Vnímání, paměť, hodnocení Zuzana Krobová, Dita Pelantová, Dominika Šafaříková, Vašek Zub

Vnímání Percepce, zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly. Je subjektivním odrazem objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů. Umožňuje základní orientaci v prostředí, respektive v aktuální situaci.

Základní fukce „ Základním úkolem vnímání je poskytnout informace o tom, co jsou objekty zač, kde jsou a v případě pohybujících předmětů také zmapovat dráhu jejich pohybu. To lze pomocí zraku, sluchu nebo hmatu. “

Hlavní smysly vnímání Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smysl

Teorie vnímání Gestaltismus Teorie geneticky spojeného vnímání s činností Ekologická teorie vnímání

Zkreslené vnímání Iluze Halucinace

Paměť Psychický proces, který odráží minulé prožívání a chování ve vědomí člověka Utváří individuální zkušenost psychický vývoj

Teorie paměti Dodnes není podstata paměti vysvětlena komplexně Každá teorie objasňuje pouze určité jevy paměti Dvě teorie: fyziologická a chemická

Fyziologická paměť Jedná se o fyziologické změny v nervových buňkách Vytváření dočasných spojů Změny pro svůj vznik potřebují určitý čas na dozrání Zapomínání – vzniká v důsledku atrofie, postupného rozpadu (vyhasínání) utvořených mozkových stop Vybavování – oživování uvedených mozkových stop a dočasných spojů

Chemická teorie Paměť vysvětluje pomocí specifických chemických změn v mozkových buňkách pod vlivem působení vnějších podnětů Za nositele individuální paměti je pokládána kyselina ribonukleová (RNK)

Fáze paměti Zapamatování - vytvoření stop a dočesných spojů v mozkové kůře působením vnitřních a vnějších podnětů Pamatování - čas, který uplyne od zapamatování do vybavení Vybavování - oživování uvedených mozkových stop a dočasných spojů Pro proces pamatování je příznačný proces zapomínání

Zapomínání Při tomto procesu se mění: Kvalita - přesnost vybaveného je menší než zapamatovaného Kvantita – množství vybaveného je menší než zapamatovaného Struktura – přeskupují se jednotlivé složky Změna jistoty – snižuje se jistota v přesnosti vybaveného Pohotovost – zmenšuje se pohotovost vybavení zapamatovaného

Zapomínání má pro člověka kladný i záporný význam Kladný - zapomínají se nepříjemné, tragické, otřesné zážitky – narušovaly by harmonii duševního života Záporný - zapomínají se vědomosti, dovednosti, návyky, způsoby chování

Druhy paměti Senzorická paměť: souhrn paměti vizuální, sluchové a hmatové informace uchovány jen krátkou dobu (světelný vjem jsme schopni uchovat asi jen desetinu sekundy) Sluchová paměť – trvalejší záznamový systém – asi tři sekundy

Krátkodobá paměť Uchovává informace, které jsou potřeba po krátkou dobu k vykonání určité činnosti ?Je krátkodobá paměť vstupní branou k paměti dlouhodobé? → stálá pře odborníků

Dlouhodobá paměť uchovává informace na dlouhou dobu informace z této paměti nikdy nemizí, stávají se pouze hůře dostupnými je snaha dělit tuto paměť z několika hledisek např.: - epizodická: zaplněna událostmi, díky ní víme, co jsme dělali včera večer

- sémantická: uchovává vědomosti o okolním světě – význam slov, fakta

Ve zbylém rozdělení chaos i ze strany odborníků Stejné věci nazývají různými jmény, i když se jedná o stejnou skutečnost Např.: dlouhodobá paměť přímá a nepřímá – explicitní/implicitní X deklarativní/nedeklarativní

Hodnocení lidé jako zdroj informací svědectví (výpověď) – jakákoliv informace a dezinformace kritické otázky u argumentů: Podporují premisy závěry? Jsou premisy věrohodné? Byly opomenuty nějaké relevantní informace?

Odbornost autorita a odborník Odborník nemusí být neomylný Odbornost přichází ve stupních

Vyhodnocení nároků na odbornost Záleží nám na daném problému natolik abychom se pokusili zhodnotit ty, kdo tvrdí že jsou na daný problém odborníky? Jde o oblast, ve které existují odborníci? Je zdrojem odborník na příslušné téma? Byl zdroj citován přesně? Jde o problém na který mají odborníci většinou shodný názor? Je zdrojem tvrzení, které je neobvyklé nebo překvapující? Existuje nějaký důvod si myslet, že by v daném případě mohl být zdroj neobjektivní nebo mylný?

Obecné hodnocení svědectví Odvolání k popularitě Bandwagon efekt Odvolání k tradici Sedm otázek revize

Ochranná opatření Aktivně posuzujte tvrzení a argumenty Kontrolujte údajné zdroje Kontrolujte u více nezávislých zdrojů Zjistěte, zda je v zájmu odborníka vás klamat Zjistěte, zda existuje zvláštní důvod, proč by se odborník měl mýlit při této příležitosti Rozvíjejte své vlastní znalosti Podívejte se na problematiku z různých perspektiv

Zdroje Baddeley, Alan (1999) : Vaše paměť Swoyer, Chris (2002): Critical Reasoning: A User’s Manual