N_ESFS Ekonomika subjektů finančních služeb  Vysoká škola finanční a správní téma č. 11 MaA, specifika fúzí a akvizic z hlediska finančního trhu Vyučující Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.  Výuka v LS 2016 N_ESFS/cFPH: každé liché pondělí 10:30–11:14 S34, každé liché pondělí 11:15–12:00 S34,  N_ESFS/pFPH: Po 12:15–12:59 S34, Po 13:00–13:45 S34,  N_ESFS/vFPH: So 2. 4. 8:00–9:30 S35, 9:45–11:15 S35, So 16. 4. 8:00–9:30 S35, 9:45–11:15 S35, Pá 29. 4. 13:45–15:15 S35, 15:30–17:00 S35, 

Cíle předmětu Absolvováním tohoto předmětu studenti získají přehled o nejvýznamnějších teoretických i praktických souvislostech, vztazích a procesech charakterizujících sledovanou oblast a současně získané základní schopnosti i návyky aplikovat v praxi. Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit metody využívané v podnikání a řízení subjektů poskytujících finanční služby - banky, obchodníci s investičními nástroji, fondy kolektivního investováni a organizátoři prvků tržní infrastruktury a zároveň bude schopen vysvětlit ekonomickou podstatu podnikání těchto subjektů

Program výuky pro prezenční studium LS 2016 1.Finanční trhy, segmentace FT a finanční služby 8.2. 2.Ekonomické aspekty, regulace a omezení činností poskytovatelů finančních služeb + seminář 1,2 15. 2. 3. Předpoklady a trendy efektivního rozvoje banky. 22. 2. 4. Bilance banky a její výkonnost + seminář 3,4 29.2. 5. Ekonomika, organizace a řízení bankovních subjektů 7. 3. 6. Rizika a finanční řízení banky seminář 5,6 14. 3. 7. Teorie a praxe organizace a řízení bankovních subjektů 21.3. 8. Postavení obchodníků s cennými papíry (OCP) a proces poskytování investičních služeb OCP investorům 4. 4 9. Ekonomické aspekty postavení a činnosti investiční společnosti a investičního fondu jako institucionálního investora a poskytovatele investičních služeb. seminář 7,8 11.4. 10. Základy finanční pojistné teorie a ekonomika pojišťovnictví 18. 4 11. Úloha finančních institucí při zprostředkování MaA, specifika fúzí a akvizic z hlediska finančních služeb seminář 9,10,11 25.4.

Literatura povinná literatura Pavlát, V. a kol. Kapitálové trhy, 2. vydání,Praha:Professional Publishing, 2005 MEJSTŘÍK,M., PEČENÁ, M., TEPLÝ, P. Základní principy bankovnictví / Basic principles of banking, Universita Karlova, Nakladatelství Karolinum, Praha 2008 KOPŘIVOVÁ, V. A kol. Řízení obchodních bank, C.H.Beck, Praha 2006 Pavlát,V., Kubíček,A. Regulace a dohled nad finančními trhy, 2.vydání, Praha:VSFS, 2010 ÚZ č.851, Cenné papíry; Kapitálový trh, Praha: Sagit, 2011 Výroční zprávy bank Jílek,J., Finanční trhy a investování, Praha:Grada, 2011 doporučená literatura Opatření ČNB z oblasti bankovního dohledu a regulace bank Nývltová, R., Malinič,P. Finanční řízení podniku, Praha:Grada, 2011 Kislingerová, E., Nový, J. Chování podniků v globalizujícím se prostředí. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2007.ISBN 80-7179-847-9.

Zakončení předmětu N ESFS léto 2016 prezenční studium 10 bodů Prezentace seminární práce 10 bodů Seminární práce 10 bodů Přidaná hodnota seminární práce 20 bodů Závěrečný test 31 bodů minimální skóre pro absolvování předmětu 31 – 50 bodů hodnocení E – A podle stupnice Ústní část zkoušky : nad 31 bodů v případě zlepšení stupně hodnocení z dosaženého skore.

Zakončení předmětu N ESFS léto 2016 kombinované studium 20 bodů Seminární práce 10 bodů Přidaná hodnota seminární práce 20 bodů Závěrečný test 31 bodů minimální skóre pro absolvování předmětu 31 – 50 bodů hodnocení E – A podle stupnice Ústní část zkoušky : nad 31 bodů v případě zlepšení stupně hodnocení z dosaženého skore.

