Projekt MŠMTEU peníze středním školám Název projektu školyICT do života školy Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ ŠablonaIII/2 Sada 27 Anotace Seznámení se zpevňováním základové půdy Klíčová slova Zhutnění, injektáž, odvodnění, mikropiloty, základová půda PředmětPřestavby budov Autor, spoluautorIvana Businská JazykČeština Druh učebního materiáluVýklad Potřebné pomůckyPC, dataprojektor Druh interaktivity Výklad pomocí prezentace Stupeň a typ vzděláváníStřední škola obor Zedník Cílová skupina2. ročník, žáci 16 – 17 let Speciální vzdělávací potřeby ne ZdrojeSeznam viz poslední strana 1 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje VY_32_INOVACE_27_543 Zpevňování základové půdy

2 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Zpevňování základové půdy

3 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje V málo únosných půdách, kde nelze použít klasické plošné základy (základové pásy, patky, rošty a desky) se přenese zatížení hlubinným základem na nižší, únosnější vrstvy nebo se zvýší únosnost základové půdy. Je-li hlubinné zakládání příliš nákladné navrhne projektant opatření na zvýšení únosnosti základové půdy. Nízká únosnost základové půdy může být způsobena např. zamokřením, pórovitou půdou, písčitou půdou.

4 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Únosnost základové půdy se zvyšuje:  zhutněním zeminy  odvodněním pozemku  výměnou zeminy  injektováním zeminy  založením na pilotách

5 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Zhutnění zeminy Provádí se tam, kde je podloží písčité nebo hlinitopísčité. Zhutněním se vytlačí vzduchové mezery v zemině a tím dojde k zvýšení její únosnosti. Podle hloubky zhutnění rozeznáváme: - povrchové zhutnění - hloubkové zhutnění Zhutnění se provádí nejčastěji dusáním, vibrováním, válcováním, odstřelem, povrchovou pilotáží.

6 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Odvodnění pozemku Odvodněním zamokřeného pozemku se sníží obsah vody v půdě, a tím se zvýší únosnost zeminy. Voda se odvádí drenážními trubkami, které prosakující vodu sbírají a odvádějí. Drenážní trubky se kladou do štěrkového lože. Hloubka uložení se určuje podle hloubky základů – drenáž má být uložena vždy pod základovou spárou.

7 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Výměna zeminy Používá se tam, kde je základová půda nestejně únosná nebo nestejnorodá a je nebezpečí, že by stavba nestejně sedala. Vrstva původní zeminy pod základovou spárou se odstraní a nahradí se únosnější zeminou. Nová únosnější zemina se naváží po vrstvách a průběžně se zhutňuje (dusáním, vibrováním). Nová vrstva únosné zeminy může být 0,5 až 3 m vysoká – určí geologický průzkum.

8 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje I. - pod základovými pásy II. - pod celou budovou Zpevňování základové půdy

9 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Injektování zeminy Je vstřikování injektážní směsi pod tlakem do základové půdy (sypké nebo nestejnorodé zeminy). Látky vyplňují póry v zemině nebo působí chemicky na okolní půdu, a tím ji zpevňují. Výhodou je, že tímto způsobem se může zpevňovat půda před započetím stavby i při přestavbách budov. Jako injekční látky se používají hydraulická pojiva, jíl, asfalt, chemické látky. Druh injektážní směsi se volí podle druhu zeminy.

10 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Založení na pilotách Plovoucí piloty nedosahují k únosným vrstvám zeminy. Zatížení roznášejí třením o zeminu. Svým objemem stlačují okolní půdu, a tím ji zhutňují. Pro zpevňování základové půdy jsou výhodnější piloty s větším objemem. Piloty se dělají dřevěné, železobetonové nebo železné. Do země se zarážejí beranidly nebo se betonují na místě do předrážených otvorů.

11 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Zhotovení mikropiloty 1. vrtání 2. zálivka 3. osazení výztuže 4. injektáž 5. napojení na konstrukci plochou ocelovou hlavou

12 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Opakování: 1)Čím může být způsobena nízká únosnost základové půdy? 2)Jak zvyšujeme únosnost základové půdy? 3)Jak provádíme odvodnění pozemku?

13 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Použité zdroje: KÁRNÍK, V. Přestavby budov, Praha: SNTL, 1985 č.j /85/220, obr. 29. PODLENA, V. Přestavby budov, Praha: PARTA, 2006, ISBN X, obr. 3.5.