72. výročí osvobození Jednota Opava

Letošní vzpomínková akce k osvobození města Opavy během II. světové války proběhla 22. 4. 2017

Přítomny byly i sestry Kaštovská, Minářová, Truplová, a také bratr Fiala, Knob, Sobarňa a Tománek.

„Po stopách československých tankistů“. Navštívili jsme obce 28. 4. 2017 se uskutečnila cesta „Po stopách československých tankistů“. Navštívili jsme obce Sudice, Bolatice, Štítinu a Dolní Lhotu. Z naší Jednoty Opava pouť absolvovaly sestry Francírková, Michálková, Nováková, Soušková, dále bratr Fiala, Francírek, Gergišák, Krejčí, Sobarňa, Skácel, Zavadil a Žáček.

Sudice

Bolatice

Štítina

Štítina

Štítina

Dolní Lhota

Dolní Lhota

28. 4. 2017 večer proběhly dva pietní akty položení květin u památníků v Hradci nad Moravicí. Z důvodu nepříznivého počasí, vydatného deště a zvýšené hladiny řeky Moravice a jejich přítoků, ostatní akce byly zrušeny. Z Jednoty byli přítomni bratr Fiala a Sobarňa.

30. 4. 2017 proběhla vzpomínková akce v Ostravě v Komenského sadech. Slavnostního aktu se zúčastnili významní představitelé státní správy a samosprávy, zástupci AČR, diplomatického sboru, váleční veteráni, přímí účastníci bojů Ostravské operace a zástupci společenských organizací. Z Jednoty Opava byli přítomni: sestry Francírková, Kaštovská a Michálková, bratr Fiala, Gergišák, Krejčí, Sobarňa, Skácel, Vrtný a Žáček.

„Chtěl bych poděkovat jménem nás všech válečným hrdinům, veteránům, za to, co pro naši svobodu udělali. Chtěl bych vám sdělit, že Ostrava nezapomíná,“ uvedl ve svém projevu primátor města Ostravy Tomáš Macura.

Po 20 hodině proběhla pieta na památku osvoboditelů Ostravy a zároveň proběhlo nasvícení Sýkorova mostu lampiony a svíčkami.

Ostravsko-opavská operace (10. března - 5 Ostravsko-opavská operace (10. března - 5. května 1945) spočívala v útoku Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru směrem na severní Moravu a průniku na území Československa. Při plánování útoku byly vzaty do úvahy i skutečnosti, že hlavní cíl - Ostrava je velké průmyslové centrum s velkým významem pro poválečnou obnovu Československa a mělo se zamezit výraznému poškození. Bylo též nutno počítat se silnou obranou Němců, kteří mohli využít pohraniční opevnění z předmnichovské republiky. Operace zahájena v březnu poté, co sovětská vojska pronikla v rámci Viselsko-oderské operace během několika dnů k řece Odře na vzdálenost 60 km od Berlína a následně provedla dílčí útoky na německá vojska nacházející se na křídlech. V jižní části postupu uskutečnila vojska 1. ukrajinského frontu hornoslezskou operaci a 4 ukrajinský front zahájil 10. března na polském území Ostravsko-Opavskou operaci. Sovětská vojska však postupovala pomalu a dosahovala jen dílčích úspěchů. Proto byla ofenzíva 7. dubna zastavena, vojska byla přeskupena a doplněna o 60. armádu P. A. Kuročkina. V tomto období probíhala linie fronty na čáře západně od města Nysa přes Krnov, odtud severně od Opavy a jižně od Ratiboře, Wodzisław východně od Českého Těšína a směrem ke Slovensku. Sovětské vrchní velitelství rozhodlo, že rozhodující útok vojsk 4. ukrajinského frontu na ostravském směru bude zahájen těsně před útokem na Berlín, čímž měla být nepříteli odebrána možnost přesunovat síly a vojenské prostředky z prostoru Berlína k Ostravě a naopak. Hlavní útok měl být veden po západním břehu Odry, pomocný úder po jejím břehu východním. Do útoku byly v rámci 4. ukrajinského frontu zařazeny i jednotky 1. československého armádního sboru - čs. 1 tankové brigády a 1. čs. smíšené letecké divize.

Hlavní část operace začala 15 Hlavní část operace začala 15. dubna 1945 v 10 hodin, po zhruba sedmdesátiminutové dělostřelecké přípravě vyrazila do útoku vojska 60. armády. Na pravém křídle útočila vojska 38. armády, jehož součástí byla i čs. tanková brigáda. Ta prolomila nepřátelskou obranu v prostoru Rohov - Krzyzanowice a pronikla až do hloubky 7 km. Útočící vojska však narážela na pevnou obranu německých vojsk a utrpěla velké ztráty. Opavské obranné pásmo bylo prolomeno až ve dnech 20. - 23. dubna. Dne 22. dubna osvobodila vojska 60. armády Opavu a tento úspěch umožnil sovětským a československým vojskům rozvinutí útoku směrem na Ostravu. Hlavní údery pokračovaly 26. dubna útokem ve směru Háj ve Slezsku, Velká Polom a Klimkovice. 29. dubna dosáhla sovětská vojska čáry Tísek - Zbyslavice - Svinov. Za svítání 30. dubna překročily hlavní síly 38. armády řeku Odru v prostoru jižně od Svinova. V odpoledních hodinách zaútočily tanky 1. čs. tankové brigády do týlu Němců a rychlým postupem pronikly se sovětskou 128. gardovou střeleckou divizí do středu města Ostravy. Po 19. hodině se podařilo díky hrdinství ostravského občana Miloše Sýkory, který zneškodnil elektrické vedení k náložím na mostu přes řeku Ostravici, proniknout československým a sovětským jednotkám do centra Ostravy. Německé jednotky byly tímto zaskočeny a buď byly likvidovány, nebo se daly na ústup. Ostrava byla prakticky ještě téhož dne osvobozena, čímž hlavní část Ostravsko - Opavské operace skončila. Po těchto bojích zaútočila sovětská vojska 38. armády na Fulnek a Olomouc, vojska 1. gardové armády ve směru na Místek a Nový Jičín, 18. armáda měla pokračovat ve směru na Čadcu, Velké Karlovice a Rožnov pod Radhoštěm. 3. května byl osvobozen Těšín, Karviná, Třinec a Místek.

Vojska pokračovala dále směrem na střední a severozápadní Moravu a Slezsko. V tomto období byly vydány první rozkazy k Pražské operaci, která se z hlediska dalšího postupu vojsk stala prioritní. Byla vytvořena armádní úderná skupina, jejíž součástí byly i československé tanky, jenž postupovala z prostoru Libavy směrem na Moravskou Třebovou, Svitavy, Čáslav, Kutnou Horu a která dosáhla plánovaného cíle - města Prahy 10. května 1945. Průjezd tanků po osvobození Ostravy. Těžké stroje směřují od Dolu Šalamoun okolo koksovny Karolina do centra města. Konec prezentace