Fúze a akvizice

1 695 899 743 562 411 338 Stát Kupující Hodnota transakce v mil. USD Cílová společnost Stát Kupující Hodnota transakce v mil. USD 1 GSG GROUP Německo Materali a.s. (CPI - Radovan Vítek) Česká republika 1 695 2 NBG Pangaea Real Estate Investment Company Řecko Invel Real Estate & York Capital Management Global Advisors LLC Izrael 899 3 GTS Central Europe Polsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko Deutsche Telekom AG 743 4 Cinema City International N.V. Polsko, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Slovensko, Izrael Cineworld Group plc Velká Británie 562 5 Rondo 1 Office Building Polsko Deutsche Asset & Wealth Management Inc. 411 6 Helios, Tovarna barv, lakov in umetnih smol Količevo, d.o.o. Slovinsko Ring International Holding AG Rakousko 338 7 Tekstilbank A. S. Turecko Industrial & Commercial Bank of China Limited Čína 316

Český trh fúzí a akvizic vzrostl v první polovině roku 2014 v meziročním srovnání o 84 % na 4,26 miliard amerických dolarů Největší transakce v ČR i v regionu – akvizice GSG GROUP společností Materali a.s. (CPI/Radovan Vítek) – se na celkovém objemu podílela téměř ze 40 %. Za významným nárůstem transakční aktivity v České republice dále stojí vedle obecného růstu celého středoevropského regionu také výrazně vyšší zájem investorů o sektor nemovitostí a služeb. V počtu transakcí obsadila Česká republika třetí místo (111 transakcí), nejvíce transakcí v regionu bylo realizováno v Turecku (153) a Polsku (112). Nejatraktivnějšími obory v regionu z pohledu počtu transakcí byly IT, výroba a služby. Z pohledu hodnoty se pak největší fúze či akvizice uskutečnily v chemickém průmyslu, nemovitostech a zábavním průmyslu.

Teorie MaA teorie vysvětlující okolnosti vzniku fúzí Teorie efektivnosti, Teorie monopolu, Teorie hodnoty, Procesní teorie Teorie přenosu

Teorie efektivnosti Primárním cílem fúzí a vzniku společných podniků je dosahování synergických efektů. Finanční synergie – vzniká rozložením investičního rizika kupujícího prostřednictvím akvizice v nové oblasti podnikání. Dalším efektem jsou výhody získané zlepšenými finančními příležitostmi jako důsledek zvětšení společnosti Operační synergie – vzniká spojením jednotlivých oblastí v rámci nové společnosti (např. fúze dvou výrobních částí společnosti). Dalším efektem této synergie je transfer znalostí. Know-how je zvyšováno kombinací schopností, kterými disponují jednotlivá oddělení společnosti. Dále je možné inovační sílu zintenzivnit tím, že všichni experti společnosti budou koncentrováni do jediné geografické oblasti  Synergie managementu – pokud vedení společnosti, která fúzi iniciovala, má kvalifikaci či dostatečné schopnosti k tomu, aby efektivně přispěla k řízení procesů cílové společnosti, dochází ke zvýšení synergického efektu

Teorie monopolu Motivem spojování společností je dosažení silné pozice na trhu a omezení síly konkurence a ztížení jejího vstupu na trh. Přínosů z monopolistického postavení na trhu lze dosáhnout zapojením získaných výrobních linek, kdy zisky pocházející z určité oblasti, ve které má podnik silnou pozici, jsou využívány k financování vstupu na nové trhy. Dále omezením konkurence subjektů, které se spojily do společného podniku a zavedením vstupních bariér do odvětví, kdy je cílem odradit konkurenci při vstupu na daný trh, to může být dosaženo akvizicemi na okolních trzích

Procesní teorie Fúze jsou výsledkem komplexního rozhodovacího procesu. Myšlenka plánování je v případě fúzí opuštěna a podílníci na společném podniku jsou nuceni vzájemně vyjednávat o svých zájmech během vývoje (procesu) společného podniku. Jako významné byly identifikovány tři aspekty 1/omezená schopnost jednotlivců přijímat a zpracovávat informace. Rozhodnutí mohou být přijímána na základě neúplných informací. 2/rozmach určitých pracovních návyků v organizaci. Tyto návyky mohou vést k novým problémům v rámci organizačního systému. 3/ význam politických vztahů a jejich vliv na procesy a výsledky rozhodování podniku, tzn., že rozhodování ovlivňují jednotlivci nebo skupiny, které se chovají podle svých taktických uvážení.

