VISKOZITA PLYNU PŘI NÍZKÉM TLAKU – STIEL + THODOS [P c ] = MPa; [T c ] = K; [μ] = μPa.s [P c ] = MPa; [T c ] = K; [μ] = μPa.s T r > 1,5 T r > 1,5 Kayovo.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Databáze DIADEM – příklad užití Určete pomocí databáze DIADEM vlastnosti směsi při 25 o C a 101,3 kPa: Vzduch:92,3 mol. % Benzen:7,7 mol. % Určete hustotu,
Advertisements

Směsi Chemie 8. ročník. SMĚSI Jsou to látky, ze kterých můžeme oddělit fyzikálními metodami jednodušší látky- složky směsi. Třídění směsí a) RŮZNORODÉ.
Příklad 2 Vypočítej chybějící hodnoty Příklad 4 Reproduktor na koncertu rockové skupiny má akustický výkon 15 W. Jakou hladinu akustické intenzity.
Vybrané snímače pro měření průtoku tekutiny Tomáš Konopáč.
NEBEZPEČNÉ LÁTKY NÁZEV OPORY – POŽÁRNĚ TECHNICKÉ PARAMETRY HOŘLAVÉ A VÝBUŠNÉ LÁTKY JOSEF NAVRÁTIL Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Prvky a směsi Autor: Mgr. M. Vejražková VY_32_INOVACE_05_ Dělící metody Vytvořeno v rámci projektu „EU peníze školám“. OP VK oblast podpory 1.4 s názvem.
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák ROPA (nafta, zemní olej, černé zlato ) Těžba „pumpou “ Těžba na moři ropné.
Základy zpracování geologických dat Rozdělení pravděpodobnosti R. Čopjaková.
Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory Ing. Petr Vácha ZS – Struktura a vlastnosti plynů.
Vlastnosti látek − hustota Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. David Mánek. Dostupné z Metodického portálu
ZÁKLADNÍ UČEBNICE. ROZDĚLOVACÍ KOEFICIENT LÁTKY V SYSTÉMU OKTANOL - VODA c 1 (o) a c 1 (w) molární koncentrace rozpuštěné látky v oktanolové a vodné fázi,
CHEMICKÉ PRVKY vlastnosti kovů. ZASTOUPENÍ PRVKŮ V PŘÍRODĚ  v současné době asi 115 známých prvků  asi 90 prvků se vyskytuje v přírodě, zbytek je uměle.
 Objemový zlomek  vyjadřuje poměr objemu rozpuštěné látky V (A) a objemu celého roztoku V . Pokuste se formulovat definici objemového zlomku: Napište.
TLAK PAR PODLE REIDA Tlak par při 311 K (37,8 °C); skladování+startování aubi Jenkins a White RVP = 3, ,02537*T5 - 0,070739*T10 + 0,00917 * T30.
 Anotace: Materiál je určen pro žáky 6. ročníku. Slouží k naučení nového učiva. Žák naváže na znalosti, které získal o hustotě v prvouce a přírodovědě.
Zdroje energie.
Objem a povrch kvádru a krychle
Náhodná veličina je veličina, která při opakování náhodného pokusu mění své hodnoty v závislosti na náhodě Náhodné veličiny označujeme X, Y, Z, ... hodnoty.
Molekulová fyzika 4. prezentace.
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ODDĚLOVÁNÍ SLOŽEK CHEMICKÝCH SMĚSÍ
Michal Komárek Samoorganizace Taylorových kuželů na volné hladině kapaliny, při elektrostatickém zvlákňování polymerních tavenin.
Dynamika hmotného bodu
ODHADOVÉ METODY.
FYZIKÁLNÍ CHEMIE.
Důlní požáry a chemismus výbušniny
Ropa.
VÝPOČET VLASTNOSTÍ SMĚSI PLYNŮ
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
„Svět se skládá z atomů“
Pásma požáru Požár a jeho rozvoj.
Období: leden až květen 2012
Vlastnosti látek − hustota
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
PRINCIPY POUŽÍVÁNÍ ODHADOVÝCH METOD
ESZS Přednáška č.4 Tepelný výpočet RC oběhu
Hustota-výpočet objemu
Početní výkony se závorkami
Výpočet neznámé veličiny z vybraných fyzikálních vzorců
Látkové množství příklady
Hustota 8. ročník.
Teplo.
Magmatické systémy Na rozdíl od povrchových procesů a vzniku sedimentárních hornin nemůžeme většinou magmatické procesy pozorovat přímo. Pouze ve výjimečných.
„Svět se skládá z atomů“
Základy diagnostiky vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM
Kalorimetrie měření tepla
VELIČINY POPISUJÍCÍ SOUSTAVU ČÁSTIC
Základy měření délek, hmotnosti, určování objemu a vlhkosti
FOTOVOLTAICKÉ HYBRIDNÍ MODULY
ROPA Ropa je směsí stovek sloučenin od methanu po těžké polyjaderné aromatické uhlovodíky. Malá množství S, N2, O2 a kovů jsou přítomna. Ropa se zpracovává.
Hustota-výpočet objemu
výpočty „kádinkovou“ metodou
Emise jemných částic Helena Hnilicová.
výpočty „kádinkovou“ metodou
Mechanika VY_32_INOVACE_05-16 Ročník: VI. r. VII. r. VIII. r. IX. r.
VYPAŘOVÁNÍ A VAR.
PEVNÉHO TĚLESA A KAPALINY
SPIROERGOMETRIE funkční vyšetření v laboratoři při tělesném zatěžování, které je možné charakterizovat ve fyzikálních jednotkách a na základě tohoto určovat.
Výpočty ze vzorců Matulová, Plačková.
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Lucie Tuhá Číslo
VLASTNOSTI KAPALIN
Běžná pravděpodobnostní rozdělení
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Nedvědice, okres Brno – venkov, příspěvková organizace AUTOR: Jiří Toman NÁZEV: VY_32_INOVACE_06_19 Fyzika,
Fyzika 2.E 12. hodina.
Změny skupenství látek
Povrch kvádru.
Molekulová fyzika Sytá pára.
Významné chemické veličiny Mgr. Petr Štěpánek
Molekulová fyzika 4. prezentace.
Základní pojmy.
Transkript prezentace:

