Vnitřní přírodní činitelé Zeměpis Vnitřní přírodní činitelé 2. díl  Práci začni klávesou F5. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Vnitřní přírodní činitelé 1. díl: Zemětřesení 2. díl: Sopečná činnost 3. díl: Vznik pohoří

12 úkolů na téma sopečná činnost + test Obsah 12 úkolů na téma sopečná činnost + test Potřebujete: - pro některé úkoly připojení na internet - Školní atlas světa

Sopečná činnost i I. Příčiny a průběh  1. Přečti si text o sopečné činnosti (i) a dopsáním čísla popiš obrázek: podsouvající se litosférická deska sopouch magma sopečný kužel zemětřesení plyn, popel, láva  2. Jak vzniká magma?  3. Co je to láva? 4 6 3 2 1 5 Schéma erupce sopky: Magmatický krb [1]

Sopečná činnost i  4. K fotografiím doplň popis: [4] [5] [6] [7] [8] [10]

II. Důsledky sopečné erupce Sopečná činnost i i II. Důsledky sopečné erupce Přečti si texty v knihovně o dvou ničivých erupcích a správně doplň: - vytvoří se nad jícnem sopky - při velkém množství materiálu může významně změnit lokální či globální klimatické podmínky  6. Sopečnou erupci zpravidla doprovází:  7. Unikající plyny obsahují jedovatý:  8. Sopečný popel a prachové částice v ovzduší mohou způsobit:  5. Doplň, o co jde:

Sopečná činnost i III. Oblasti sopečné činnosti - Ohnivý kruh S využitím atlasu světa (geologická mapa) urči správná tvrzení: projevů vulkanické činnosti zemětřesení okraje litosférických desek okraje kontinentů  9. Projevy sopečné činnosti na Zemi jsou nejčastěji vázány na: okraje vysokých pohoří  10. Ohnivý kruh je místo v Tichém oceánu charakteristické častým výskytem: projevů vulkanické činnosti a zemětřesení

IV. Oblasti sopečné činnosti - činné sopky  11. Podle atlasu a textu v informacích zjisti údaje o sopkách a doplň mapu v podobě čísla (název sopky) a písmene (charakteristika). Např. 5B. Mapa: [3] 1. Vesuv 2. Etna 3. Hekla 4. Ključevskaja 5. Hora St. Helens 6. Krakatoa 7. Fudži 8. Ojos del Salado

 12. Kliknutím označ, co k sobě patří: Sopečná činnost i V. Sopečná činnost v ČR  12. Kliknutím označ, co k sobě patří: Rezervace Soos bahenní sopky největší stravulkán minerální a termální prameny Karlovarsko Doupovské hory sopka Komorní hůrka

Zajímavosti Využij svoje znalosti z angličtiny a procvič si látku o sopečné činnosti:

Test K 1 2 3 4 5 Konec práce: Esc Mezi sopečná tělesa nepatří: Úvodní strana K Konec práce: Esc Mezi sopečná tělesa nepatří: stratovulkán štítová sopka stolová hora 1 Na okraji které litosférické desky leží Ohnivý kruh? Tichomořské d. Atlantské d. Jihoamerické d. 2 Sopouchem se dostává na povrch: magma, popel, prach, jedovaté plyny láva, popel, prach, magma láva, popel, prach, jedovaté plyny 3 Výbuchem které sopky došlo v roce 79 ke zničení města Pompeje? Vesuv Stromboli Etna 4 Nejvyšší činná sopka v Evropě je: Hekla Vesuv Etna 5 Kontrolu správnosti proveď podržením šipky na tlačítku K.

Ohnivý kruh Ohnivý kruh má ve skutečnosti tvar podkovy a obíhá většinou po okraji Pacifické litosférické desky v celkové délce 40 000 km. Výjimku tvoří oblast Latinské Ameriky, kde Ohnivý kruh končí na styku desky Nazca a Kokosové desky na jedné straně a desky Jihoamerické na straně druhé. V této oblasti se nachází 452 sopek, odehrává se zde přibližně 90 % všech zemětřesení. Příčinou tak intenzivní seismické a vulkanické aktivity je pohyb a vzájemné tření litosférických desek. Výsledkem jsou pak erupce či otřesy. V minulosti se v důsledku pohybu litosférických desek v okolí Tichého oceánu odehrálo kolem 80 % nejničivějších zemětřesení. [3] [14]