Teorie přenosu mezi spouštěče (triggers) MaA patří ekonomické událostí a trendy, např. fluktuace cen komodit, nebo efekty globalizace, které se objevují v periodických vlnách. Ekonomické šoky nebo nejistota postavení „hráčů“ na trhu může být motivem pro realizaci fúzí či akvizicí. Do nedávné doby byla vlna fúzí pod tlakem mezinárodní soutěže, finančních inovací, liberálnější antitrustové politiky a dalších faktorů. Současná vlna fúzí je důsledkem finanční krize. Fúze společnosti je jednou z cest, kterou firmy posílí svou pozici a mají pak větší vyjednávací sílu vůči dodavatelům a zákazníkům.

Fúze Fúze patří do oblasti právních přeměn obchodních společností a družstev. Přeměny obchodních společností jsou procesy, kdy alespoň jedna ze společností zaniká bez likvidace a její podnik s majetkem a závazky přechází na právního nástupce. Tím může být společnost, která již existuje nebo která bude nově vytvořena. Právní nástupce za převzatý podnik s majetkem a závazky předá vlastníkům zaniklé společnosti podíly či akcie na svém základním a vlastním kapitálu. Výsledkem přeměn obchodních společností je snížení počtu právnických osob při spojování podniků nebo zvýšení počtu právnických osob při rozdělování jejich podniků.

Přeměna právnické osoby § 174 NOZ (1) Přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy.

Přeměny obchodních společností: fúze sloučením fúze splynutím rozdělení společností změna právní formy

§ 178 (1) Fúze se děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Sloučení nebo splynutí se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. (2) Při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu. (3) Při splynutí zanikají všechny zúčastněné osoby a na jejich místě vzniká nová právnická osoba jako osoba nástupnická; na ni přecházejí práva a povinnosti všech zanikajících osob.

Fúze sloučením Fúze splynutím slučují se dvě a více společností v jedinou, přičemž alespoň jedna ze slučovaných společností je zrušena bez likvidace a její jmění přechází na právního nástupce Fúze splynutím dochází k zániku bez likvidace dvou a více slučovaných společností, z nichž je vytvořena společnost nová

Převod jmění na společníka jmění zanikající společnosti přechází na společnost, která byla vlastníkem zanikající společnosti Rozdělení společností nastává buď rozdělením zanikající společnosti na alespoň dvě nové společnosti, nebo rozdělením sloučením, kdy oddělené části zanikající společnosti se slučují s již existujícími společnostmi, dále pak nově také rozdělením odštěpením se založením nových společností nebo odštěpením sloučením. Současně je možná kombinace rozdělení se založením nových společností a rozdělení sloučením, kdy z části zanikající společnosti vzniká společnost nová a z části oddělená společnost, která se slučuje s jinou již existující společností nebo kombinace dvou forem rozdělení odštěpením Změna právní formy nastává při přeměně právní formy jedné společnosti. V tomto případě nezaniká žádná společnost ani nevzniká nová, nedochází ani k žádné transakci s podnikem

Základní typy fúzí: horizontální vertikální konglomerátní

Vertikální fúze Konglomerátní fúze Horizontální fúze spojují společnosti, které si do této doby konkurovaly ve stejném odvětví nebo druhu obchodní činnosti. Hlavním motivem pro uskutečňování horizontální fúze je především vytvoření úspor z rozsahu nebo získání významnějšího postavení na trhu Vertikální fúze vyskytuje u transakcí, které probíhají mezi společnostmi v odlišné fázi výrobního procesu v daném odvětví. Hlavním vysvětlením výskytu takových typů fúzí je stabilizace dodávek surovin a základních materiálů nutných ve výrobě a nebo zabezpečení poptávky po finálních produktech Konglomerátní fúze vzniká u transakcí, při kterých se spojují dvě a více společností z různých odvětví. Tento typ fúze lze odůvodnit hůře než v prvních dvou případech. Hlavním motivem těchto transakcí se uvádí motiv diverzifikační

Akvizice je proces, při kterém přechází vlastnické podíly či aktiva jedné společnosti na druhou. Akvizice se tak provádí především ve dvou základních typech: akvizice majetková akvizice kapitálová V případě obou těchto typů akvizic nedochází k zániku žádného z účastníků transakce, jako je tomu v případě fúze.