VISKOZITA PLYNU PŘI NÍZKÉM TLAKU – STIEL + THODOS [P c ] = MPa; [T c ] = K; [μ] = μPa.s [P c ] = MPa; [T c ] = K; [μ] = μPa.s T r > 1,5 T r > 1,5 Kayovo směšovací pravidlo pro T c, P c a M. Kayovo směšovací pravidlo pro T c, P c a M.

VISKOZITA ETHANOLU PŘI 100°C

SMĚŠOVACÍ PRAVIDLO PRO VISKOZITU PLYNŮ - WILKE

VISKOZITA (KINEMATICKÁ) KAPALIN - API K – Watsonův charakterizační faktor K – Watsonův charakterizační faktor API = 141,5/SG – 131,5 API = 141,5/SG – 131,5 ν= μ / ρ; cSt = mm 2 / s ν= μ / ρ; cSt = mm 2 / s

KINEMATICKÁ VISKOZITA - PŘÍKLAD Vypočítejte kinematickou viskozitu n- butylbenzenu při 38°C a 99°C, znáte-li API=31,9 a K=10,82 Vypočítejte kinematickou viskozitu n- butylbenzenu při 38°C a 99°C, znáte-li API=31,9 a K=10,82 ν 38 = 1,3013; ν 99 = 0,6550 ν 38 = 1,3013; ν 99 = 0,6550 ν 38exp = 0,9483; ν 99exp = 0,5186 ν 38exp = 0,9483; ν 99exp = 0,5186 ν 38% = 37 %; ν 99% = 26 % ν 38% = 37 %; ν 99% = 26 %

