Sasko-durynská oblast (saxothuringikum)

Pozice saxothuringika ve variském orogénu

Postavení saxothuringika ve středoevropských variscidách

Průběh předpokládané tepelské sutury na hranici TBO a saxothuringika

Základní charakteristika Samostatný krustální segment omezený na sz. i jv. suturami (rheickou a tepelskou) jeho stavba je příčně segmentována sz. – jv. střižnými zónami franckou, labskou, sudetskými zlomy v Polsku (intrasudetský, okrajový sudetský, oderský lineament). tři strukturní úrovně: „subparautochton“ – granulity v saském granulitovém pohoří – mechanismu jejich vmístění není dosud jenoznačně vyjasněn Parautochton - kadomský fundament – prekambrické metasedimenty, do kterých intrudují kadomské granitoidy, na nich diskordantně spočívá paleozoický pokryv „svrchní allochtonní jednotky: dva systémy příkrovů: – příkrovy derivované z sasko-duryňského oceánu a jeho okraje (hlubokovodnější bavorská facie paleoz, možná část z okraje TBO), - stáří chladnutí sv. devon ca 380 Ma), dosunuté ve sp. Karbonu na parautochton převážně mělkovodnější durynský vývoj (s kvarcity v ordoviku), mělkovodnějšími sedimenty devonu - příkrovy krustálních hornin s budinami eklogitů, tělesy granulitů v Krušných horách, derivované ze spodní desky, exhumované a přesunuté až finální kolizi ve sp. karbonu,

Základní charakteristika Stavba ovlivněna geometrií obou subdukčních zón – sz. při styku s středoněmeckým kryst. prahem - násuny k JV – retrowedge, jv. okraj- násuny z tepelské sutury k SZ, tyto vytvářejí na první dojem střídání antiklinálních a synklinálních pásem, ve skutečnosti hraje násunová tektonika velkou roli (styk obou stylů na úrovni saského granulitového pohoří), při okrajích též horizontální posuny Paleozoický obal začíná diskordantně uloženými sekvencemi kambria nebo ordoviku na neoproterozoickém podkladu, pokračuje bez přerušení až do spodního karbonu, (zásadní rozdíl proti TBO) Popříkrovové molasové sedimenty (uhelná molasa v oblasti Heininchenu a Doberlugské synklinály je již spodnokarbonského stáří, tj. v období sp. karbonu je ukončeno hlavní etapa příkrovových pohybů) Granitoidní magmatismus zahrnuje cykly kadomský, kambroordovický a variský, variský granitoidní magmatismus – méně intenzivní než v moldanubické oblasti, ale častější tělesa než v TBO kadomská metamorfóza slabá v oblasti lužické (facie zelených břidlic), nebyla překryta silnou variskou metamorfózou Variská metamorfóza polyfázová, devonského stáří v tzv. sv. allochtonu (přesunuté ofoliolity a horniny okraje TBO - münchberg), modré břidlice na Kraslicku) nově ca 350 Ma (rozhraní devon sp. Karbon)- min. stáří sp. karbonského stáří (ca 340 Ma) metamorfóza v příkrovech Krušných hor), stoupá do amfibolitové facie v blízkosti tepelské sutury

Vymezení oblasti saxothuringika SZ- středoněmecký krystalický práh (zóna ostrovních oblouků akretovaných k saxothuringiku v průběhu variské orogeneze) – většinou horniny staropaleozoického stáří, výjimečně i prekambrické JV – tepelská sutura – zbytky oc. kůry po zaniklém sasko-durynském oceánu SV – sz. –jv. střižné zóny způsubují redukci jednotek a jejich stáčení do směru v.-z až sz. – jv. v Sudetech. SDO je ukončena na moravsko-slezské násunové zóně (hranicí jsou násuny na z. okraji staroměstského pásma). JZ – v oblasti Vogéz patrně ukončuje opět zs. – jv. zlomová zóna Bray Fault, za ní je pokračování saxothuringika dosti spekulativní (do s. okraje Armorického masivu a kanálu La Manche).

Geologická mapa jz. části Saxothuringika

Vnitřní členění saxothuringika na pomezí ČR, Polska, SRN krušnohorské a smrčinské krystalinikum krystalinikum v podloží terciérních pánví a ve Slavkovském lese (dyleňské, slavkovské, svatavské, chebské, ohárecké) v Německu krušnohorskému krystaliniku přiléhá vogtlandská synklinála labská zóna odděluje krušnohorskou oblast od oblasti Lugika (Záp. Sudet)