Majetkové akvizice Majetkové akvizice jsou typem transakcí, při kterých dochází k převodu aktiv, majetku, případně závazků jedné společnosti na druhou. Kupující společnost tak získává majetek prodávajícího buď za peněžité nebo nepeněžité plnění. transakce může probíhat jak na úrovni celého podniku, tj. koupě aktiv a závazků, tak i jeho části. Koupený podnik se tak sloučí s majetkem kupujícího, na kterého tak přechází jednotlivé položky aktiv a závazků spojených s těmito aktivy. Úprava smlouvy o koupi závodu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“), konkrétně v jeho Části čtvrté, Hlavě II., Pododdílu 6 – Zvláštní ustanovení o koupi závodu.

Kapitálové akvizice Kapitálové akvizice jsou typem transakcí, při kterých dochází k převodu vlastnického podílu nebo jiných kapitálových přeměn společnosti. Účelem kapitálové akvizice bývá především získání podstatného nebo přímo rozhodujícího vlivu na kupované společnosti. Pokud je nabyvatelem společnost, získává v rámci hospodaření kupovaného podniku finanční investici. Jejím prostřednictvím tak dochází ke spojování podniků ve vyšší ekonomický celek. Kupující společnost tak má postavení mateřské společnosti, ovládaná společnost má postavení dceřiné.

Kapitálové akvizice Uskutečňování kapitálových akvizic může probíhat různými formami, a to : nákupem akcií na burze cenných papírů získání akcií při emisi na primárním a sekundárním kapitálovém trhu, transakcemi, z nichž kapitálová akvizice je až výsledkem kombinovaných typů transakcí.

Kapitálové akvizice na primárním kapitálovém trhu Tento typ akvizic je spojen se vznikem účasti společníka nebo akcionáře ve společnosti formou přistoupení do společnosti. Dochází ke zvýšení základního kapitálu a ke změně akcionářské, majetkové struktury Důležitou okolností je, že společnost, které se dané změny týkají, již existuje.

Kapitálové akvizice na sekundárním kapitálovém trhu prodej nebo koupě obchodního podílu nebo akcií se promítne jen do vlastnické změny, ale nebude mít žádný dopad na strukturu vlastního kapitálu. Při změně vlastníka, který je minoritní, neovlivní tato změna výši vlastního kapitálu, a to ani v budoucnu jestliže se jedná o vlastnickou změnu akcionáře nebo podílníka s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, bude jeho rozhodování ovlivňovat v budoucnu nejen hospodářský výsledek, ale i celkový budoucí vývoj společnosti

Kapitálové akvizice prostřednictvím nákupu akcií na burze Podmínkou je, aby byly akcie společnosti obchodovány na burze. v plné šíři uplatňovat pouze na vyspělých kapitálových trzích, především v USA hlavní výhodou tohoto způsobu ovládnutí firmy patří moment překvapení, pokud se podaří neočekávaně získat významnou část akcií konkurenční společnosti – posílení kurzu na organizovaných trzích

Kapitálové převzetí uskutečněné přátelským převzetím "takeover bid". Nejčastěji se jedná o nabídku učiněnou managementem jedné firmy s podporou svých majitelů vůči akcionářům firmy druhé. Důležité také je, aby management přebírající společnosti jednal se souhlasem jejich akcionářů. Hlavním znakem tohoto způsobu je, že akvizitor jedná ve shodě s vedením druhé společnosti. Celý proces v naprosté většině případů probíhá na základě kupní smlouvy, která požaduje, aby došlo k určení převáděných cenných papírů a stanovení jejich kupních cen na základě due diligence.

