Název prezentace (DUMu): Literatura národního obrození: II. fáze Název SŠ: SOU Uherský Brod Autor: Mgr. Dana Zajíčková Název prezentace (DUMu): Literatura národního obrození: II. fáze Tematická oblast: Český jazyk a literatura Ročník: I. ročník Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0369 Datum vzniku: březen 2013 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

ANOTACE Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Záměrem této sady výukových materiálů s názvem: Český jazyk pro I. ročník oboru KRAJINÁŘ je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, prohloubit a kultivovat jazykový projev žáků. Žáci získají přehled o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře od počátku starověku do poloviny 19. století. Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě reflektují tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Český jazyk a literatura na SOU Uherský Brod. Tato prezentace se věnuje druhé fázi národního obrození.

Literatura národního obrození II. fáze

Na počátku 19. století se v okruhu obrozenců objevuje nová generace s novými názory: věřili v českou budoucnost usilují o rovnoprávné začlenění české kultury i vědy do evropského kontextu (snaha o „dohánění“ vyspělé Evropy – to se projevovalo překlady, zpřístupňující českému čtenáři světovou literaturu a zároveň dokazující, že čeština je schopná zprostředkovat i tato náročná díla byli přesvědčeni (pod vlivem Herdera), že národní kultura spočívá v lidovém umění, je jen třeba jej objevit a rozvinout – s touto myšlenkou souviselo sbírání lidové slovesnosti a její básnické napodobování

zájem o historii, na kterou již není nazíráno s kritickou osvícenskou skepsí, proto se objevují literární falzifikáty projevuje se idea slovanské vzájemnosti (spolupráce všech Slovanů), mnozí z obrozenců šířili myšlenku všeslovanské vzájemnosti (panslavismus)-např. Hanka, Kollár. Rozvíjela se také představa o jednotné slovanské říši pod vedením Ruska. obrozenci v tomto období pracovali na nové podobě spisovné češtiny, základy pro novodobou spisovnou češtinu položil svou Zevrubnou mluvnicí českou Josef Dobrovský, k oživení spisovné češtiny bylo zapotřebí vytvořit moderní českou slovní zásobu úkol obrození: učinit z Čechů sebevědomé aktivní účastníky společenského dění Čechem byl pouze ten, kdo mluvil česky. rakouská vláda v r. 1816 povolila výuku češtiny na gymnáziích 1818 – bylo založeno Národní muzeum (pod názvem Vlastenecké muzeum) vliv preromantismu, který zdůrazňoval citové zaujetí, zájem o národní kulturu a lidovou tvorbu

Josef Jungmann vůdčí intelektuální osobnost této generace Slovesnost – čítanka spojená s učebnicí slohu používaná k výuce češtiny Historie literatury české – stejně jako Dobrovský pokládal Jungmann za vrchol české literatury i českého jazyka 2. polovinu 16. století a baroko za období úpadku jazyka a literatury. Slovník česko-německý – pětidílný, Jungmannovo životní dílo, většinu slovníkového materiálu shromáždil se svými spolupracovníky sám (bratři Preslové, Purkyně). Využíval stará, už zapomenutá slova, přejímal slova z jiných slovanských jazyků (nejvíce z polštiny), vytvářel novotvary. Ne všechna slova se ujala, ale slovník splnil svůj úkol – obohatil jazyk a příznivě ovlivnil jeho další vývoj (z jeho neologismů dosud užíváme např. slova úsvit, chmura) Oldřich a Božena – 1. česká romance

František Palacký historik, politik a myslitel, hájil politiku austroslavismu, pokojného soužití slovanských národů v rámci habsburské monarchie, pod vlivem politických událostí 60. let se uvedené koncepce vzdal - „byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“ Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – pětisvazkové, původně vycházely v němčině, po r. 1848 česky Vyložil české dějiny od jejich počátků do nástupu Habsburků na český trůn roku 1526. Smysl dějin spatřoval v uskutečňování humanitních idejí (toho, co směřuje ke konání dobra, pravdy a lásky). Vrchol české minulosti spatřoval v husitství a činnosti jednoty bratrské. Staří letopisové čeští – edice starších českých kronik

Pavel Josef Šafařík historik, slavista a propagátor všeslovanské myšlenky Tatranská múza s lýrou slovanskou – poezie Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích Slovanské starožitnosti – tímto dílem dosáhl mezinárodního věhlasu, zabývá se nejstaršími dějinami Slovanů až do 10. století. Cílem tohoto vědeckého díla bylo dokázat, že Slované byli rovnocennými praobyvateli Evropy stejně jako Řekové, Římané či Germáni.

Jan Kollár Básně – básnická sbírka, ve které vyjádřil svou lásku k Míně Slávy dcera: popisuje bídný a neutěšený život porobených Slovanů a zároveň jim radí, aby se přichýlili k velkému „Dubisku“, což znamená k Rusku. Vzpomíná na slávu Slovanů, kteří žili mezi Labem a Vislou, Dunajem a Baltem. Na tomto území však byli Slované poněmčeni. Odsuzuje loupeživé Němce a říká, že nikdo ještě nevylil tolik krve, kolik ji vylil Němec, aby zahubil Slovany.

František Ladislav Čelakovský tvořil básnická díla, ve kterých se inspiroval lidovou slovesností. Byl sběratelem lidové tvorby (národní písně, přísloví), básníkem, filozofem a studoval slovanské jazyky. Oporu všech národů viděl v Rusku, které ve svém díle označoval jako „dubisko“, které ochrání všechny-myslel tím na myšlenku jednotného slovanského národa pod ochranou Ruska (panslavismus). Slovanské národní písně Mudrosloví národu slovanského ve příslovích Ohlas písní ruských Ohlas písní českých

Václav Matěj Klicpera pozvedl úroveň českého divadelnictví, byl autorem historických dramat a veseloher. DÍLA: Divotvorný klobouk – veselohra Hadrián z Římsů - veselohra s rytířskou tematikou

Kontrolní otázky S jakými názory vystoupila nová generace obrozenců? Kdo byl vůdčí intelektuální osobností této generace? Vysvětlete pojem panslavismus. Kdo hájil politiku austroslavismu?

Seznam zdrojů Česká literatura od počátků k dnešku. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1998, 1048 s. ISBN 80-710-6308-8. NEZKUSIL, Vladimír. Česká a světová literatura pro 1. ročník středních škol: nejstarší literární památky : počátky českého národního obrození. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2002, 149 s. ISBN 80-716-8653-0.