Členění krušnohorské a vogtlandské části sasko-durynské oblasti

Litologie jednotek krušnohorské a sasko durynské oblasti „subparautochton“ – saské granulity, migmatity, HT-HP horniny s pláštovými ultrabaziky, obsahují kyanit, při exhumaci retrográdně postižené Parautochton – Krušné hory – kadomský fundament, btt až dvojslídné pararuly (vložky metakonglomerátú), svory, do nich intrudovaly kadomské granitoidy, varisky přeměněné na ortoruly (freiberské, šedé ruly), Allochtonní jednotky: (od podloží do nadloží): Gneis eclogite unit (pararuly, migmatity s UHP relikty, granulity, grt peridoity , eklogity – HP až UHP), ortoruly (red gneiss)- protolity 520 Ma, dnes doloženo UHP stádium také v oháreckých granulitech (diamanty metamorfní). mica schist eclogite unit (dřívější klínovecká a jáchymovská skupina) svory až fylity granátické, se staurolitem, s vložkami mramorů, kvarcitů, amfibolitů, skarnů, metakonglomeráty, čočky eklogitů (HP- až UHP). Garnet phyllite – units - ubývá metamorfózy , na bázi příkrovu relikty blueschist stádia, směrem do nadloží a k sz. jen greenschist stádium, protolity – ordovické metapelity a metapsamity–phycodová skupina s kvarcity, dále k sz. i mladší jednotky, silur – černé břidlice, devon velmi hojné vulkanity (baz. Lávy),klastické sedimenty, tufy, tufity, karbon – flyšový vývoj, v durynsku již velmi slabě met. až nemetamorfované Sv. allochton – tekt. bradla – münchberg, wildenfels, frankenberg – inverzní met. vývoj – na spodu ordovické břidlice Randschifer, pak prasinit-phylitová jednotka (s ultrabaziky) – možná proterozoikum dle mikrofosilií, Randamfibolit G. – amfibolity ve facii ep. Amfibolitů, Liegend an Hangend Serie, - ruly, amfibolity granátické, budiny eklogitů, UHP hornin, dev. Stáří exhumace a chladnutí, protolity staropaleozoické.

Interpretace geologické stavby krušnohorské oblasti saxothuringika

Protolitová stáří hornin krušnorského krystalinika (v různých tektonických jednotkách)

Pozice „svchního allochtonu münchberské kry a jeho ekvivalentů (Frankenberg, Wildenfels), násuny datované chladnutím slíd v Karbonském flyši i v krystal. Příkrovech münchbergské kry Na sv. devon (380-360 Ma)

Geol. mapa krušnohorské části saxothuringika

Litostratigrafické Schéma centrální části Krušných hor (prekambrium a Paleozoikum (kambrium Ordovik)

Litostratigrafické schéma vogtlandské synklinály

Hlavní metamorfní etapy v krušnohorské části saxothuringika Kadomská – metamorfóza a deformace v akrečním klínu, patrně slabšímetamorfóza, v blízkosti intruzí kadomských plutonitů termální ovlivnění (místy až migmatitizace) Kambro-ordovická extenze – intruze granitoidů – kontaktní metamorfóza Obě metamorfózy silně přepracovány intenzivně variskými procesy, obtížně se odlišují od variské metamorfní etapy Variská orogeneze Staro-variská def. etapa (380-360) – exhumace příkrovů s ofiolity přes okraj saxothuringika, HP metamorfóza, eklogitů, gran. Amfibolitů – münchberská kra, taktéž UHP horniny 28 kb. (metamorfóza spjatá se subdukcí nejprve oc. Kůry, pak i kontinentální kůry Mladší fáze – spjatá s exhumací hluboce subdukovaných šupin spodní desky během karbonu – s kontinentální kolizí saxothurignika a TBO, vyšší tepl. Spád, granulity, opět ale tělesa eklogitů vysokotlakých, cca 340 Ma, Ar-Ar stáří chladnutí cca 340-330 Ma, exhumace HP a UHP komplexů (s diamanty) - pak následuje granitoidní magmatismus variský po prohřátí – většinou spjaté s HT-LP metamorfózou

P-T dráha, eklogit, mica schist – eclogite unit P-t dráha eklogit, UHP coesite bering eclogite, gneiss –eclogite Unit Eclogite, mica schist eclogite Unit, Meluzína

Tektomagmatické a tektometamorfní etapy v krušnohorské části saxothuringika a labské zóně Kadomská etapa- CA granitoidy (šedé ortoruly freiberské, granitoidy u Lipska, Labském břidličném pohoří Stáří 570-540 Ma, kadomská met. cca 540 Ma Kambroordovická etapa- kys. vulkanity (Smrčiny, ortoruly, selbská – Smrčiny, červené ortoruly krušných hor)cca 510-470Ma), také v durynském lese (Schwarzburská antiklinála)- ryolity –ordovik sp., také většinou CA horniny, ale vzniklé tavením kont. kůry CA složení v allochtonních jednotkách vulkanity bazické (ordovik – münchberská kra, silně met. horniny Eklogity krušných hor v alocht. pozici – stáří protolitů taktéž kambroordovické – 480-500 Ma Riftové vulkanity – devon – bazické – lávy polštářové- přechod až do sp. karbonu)- Decken diabasy (u nás na Ještědu) sv. karbon – perm – vulkanismus explozivní a efuzivní – pánve saxothuringika – v Krušných horách např. teplický ryolit (westphal – perm) – ignimbrity, ryolity, vložky sedimentů s flórou) Variský magmatismus hlubinný – rozmezí mezi cca 330 – 280 Ma (Smrčiny, karlovarský masiv, flájský masiv, masivky v labské zóně, okolí altenberské kaldery- teplický ryolit)

Magmatismus v saxothuringiku

Kadomský granitoidní magmatismus v saxothuringiku

Variské granitoidy krušnohorské oblasti saxothuringika flájský masiv 280 Ma (sp. perm) Karlovarský pluton (ca 325 - ?) Smrčinský Pluton (330-280 Borský masiv

Variské granitoidy Karlovarský pluton (západokrušnohorský) 322 326 Ma 326 Ma Smrčinský pluton 323 Ma Žandovský masiv 326 Ma

Granitoidy krušnohorsko-smrčinské části saxothuringika 326 287 325 305 307 313 325 304 312 330-325

Labské břidličné pohoří

Geologická mapa labského břidličného pohoří Dohna granodiorite – 535 Ma Neoprot O-C1 ? Ord 327 Ma