Kapitálové akvizice uskutečňované nepřátelským převzetím nepřátelské převzetí (hostile takeover), přejímající společnost se snaží koupit a manažersky ovládnout cílovou společnost přes její nesouhlas jako budoucí přejímanou společnost. Nepřátelské převzetí se obvykle uskutečňuje v podmínkách veřejně obchodovatelných akcií, aby tzv. "nájezdník" (corporate raider) mohl "obejít" správní orgány cílové společnosti.

Kapitálové akvizice uskutečňované nepřátelským převzetím K pozitivním efektům nepřátelského převzetí patří:  - zvýšení prodeje, příjmů (např. v případě převzetí Gillette firmou Procter&Gamble),  - vstup na nové trhy a do nových oblastí podnikání,  - zlepšení hosp.odářského výsledku cílové společnosti,  - zvýšení podílu na trhu. K záporům může patřit:  - snížení konkurence a menší výběr pro zákazníky na oligopolním trhu,  - pravděpodobnost zvýšení cen a omezení pracovních příležitostí,  - konflikty dvou kultur managementu při fúzi,  - utajené závazky cílové společnosti.

VLASTNÍ AKTIVNÍ OBRANA Vinkulace akcií Repelent na žraloky Kapitálové akvizice uskutečňované nepřátelským převzetím – metody obrany ZNESNADNĚNÍ PODMÍNEK KOUPĚ Otrávené pilulky (Poison Pills) Sebevražedné pilulky (Suicide Pills) Zlatý padák (Golden Parachute) Lidské otrávené pilulky (People Pills) POMOC TŘETÍ STRANY Bílý rytíř (White Knight) Spřátelený prodej (White Mail) Pomoc banky (Bank Mail) Přítel (White Squire) Včely-zabijáci (Killer Bees) Šedý rytíř (Grey Knight) Žlutý rytíř (Yellow Knight) Pytel písku (Sandbag) Rodinné stříbro (Crown Jewel) VLASTNÍ AKTIVNÍ OBRANA Vinkulace akcií Repelent na žraloky Pac - Manova ochrana Zadlužený výkup DOHODA S "NÁJEZDNÍKEM" Uplácení "nájezdníka" (Greenmail)obchodu. Metoda je též známá pod francouzským Bon-voyage bonus nebo anglickým Goodbye kiss.

Možnosti úhrady kapitálových akvizic V zásadě může docházet ke směně akcií či obchodních podílů za peníze, za nepeněžní aktiva, za vlastní podíly či akcie kupujícího nebo za cizí podíly a akcie. Způsoby: 1.Kapitálové akvizice prováděné za peněžní plnění Výhodou je že akvizitor nemusí svolávat valnou hromadu přebírané společnosti, jednotliví akcionáři se rozhodují samostatně, zda na danou nabídku přistoupí, Peněžní úhradu je také možno financovat z cizích zdrojů z úvěru u bank nebo z emise dluhopisů.

Možnosti úhrady kapitálových akvizic 2. Kapitálové akvizice prováděné za nepeněžní aktiva, věcným vkladem situace, kdy dochází k úhradě za získávané akcie prostřednictvím vkladu vlastního majetku, částí svého podniku. vklad je vázán na získání akcií a podílů, ke kterému dojde při zvyšování základního kapitálu akvírované společnosti. Mohou nastat dvě varianty. Za získané akcie či podíly bude vložena protihodnota ve formě nepeněžních aktiv. k získávaným akciím či podílům se bude vázat protihodnota ve formě souboru majetku a závazků podniku nebo jeho části.

Možnosti úhrady kapitálových akvizic 3. Kapitálové akvizice uskutečňované prostřednictvím vlastních akcií Část akcionářů ztratila zájem své akcie vyměnit Dochází ke směně získávaných akcií nebo podílů za protihodnotu majetkových cenných papírů emitovaných akvizitorem. Úhrada akciemi nebo i jinými cennými papíry emitovanými kupující společností může probíhat jednak na bázi nové emise akcií či obligací za účelem akvizice, nebo na bázi platby prostřednictvím vlastních cenných papírů či podílů, které může společnost nabývat a které má ve svém majetku.

