II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ MOTTO: „Nejkrásnější:

Prezentace na téma: "II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ MOTTO: „Nejkrásnější:"— Transkript prezentace:

1 II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ 24.1.2015 MOTTO: „Nejkrásnější:
bránit v čele armády svou vlast. Se zbraní v ruce přivtělit republice, nač měla právo.“ Armádní generál Josef Šnejdárek

2

3

4 Poprvé byla akce konána v roce 2013, jako reakce na poškození pomníku
Vzpomínková Akce II. Zimní legiomarš je pořádána v místech bojů 35. pěšího pluku italských legií u města Bystřice nad Olší na hoře Polední, kde se nachází památník věnovaný vrchnímu veliteli Československých vojsk na Těšínsku – armádnímu generálu Josefu Šnejdárkovi.   Poprvé byla akce konána v roce 2013, jako reakce na poškození pomníku neznámými vandaly. Pomník byl před akcí, na náklady KVH I. prapor, opraven a v rámci 94. výročí Sedmidenní války znovu odhalen.

5

6 Dobová rumunská uniforma.

7

8

9

10 Ihned po vzniku Naší republiky se rozhořel mezi ČSR a Polskem územní spor o území Těšínského Slezska. Těšínské knížectví bylo ve svazku s Českými zeměmi od roku 1327, kdy jej znovu připojil český král Jan Lucemburský. V roce 1918 se, na Těšínsku vzniklá, polská Rada Narodowa - snažila o připojení knížetství k budoucímu polskému státu (Polsko bylo jako stát uznáno až na počátku roku 1919). Argumentovala výsledky sčítání lidu z dob Rakousko – Uherska, kdy byli všichni obyvatelé mluvící slezskými nářečími automaticky označeni za Poláky. Na její popud bylo obsazeno území polskými vojsky a 2. listopadu 1918 prozatímně rozděleno na dvě části. Vzhledem absenci armády, musela ČSR, toto nevýhodné rozdělení, prozatímně přijmout a vlastní území ponechat pod cizí správou. Vlastní rozhodnutí mělo být ponecháno mezinárodní komisi.

11 Pietního aktu se zúčastnilo 140 vlastenců…
Hlavní projev měl bratr Adamus.

12

13

14

15

16 Šnejdárkova medovina chutnala Moravanům
i Slovákům

17 V lednu 1919 vyvrcholily polské snahy pokusem zavést na Těšínském Slezsku odvody do polské armády a vyhlášením voleb do polského Sejmu, plánovaných na , které byly v ostrém rozporu s úmluvou. Z toho důvodu vydalo Ministerstvo obrany ČSR rozkaz k vojenskému obsazení Těšínska. Velením operace byl pověřen francouzský důstojník pplk. Josef Šnejdárek. Akce byla zahájena útokem z Ostravy, kolem košické dráhy, na Bohumín a Karvinou. bylo obsazeno hlavní město knížectví - Těšín a polské jednotky ustoupily za Vislu. Nejtvrdší boje s polskou armádou sváděla střední skupina československého vojska u Kisielówa před Skoczówem. Poláci byli zatlačeni útočícími Čechoslováky ke Skoczówu, kde svůj ústup zastavili. Celá operace byla ukončena O dalším osudu Těšínska měla rozhodovat až plebiscitní komise.

18 Prsť z míst bojů čs. legií v zahraničí umístěná
v průběhu slavnostního aktu pod Mohylu české státnosti…

19

20

21 Zahrabání prsti z míst bojů legií pod Mohylu české státnosti
provedli Pavel a Daria

22

23

24

25

26 Přítomno bylo celkem 12 bratrů a sester ČsOL Jednoty MSK.

27

28 Zápis do pamětní knihy pochodů.

29

30 II. ZIMNÍ LEGIOMARŠ Za rok zase…!!!