských společnostech č. 3/2002 Sb. § 5

Právní normy o sektářství Zákon č. 3 / 2002, § 5 Vznikat a vyvíjet činnost nemůže církev a náboženská společnost, jejíž činnost je v rozporu s právními předpisy a jejíž učení nebo činnost ohrožuje práva, svobody a rovnoprávnost občanů a jejich sdružení včetně jiných církví a náboženských společností, ohrožuje demokratické základy státu, jeho suverenitu, nezávislost a územní celistvost, a

Právní normy o sektářství a) je v rozporu s ochranou veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví, principy lidskosti a snášenlivosti a bezpečnosti občanů, b) popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení, rozněcuje nenávist

Právní normy o sektářství a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporuje násilí nebo porušování právních předpisů, c) omezuje osobní svobodu osob zejména tím, že využívá psychický a fyzický nátlak k vytvoření závislosti, která vede k fyzickému, psychickému a ekonomickému poškozování těchto osob a jejich rodinných příslušníků, k poškozování jejich sociálních

Právní normy o sektářství vazeb včetně omezování psychického vývoje nezletilých a omezování jejich práva na vzdělání,) zabraňuje nezletilým přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, nebo d) je utajována vcelku nebo v některých částech, stejně jako organizační struktura církve a náboženské společnosti a vazby na zahraniční složky, je-li částí církve nebo náboženské společnosti působící mimo území České republiky.

Sektářství a akademická sféra Výzkum, odborné publikace, popularizační přednášky, konzultace na religionistických pracovištích zabývajících se současnou religiozitou: Ústav religionistiky, Filozofická fakulta MU, Brno (doc. Dušan Lužný) Katedra religionistiky, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice Katedra religionistiky, Husitská teologická fakulta UK, Praha (doc. Zdeněk Vojtíšek, prof. Pavel Říčan)

Sektářství a akademická sféra Někteří odborníci odmítají mluvit o „sektách“, protože toto slovo má hodnotící náboj, a není neutrálně popisné. Úkol religionistiky je však reagovat na obavy veřejnosti z náboženského sektářství, fundamentalismu, fanatismu a extremismu.

Sektářství a akademická sféra Religionistika nemůže užívat pojmu „sekta“ jako hanlivého výrazu v mezináboženské polemice. Religionistika může náboženské společnosti hodnotit z občanského hlediska; musí to však činit „padni, komu padni“, bez ohledu na to, jde-li o směry nové nebo tradiční, o skupiny velké nebo malé, o náboženské směry křesťanské nebo jiné.

Sektářství a akademická sféra Douglas E. Cowan, David G. Bromley: Sekty a nová náboženství Kvalitní současná reflexe problému náboženského sektářství na příkladech různých uskupení; konstatování sektářských znaků a rizik; ne jednoznačné odsouzení.

Sektářství a akademická sféra Ivan O. Štampach: Na nových stezkách ducha, Praha: Vyšehrad. 2010 10. Takzvané náboženské sektářství 10.1. Pojem sekty a jeho místo v religionistickém diskursu 10.2 Náboženský fundamentalismus 10.2.1. Historický počátek fundamentalistických hnutí 10.2.2. Jevy analogické původnímu fundamentalismu 10.2.3. Fundamentalismus v systematické komparaci s jinými postoji k náboženství

Pomáhající profese v reakci na sektářství Informace o sektářství v literatuře o současné religiozitě: Douglas A. COWAN a David G. BROMLEY: Sekty a nová náboženství, Praha: Grada, 2013 Zdeněk VOJTÍŠEK, Pavel DUŠEK, Jiří MOTL: Nová náboženská hnutí a kolektivní násilí, Brno: L. Marek, 2009 Zdeněk VOJTÍŠEK: Spiritualita v pomáhajících profesích, Praha: Portál, 2012

Sektářství a pomáhající profese SPOLEČNOST PRO STUDIUM SEKT A NOVÝCH NÁBOŽENSKÝCH SMĚRŮ c/o HTF UK, Pacovská 4, 140 00 Praha 4 telefon: 777 143 001 web: www.sekty.cz e-mail: sekty@sekty.cz

Sektářství a pomáhající profese Religionistický časopis o současné náboženské scéně Typický čtenář: učitel, sociální pracovník, kriminalista, právník Čtvrtletně, obvykle na konci čtvrtletí Dostupnost: větší knihkupectví nebo předplatné

SHRNUTÍ PRAKTICKÝCH ZÁSAD 1) hájit práva a široké možnosti alternativních a menšinových skupin 2) zapojovat jejich členy do sociálních vazeb, do ekumenických a mezináboženských aktivit 3) chránit před projevy náboženského extremismu, ať se vyskytuje kdekoli