Možnosti úhrady kapitálových akvizic 4. Kapitálová akvizice prostřednictvím jiných akcií a podílů Tento způsob je ekvivalencí akvizicí za hotovostní platbu Výhodou zde může být, že akvizice se může stát otázkou pouze pro vedení kupující společnosti. Pokud tedy již podnik má jiné cenné papíry ve svém vlastnictví nebo jich může rychle nabýt na sekundárních kapitálových trzích za účelem směny, pak ani s tímto způsobem nejsou spojeny příliš vysoké požadavky na pohotové peněžní prostředky. pokud musí být cenné papíry teprve zakoupeny na kapitálových trzích, pak dochází k dodatečným nákladům prodražující celou transakci.

Hlavními motivy pro uskutečňování fúzí a akvizic jsou především: provozní synergie finanční synergie a diverzifikace opatření vůči bankrotu nedostatek finančních zdrojů přecenění cílové společnosti vlastní zájmy managementu kupujícího

Finanční synergie a diverzifikace Provozní synergie Jsou získány, když fúze či akvizice končí zlepšením jakékoliv provozní části podniku: 1) managementu, 2) osobních nákladů, 3) výroby a distribuce 4) získávání a přerozdělování zdrojů 5) postavení na trhu. Finanční synergie a diverzifikace Finanční synergie je dosaženo při transakci, po jejímž dokončení získávají obě společnosti větší podíl na trhu, než jaký by dosahovaly, kdyby zůstaly odděleny. Synergický efekt tedy umožňuje dosáhnout vyšší hodnoty nově vzniklé společnosti než by byl součet hodnot jednotlivých samostatně existujících společností.

Nedostatek finančních zdrojů Opatření před bankrotem cílové společnosti Důvodem je předcházení bankrotu cílové společnosti Vlastníci takové společnosti se raději svolí k prodeji společnosti, než aby ji nechali zbankrotovat. Důvodem jsou dodatečné náklady spojené s bankrotem, které by musela společnost vynaložit. Nedostatek finančních zdrojů Motivem je preference financování investic z vlastních zdrojů oproti zdrojům cizím. Společnosti, které nemají dostatek vlastních zdrojů, ale zároveň čelí dostatku ziskových investičních možností tak mohou svůj problém vyřešit fúzí se společností, která naopak disponuje s dostatečným množstvím vlastních zdrojů, ale nemá dostatek zajímavých investičních příležitostí.

Přecenění cílové společnosti Dalším z konkrétních motivů pro uskutečnění fúze je omylem přeceněná hodnota cílové společnosti, a to především z pohledu možnosti vytvářet další hodnotu do budoucna tím, že společnost převezme kontrolu nad cílovou společností. Zájmy managementu Management společnosti, která disponuje dostatečným množstvím peněžních prostředků, ale malým množstvím zajímavých investičních příležitostí, má tendenci investovat do neefektivních nebo neziskových projektů. Spojením se společností, která má právě opačný problém, může dojít k vyvážení této záležitosti.

Mezinárodní účetní standardy („International Accounting Standards“), regulace významnou součástí našeho právního prostředí regulujícího tyto procesy jsou Mezinárodní účetní standardy („International Accounting Standards“), v jejichž rámci byl v roce 1983 přijat standard věnovaný tzv. podnikovým kombinacím – IAS 22 Podnikové kombinace.

Standard rozlišuje tři základní způsoby spojování podniků: kapitálová akvizice – spojování koupí, akvizicí ekvity, tj. podílu na vlastním kapitálu kupované společnosti, jejíž podstatou je získání podstatného nebo rozhodujícího vlivu v dceřiné nebo přidružené společnosti majetková akvizice – spojování koupí, akvizicí podniku, jeho čistých aktiv, tj. souhrnu majetku a závazků. Podstatou je získání souboru aktiv a závazků fungujícího podniku, tj. hodnotově čistých aktiv podniku fúze – spojování založením nové společnosti, převodem čistých aktiv jednoho nebo více kombinujících podniků a zrušení jedné nebo více společností. Jde o procesy právního spojování.

Souhlas Evropské komise je nutný, pokud: Souhlasu Evropské komise podléhají i následující případy, kdy podíl na trhu nedosahuje úrovně obratů popsaných výše, avšak vyznačují se jinými omezeními postavení na trhu: společný světový obrat všech spojujících se soutěžitelů je vyšší než 2,5 mld. EUR 2) v každém ze tří členských států je společný obrat všech spojujících se soutěžitelů vyšší než 100 mil. EUR 3) v každém z alespoň tří členských států z bodu 2) je celkový obrat alespoň dvou ze spojujících se soutěžitelů vyšší než 25 mil. EUR 4) celkový obrat dosažený na území EU každého ze spojujících se soutěžitelů je vyšší než 100 mil. EUR, pokud každý ze spojujících soutěžitelů dosáhl více než dvou třetin agregovaného obratu dosaženého na území EU v rámci jednoho stejného státu.