PŘEPOČET KINEMATICKÉ VISKOZITY NA JINOU TEPLOTU [T] = K, [T] = K, ν T – kinematická viskozita při teplotě T, cSt ν T – kinematická viskozita při teplotě T, cSt

SMĚŠOVACÍ PRAVIDLO PRO DYNAMICKOU VISKOZITU KAPALIN Kapalné uhlovodíky Kapalné uhlovodíky Kapalné neuhlovodíky Kapalné neuhlovodíky

TEPELNÁ VODIVOST PAR UHLOVODÍKOVÝCH FRAKCÍ [k] = W/m; [T] = K [k] = W/m; [T] = K P < 3,45 bar; 260 < T < 811 K; 50 <M <150 P < 3,45 bar; 260 < T < 811 K; 50 <M <150 Směšovací pravidlo – Wilke (viskozita plynů) Směšovací pravidlo – Wilke (viskozita plynů)

TEPELNÁ VODIVOST UHLOVODÍKOVÝCH FRAKCÍ [k] = W/m; [T] = [T b ] = K; průměrná chyba 6% [k] = W/m; [T] = [T b ] = K; průměrná chyba 6%

SMĚŠOVACÍ PRAVIDLO PRO TEPELNOU VODIVOST KAPALNÝCH UHLOVODÍKŮ Li (1976) Li (1976) Alternativní metoda Alternativní metoda

FICKŮV ZÁKON Difúze složky A v prostředí B Difúze složky A v prostředí B Fickův zákon Fickův zákon J Ay = - D AB (dρ a / dy) = - ρ D AB (dx wa / dy) J Ay – hmotnostní tok složky A ve směru y dρ a / dy – gradient hustoty ve směru y ρ – hustota směsi x wa – hmotnostní zlomek složky A ve směsi D AB – difúzní koeficient (D AB = D BA )

DIFÚZE PLYNŮ PŘI NÍZKÝCH TLACÍCH – CHEN-OTHMER D AB – difúzní koeficient, cm 2 /s T c – kritická teplota, K V c – kritický objem, cm 3 /mol T – teplota, K P – tlak, bar M – molární hmotnost

POVRCHOVÉ NAPĚTÍ – MACLEOD- SUGDEN + FAWCETT(P a ) M – molární hmotnost;  - hustota, g/cm 3 M – molární hmotnost;  - hustota, g/cm 3 P a – Parachor;  - povrchové napětí, mN/m P a – Parachor;  - povrchové napětí, mN/m n – parametr, nejčastěji hodnota 4, 11/3, 3.88 n – parametr, nejčastěji hodnota 4, 11/3, 3.88

POVRCHOVÉ NAPĚTÍ – PŘÍKLAD Vypočítejte povrchové napětí petroleje při 25°C, znáte-li T b = 499 K, SG = 0,87 Vypočítejte povrchové napětí petroleje při 25°C, znáte-li T b = 499 K, SG = 0,87 Ze známého vztahu M = 167,7 Ze známého vztahu M = 167,7 Z přepočtu SG na hustotu při 25°C:  L = 0,863 g/cm 3 Z přepočtu SG na hustotu při 25°C:  L = 0,863 g/cm 3 P a = 81,2 + 2,448 * 167,7 = 491,73 P a = 81,2 + 2,448 * 167,7 = 491,73 n = 11/3;  V – zanedbatelné vůči  L n = 11/3;  V – zanedbatelné vůči  L  = (491,73 * 0,863/167,7) (11/3) = 30,1 mN/m  = (491,73 * 0,863/167,7) (11/3) = 30,1 mN/m Experimentální hodnota 30,74 mN/m; odchylka 2,1% Experimentální hodnota 30,74 mN/m; odchylka 2,1%

SMĚŠOVACÍ PRAVIDLA PRO POVRCHOVÉ NAPĚTÍ API API Kay Kay