Vulkanismus K sopečné činnosti (vulkanismu) dochází v místech narážení dvou litosférických desek a podsouvání jedné pod druhou. Horniny se vlivem vysoké teploty taví na plastickou hmotu. Vzniklý tlak přemístí magma do vrchních částí a občas dojde i k průniku na povrch. Magma ve formě vytékající lávy vytváří nová tělesa: štítové sopky stratovulkány lávové proudy lávová jezera Další projevy vulkanismu: výrony plynů (fumaroly) gejzíry Sopka (vulkán) místo na zemském povrchu, obvykle ve tvaru hory, kde roztavené magma vystupuje či vystupovalo z hlubin Země [9]

Vulkanismus K sopečné činnosti (vulkanismu) dochází v místech narážení dvou litosférických desek a podsouvání jedné pod druhou. Horniny se vlivem vysoké teploty taví na plastickou hmotu. Vzniklý tlak přemístí magma do vrchních částí a občas dojde i k průniku na povrch. Magma ve formě vytékající lávy vytváří nová tělesa: štítové sopky stratovulkány lávové proudy lávová jezera Další projevy vulkanismu: výrony plynů (fumaroly) gejzíry Sopka (vulkán) místo na zemském povrchu, obvykle ve tvaru hory, kde roztavené magma vystupuje či vystupovalo z hlubin Země [9]

Italské město, zničené roku 79 našeho letopočtu výbuchem sopky Vesuv. Pompeje Jediným hodnověrným očitým svědkem erupce byl Plinius mladší, který událost popsal v dopise Tacitovi. Podle jeho slov došlo k erupci kolem poledne. Nejdříve z Vesuvu vyšlehly vysoké plameny a později velký černý mrak tvaru borovice, který zakryl slunce a den se změnil v noc. Na Pompeje dopadaly rozžhavené kameny, které bořily budovy. Obyvatele města usmrtily jedovaté plyny (oxid uhelnatý) uvolněné při erupci (podle současných výzkumů se jedná asi o 10 000 osob). Erupce trvala nepřetržitě 3 dny, v důsledku čehož bylo město pokryto vrstvou popela o výšce asi 6 metrů. Zničeno bylo území od Herculanea až po Stabie. „Mrak“, o kterém Plinius Mladší píše, je dnes znám jako pyroklastická vlna, což je mrak přehřátých plynů, popela a kamenů vyvrhnutých ze sopky. Plinius rovněž popisuje, že erupce byla současně doprovázena zemětřesením a že moře bylo zemětřesením odsáváno pryč a znovu vraceno – dnes tento jev nazýváme „tsunami“. [11] Italské město, zničené roku 79 našeho letopočtu výbuchem sopky Vesuv. Počítačem generované podoba erupce Vesuvu: [12]

Krakatoa, Mount St. Helens [13] Krakatoa - činná sopka, která leží na ostrově v Sundském průlivu - nachází se nad subdukční zónou, kde se podsouvá Australská deska pod Sundskou desku - v roce 1883: katastrofální erupce a čtyři obrovské výbuchy V důsledku výbuchu a vln tsunami zahynulo více než 36 000 lidí, 165 měst a vesnic bylo zcela zničeno a dalších 132 vážně poškozeno. Do ovzduší bylo vyvrženo asi 20 km³ sopečného popela a prachových částic, které se rozptýlily ve stratosféře a v následujících několika letech způsobovaly rudě zbarvené západy slunce. Průměrná roční teplota na Zemi se snížila asi o 1,2 °C. Uvádí se, že se teploty navrátily k normálu přibližně okolo roku 1888. Sopečný popel a prach, který se dostal do stratosféry po výbuchu Mount St. Helens roku 1980 a Pinatuba roku 1991, údajně ovlivnil na několik let světové klima. Výbuch Mount St. Helens

