VY_52_INOVACE_67_USAZENÉ HORNINY Základní škola Jindřicha Pravečka Výprachtice 390 Reg.č. CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Bc. Petr Grossmann

Anotace Digitální studijní materiál je určen pro učivo přírodopisu v 9.ročníku. Zaobírá se učivem o usazených horninách. Digitální studijní materiál je doplněn o opakovací otázky a videa Bc. Petr Grossmann odkaz na video otázka

Dělení hornin Horniny Vyvřeliny /vulkanické/ hlubinnévýlevné Usazené /sedimenty/ úlomkovitéorganogenníchemické Přeměněné /metamorfované/

Usazené horniny úlomkovitéorganogenníchemické

Vznik usazených hornin (sedimentů) zpevňováním rozdrobených (zvětralých) hornin; často obsahují zbytky rostlin a živočichů, kteří žili nav době usazování vrstvy; zvětralý materiál se přenáší vodou, větrem, ledem nebo činností organismů; každá výše položená vrstva je mladší než ta pod ní.

Usazené horniny - úlomkovité Slepenec – stejný jako brekcie ale není tak ostrohranný Pískovec – (výroba skel, sochařské kamenické práce) Droba – mořské sedimenty, tmavší šedé, šedozelené barvy, (drcené kamenivo) Prachovec + prachovcová břidlice – přechodná hornina mezi prachovcem a jílovcem) Jíly – (porcelán, keramika, žáruvzdorné materiály) Opuka – prachová obdoba slínovce, nejjemnější částice Jílovce – zpevněné jíly Jílovitá břidlice – (pokryvačská břidlice)

Slepenec hornina je složená ze stmelených zaoblených valounů spojených tmelem (jílem); nejčastěji se vyskytují v náplavových oblastech řek, případně ledovců, ale i v mělkých, příbřežních oblastech moří a velkých jezer; výskyt ČR: střední Čechy (Brdy), Česká křídová tabule, Železné hory, Jeseníky využití: drcené kamenivo (štěrk)

Pískovec vzniká stmelením zrn (obvykle křemene, živců a horninových úlomků jako jsou např. silicity) tmelem; velmi různé barvy: od šedé přes žlutou až k červené, někdy může být i vícebarevný; snadno se drolí a zvětrává; výskyt.: Prachovské skály, Broumovsko, Hruboskalsko Využití: hojně se využívá ve stavebnictví, sochařství a ke kamenickým účelům. Obr. 2 V ČR tvoří větší celky, kterým se říká? Skalní města

Opuka vznikala z nejjemnějších částic usazených na mořském dně; Složena z jílovitých a prachovitých částic, dále obsahuje vápencové složky a jehlice mořských (určují pevnost a trvanlivost); má bělavou až pískově žlutošedou barvu. výskyt: Peliny, podél trati Choceň – Česká Třebová využití: stavební a obkladový kámen, sochařství Obr. 3 Obr. 4

Jílovitá břidlice vzniklé z jílovců a prachovců; obsahuje především minerály biotit, muskovit; mívají černou až šedou barvu; vyznačují se dobrou rovinnou štěpností, takže z nich lze snadno vytvářet tenké desky. výskyt: Nízký Jeseník a Barrandien využití:používaly jako krytina na pokrývání střech,vyráběly břidlicové psací tabulky pro použití ve školách Obr. 5

Sedimenty organogenní (cementační) Vápenec – více než 50% CaCO3, bílé vznikají nahromaděním schránek a koster Travertin – jemně až hrubě pórovitý, šedobílý až nažloutlý, (dekorační sochařské materiály) Dolomit – více než 50% dolomitu, světle šedý, (žáru vzdorné cihly, hutnictví) Rohovec – tmavočerná barva, lasturnatý lom Pazourek – rohovec vyskytující se v křídě a podobných horninách

Organogenní usazeniny obvykle mořského, sladkovodního nebo terestrického vzniku. zrnitost horniny je obvykle jemná a barva nejčastěji od tmavě hnědé po černou. vznikají z odumřelých těl rostlin a živočichů nebo jejich koster a schránek na dně moří, jezer a močálů Obr. 6

