Název projektu:ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Oblast podpory: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Vzdělávání pro konkurenceschopnost č. výzvy 21, prior. osa 7.1. Počáteční vzdělávání Výuková oblast: Člověk a svět práce Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_333 Ročník: 8. Sada: Technické činnosti Druh: Učební materiál Autor: Mgr. Jakub Machel Název: Základní pracovní operace-Kov Anotace: Materiál se zabývá hlavními zásadami při ručním opracování kovů. Popisuje operace a správné postupy při orýsování, měření, ohýbání, rovnání a stříhání kovů. Datum vytvoření: Datum ověření:

Základní pracovní operace pro ruční opracování kovů Měření a orýsování, rovnání, ohýbání a stříhání kovů.

Měření a orýsování kovů Měřením zjišťujeme základní rozměry, mezi které patří délka, výška, šířka, tloušťka a průměr. Ve škole se setkáme s měřením na milimetry, někdy na desetiny milimetru, v praxi se měří s ještě větší přesností. Rozeznáváme dva typy měření. Prvním je měření skutečných rozměrů na měřidlech. Druhým je porovnávací měření, kdy se pomocí tzv. kalibrů zjišťuje, zda jsou rozměry v požadovaných mezích. Ty pak zaručují použití bez dalších úprav.

Měření a orýsování kovů Pro měření základních délek používáme ocelová měřidla nebo svinovací metry. Pro měření s větší přesností slouží posuvné měřidlo. Pro kontrolu nebo orýsování pod patřičným úhlem slouží úhelníky úhloměry. Úhloměry mají stupnici úhlů se stavitelným ramenem, podle kterého pak můžeme provézt orýsování. K orýsování používáme zastrouhanou tužku, nebo rýsovací jehlu. Orýsování jehlou provádíme podle ocelového měřidla, hrot jehly přiložíme spodní hraně měřidla, jehla je skloněna ve směru tahu trysky.

Měření a orýsování kovů K vyražení důlku používáme tzv. důlčíky. Pomocí důlčíku vyrážíme důlky označující středy děr, které využijeme například při orýsování kružnice kružidlem. Na důlčík použijeme přiměřené klepnutí kladivem. Kružidla používáme k orýsování kružnic, křivek, k nanášení rozměrů, dělení přímek nebo k hrubému měření. Často se používají kružidla s nastavitelným šroubem, který pevně nastavím požadovaný rozměr. Před orýsováním je nutné materiál očistit, pokud ani po očištění není ryska viditelná, natírají se plochy roztokem modré skalice nebo křídy ve vodě.

Měření a orýsování kovů Obr. 1 Obr. 5 Obr. 4 Obr. 3 Obr. 2 Obr. 6

Rovnání Rovnáním zbavujeme materiál nežádoucích nerovností, zborcení a zakřivení. Při rovnání dochází k pěchování materiálu za studena. Tímto se materiál zpevňuje, stává se tvrdším, ale křehčím, ztrácí tažnost a pružnost. Zásady pro rovnání drátu: Tenký drát můžeme vyrovnat pomocí dřevěné kulatiny pevně upnuté mezi čelisti svěráku. Drát můžeme vyrovnávat protahováním mezi odřezky sevřenými mezi čelistmi svěráku, nebo protažením mezi hřebíky zatlučenými do dřeva. Silnější drát vyrovnáváme pomocí kladiva na tvrdé podložce

Rovnání Kovové fólie a tenké plechy rovnáme špalíkem na rovné desce. Ten musí mít sražené hrany a být širší než rovnaný materiál. Při větším ohnutí použijeme při rovnání kladivo. Při rovnání plechů se nesmí vést údery na zborcená místa, ale vedle Pokud je důležité, aby se materiál při rovnání nepoškodil použijeme podložky Obr. 8 Obr. 7

Ohýbání Při ohýbání údery kladivem nebo tlakem ohýbáme materiál. Materiál můžeme ohýbat přes hranu čelisti ve svěráku, přes hranu desky nebo kleštěmi. Pro ochranu materiálu můžeme použít dřevěné špalíky. Údery i upnutí vedeme co nejblíže k místu ohybu. Při štípání drátu oddělujeme drát do průměru 1,5 mm štípacími kleštěmi. Drát můžeme také stáčet nebo splétat, čímž zvýšíme jeho tvrdost a pevnost. Obr. 10 Obr. 9

Stříhání kovů Pomocí stříhání oddělujeme tenký, většinou plochý materiál. Princip je podobný jako u stříhání papíru, tenké profily do 1 mm u oceli a 1,2 mm u hliníku, mědi a mosazi, hrubší profily se pak oddělují pomocí pákovými nůžkami. Postavení materiálu k nožům musí být kolmé. Při stříhání musíme materiál přidržovat. Nůžky držíme co nejdál od otočného čepu nůžek Prsteník a malík nám pomůžou kleště rozevřít Čelisti nůžek se nerozevírají na maximum a nedostříhávají se až do úplného sevření. Při stříhání je potřeba nepřekrývat rysku. Při stříhání kruhů stříháme proti směru hodinových ručiček.

Stříhání kovů Obr. 14 Obr. 12 Obr. 11 Obr. 13

Zdroje: Archiv autora Mošna, František a kol. Praktické činnosti - Práce s technickými materiály. Praha: Fortuna, 2001, ISBN Obr. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10, 13 – Obrázky pořízeny autorem Obr. 7, 8, 11, 12, 14 - Mošna, František a kol. Praktické činnosti - Práce s technickými materiály. Praha: Fortuna, 2001, ISBN