Úřad na ochranu hospodářské soutěže V České republice je základním legislativním rámcem konkrétně zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Vyhláška ÚOHS č. 368/2001 Sb. stanoví náležitosti návrhu na povolení spojení soutěžitelů. Spojení soutěžitelů v České republice podléhá povolení ÚOHS, jestliže: celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu ČR je vyšší než 1,5 mld. Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu ČR čistého obratu vyššího než 250 mil. Kč, nebo čistý obrat dosažený společností, nad níž je kontrola přebírána, za poslední účetní období na trhu ČR je vyšší než 1,5 mld. Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1,5 mld. Kč.

Úřad na ochranu hospodářské soutěže V České republice je základním legislativním rámcem konkrétně zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Vyhláška ÚOHS č. 368/2001 Sb. stanoví náležitosti návrhu na povolení spojení soutěžitelů. Po rozhodnutí, zda spojení daných soutěžitelů podléhá schválení úřadu, vydá úřad do 30 dní rozhodnutí v případě, že spojení nepodléhá schválení antimonopolního úřadu. V případě, že schválení je nutné vzhledem k velikosti obratů společností, má úřad 5 měsíců na vydání svého rozhodnutí – schválení či zamítnutí spojení. Při spojování podniků s působností mimo hranice ČR a s určitou výší obratu je nutný souhlas také Evropské komise.

Souhlas Evropské komise je nutný, pokud: celkový světový obrat všech spojujících se soutěžitelů je vyšší než 5 mld. EUR nebo celkový obrat dosažený na území EU alespoň dvou ze spojujících se soutěžitelů je vyšší než 250 mil. EUR pokud každý ze spojujících soutěžitelů dosáhl více než dvou třetin agregovaného obratu dosaženého na území EU v rámci jednoho stejného státu.

Největší fúze a akvizice v roce 2015 Appendix Největší fúze a akvizice v roce 2015

EY M&A Barometr: V první polovině roku 2015 se v České republice realizovaly na trhu fúzí a akvizic obchody v hodnotě 2,8 miliard dolarů V regionu střední a jihovýchodní Evropy je český trh fúzí a akvizic (2,8 mld. USD) druhý největší trh za Tureckem (3,5 mld. USD) a před Polskem (1,9 mld. USD). V počtu transakcí obsadila Česká republika třetí místo (98 transakcí), nejvíce transakcí v regionu bylo realizováno v Turecku (155) a Polsku (117), tedy v zemích s podstatně většími ekonomikami. Vývoj transakčního trhu byl v regionu střední a jihovýchodní Evropy stabilní, s mírným růstem o 2,9 % v počtu transakcí.Nejatraktivnějšími obory v ČR z pohledu počtu transakcí byly výroba a služby, významně vzrostl ale i zájem o potravinářství a zemědělství, média a telekomunikace a energetiku.

EY M&A Barometr: V první polovině roku 2015 se v České republice realizovaly na trhu fúzí a akvizic obchody v hodnotě 2,8 miliard dolarů největší transakcí pololetí se zveřejněnou hodnotou byla koupě italských uhelných (600 MW) a plynových elektráren (3900 MW) společnosti E.ON Energetickým a průmyslovým holdingem miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče v hodnotě 592 mil. dolarů. Tato akvizice je pokračováním strategie vstupu EPH na vyspělé západoevropské trhy, které nemají dostatečně velkou rezervu instalovaného výkonu.

Podíl odvětví na počtu transakcí Nejvíce transakcí celosvětově proběhlo v energetice, těžbě a utilitách (18 %), technologie (12 %) a maloobchodě (12 %) V Evropě byly nejatraktivnějšími sektory energetika, těžba a utility (23 %), zdravotnictví a farmacie (17 %) a telekomunikace (11 %) V České republice to byly na prvním místě služby (16 %), výroba (16 %) a IT (12 %).