Vápenec vznikly i nahromaděním vápenatých schránek živočichů; ještě zpevněním chemicky vysráženého vápenatého kalu; jsou různě zbarveny, nejčastěji světle šedě až tmavě šedě; můžeme v nich pozorovat zachované schránky organismů nebo úlomky schránek. Výskyt: Český kras, Moravský kras, Čížkovice, Olomoucko a Prostějovsko, Pavlovské vrchy, Prachovice, Štramberk, Sušice atd. Využití: cukrovary - vyžadují vysoce čistý vápenec (obsah CaCO 3 minimálně 94%) výroba celulózy hutní výroba (vápenec s velmi malým obsahem hořčíku a fosforu) odsiřování výroba vápna Vápenka – zpracování vápence

Vápenec Vápence podléhají krasovění – vznik krasových útvarů Správa jeskyní v ČR Obr. 7 Obr. 8 Ukaž na mapě, kde leží nejbližší jeskyně.

Travertin složením odpovídá vápenci, na rozdíl od něj je pórovitý; je tvořen malými zrnky čistého uhličitanu vápenatého (kalcitu) využití: interiérový obkladový kámen. výskyt: mezi Prahou a Berounem, na Moravě (Kokorský travertin), na Přerovsku (Hanácký travertin) Obr. 10 Využití travertinu Obr. 9 Usazeným horninám se říká: a) metamorfované b) sedimenty c) sedimentace

Dolomit hojný minerál podobný vápenci; tvoří horninu dolomit; Výskyt: Česko – Příbram, Jáchymov – krystaly na rudních žilách Využití: speciální druhy cementu ve stavebnictví, hnojivo, ohnivzdorné materiály Obr. 11 Obr. 12 Dolomity leží v: a)Rakousku b)Itálii c)Německu

Pazourek tvrdá sedimentární forma křemene; je obvykle tmavošedý, modrý, černý nebo temně hnědý; pro své relativně snadné opracování a lasturnatý lom byl jedním z nejvíc užívaných materiálů pro výrobu kamenných nástrojů v době kamenné; byl zpracováván štípáním na tenké ostré štěpiny, které tvořily ostří primitivních nástrojů, například pěstních klínů, hrotů šípů; využití: v pravěku se na území Česka pazourek dostával z pobřeží Baltu, posunem ledovců; využíval se jako křesací kamínek do mušket výskyt: Balt, průliv La Manche Obr. 13

Organogenní usazeniny Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů; nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu; naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem; ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána; tmavá mastná kapalina s menší hustotou než voda; vyskytuje se společně se zemním plynem. Může být ropa i jiné barvy než černé? Ano, může být i bílá.

Ropa Ekologické katastrofy Obr. 14 Obr. 15

Zemní plyn je přírodní hořlavý plyn využívaný jako významné plynné fosilní palivo; hlavní složkou je methan (obvykle přes 90 %) a ethan (1–6 %); nachází se v podzemí buď samostatně, společně s ropou nebo černým uhlím; používá se také jako zdroj vodíku při výrobě dusíkatých hnojiv; methan a ethan jsou bez zápachu - přidávají se do něj zapáchající plyny – bezpečnost; ekologické palivo. Obr. 16

Uhlí hořlavá usazenina; obsahuje uhlí, vodík, síru; zdroj energie; Lignit – je nejméně kvalitní druh uhlí; pro výrobu elektřiny; je třetihorního původu ; povrchová těžba; Hnědé uhlí – používá se k vytápění domácností nebo k výrobě tepla a elektřiny; třetihorní stáří; povrchová těžba. Obr. 17 Těží se v ČR hnědé uhlí? Ano, např. na Sokolovsku

Uhlí Černé uhlí – má vysokou hustotu, jeho barva je obvykle černá až hnědočerná; hlubinná těžba; prvohorního a druhohorního původu; vzniká rozkladem a prouhelňováním vyhynulých stromových plavuní, které se propadly do bažin (období perm). Antracit – jde o nejkvalitnější uhlí, používá se na vytápění a k výrobě chemikálií. Obr. 18

Rašelina částečně rozložený rostlinný materiál měkká a snadno se stlačuje při vhodných podmínkách se z rašeliny stane lignit (delší geologické období) výskyt: Šumava, Slavkovský les využití: Palivo, izolace, lékařství a lázeňství, zahradnictví, přísada k výrobě whisky Obr. 20 Obr. 19

Citace obrazového materiálu: Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr Obr Obr Obr Obr Obr Obr Obr Obr Obr Obr. 20