O jakou sopku jde? A B C D E F G H činná sopka, která leží na ostrově v Sundském průlivu v roce 1883: katastrofální erupce a čtyři obrovské výbuchy vyvolaly čtyři vlny tsunami vysoké až 30 m, jejichž sekundární vlnění bylo zaznamenáno až v Lamanšském průlivu sopečný popel pokryl oblast o poloměru 60 km celé těleso původní sopky bylo zničeno o několik desetiletí později se začal formovat nový vulkán, který dnes dosahuje téměř původní výšky a velikosti staré sopky Sopka má nadmořskou výšku 1 279 m a je jedinou činnou sopkou na evropské pevnině. Sopka je se svými 4 750 m nejvyšší horou na Kamčatském poloostrově a nejvyšší sopkou Asie. A B C - je světoznámým symbolem příslušné země a je často zobrazována na uměleckých dílech a fotografiích - leží na ostrově v Tichomoří D stratovulkán nacházející se v severní části Kaskádového pohoří je tvořen z lávy smíšené se sopečným prachem byla pojmenována po britském diplomatovi sopka je jedním ze 160 aktivních vulkánů z tzv. skupiny Pacifického kruhu ohně E se svými 3 323 m je nejvyšší činnou sopkou v Evropě F [13] sopka na ostrově v severní části Atlantského oceánu G S nadmořskou výškou přes 6 800 m je druhým nejvyšším vrcholem západní polokoule, nejvyšším vrcholem Chile a zároveň nejvyšším vulkánem na Zemi. H

Vulkanismus na území ČR Sopky v ČR Převážně v období třetihor v Českém masívu docházelo ke vzniku zlomů a zlomových pásem, po kterých pronikalo magma na zemský povrch a docházelo k projevům aktivní sopečné činnosti. Vznikly sopky: Železná hůrka a Komorní hůrka. Sopečná pohoří Z období třetihor jsou v ČR dvě sopečná pohoří: Doupovské hory a České středohoří. Doupovské hory jsou naším největším stratovulkánem (vrstvy lávy a sopečného popela). Postvulkanické projevy V současné době se v Česku projevuje posopečná aktivita v podobě minerálních a termálních pramenů na Karlovarsku. Postvulkanickým projevem jsou i bahenní sopky v přírodní rezervaci Soos v západních Čechách. Bahenní sopka

Zdroje: [1] Bjarmason. A. Commons.wikimedia.org: Destructive plate margin.png [online]. 2004-12-04 [cit. 2009-10-20]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Destructive_plate_margin.png>. [2] Fibonacci. Commons.wikimedia.org: BlankMap-World6, compact.svg [On line]. 2006-11-12 [cit. 2009-10-20]. Dostupné z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BlankMap-World6,_compact.svg>. [3] Hanzs.Commons.wikimedia.org: Pacifický ohnivý kruh.png [online]. 2008-10-10 [cit. 2009-10-20]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pacifick%C3%BD_ohniv%C3%BD_kruh.png>. [4] Hike395.Commons.wikimedia.org: Skjaldbreidur Herbst 2004.jpg [online]. 2005-01-25 [cit. 2009-10-20]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Skjaldbreidur_Herbst_2004.jpg>. [5] JGC. Commons.wikimedia.org: Aa channel flow from Mauna Loa.jpg [online]. 2007-11-28 [cit. 2009-10-20]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aa_channel_flow_from_Mauna_Loa.jpg>. [6] Garcia B. Commons.wikimedia.org: CarlisleVolcano.jpg [online]. 2005-01-31 [cit. 2009-10-20]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CarlisleVolcano.jpg>. [7] Renee1137.Commons.wikimedia.org: Lava Lake Kupaianaha.jpg [online]. 2005-01-31 [cit. 2009-10-20]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lava_Lake_Kupaianaha.jpg>. [8] Moonshadow. Commons.wikimedia.org: Fumarole.jpg [online]. 2005-03-20 [cit. 2009-10-20]. Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fumarole.jpg>. [9] Cs.wikipedia.org: Sopka [online]. 2009-10-07. [cit. 2007-10-20]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopka>. [10] McLassus Roger. Commons.wikimedia.org: 1972 Iceland Geysir-2.jpg [online]. 2005-12-30 [cit. 2009-10-20]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:1972_Iceland_Geysir-2.jpg >. [11] Cs.wikipedia.org: Pompeje [online]. 2009-08-11 [cit. 2009-10-23]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Pompeje>. [12] Dbenzhuser. Commons.wikimedia.org: Pompeii the last day 1.jpg [online]. 2006-08-24 [cit. 2009-10-23]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pompeii_the_last_day_1.jpg>. [13] Cs.wikipedia.org: Kratatoa [online]. 2009-08-27 [cit. 2009-10-23]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Krakatoa>. [14] Cs.wikipedia.org: Ohnivý kruh [online]. 2009-08-23 [cit. 2009-10-23]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Ohniv%C3%BD_kruh>.