FINANCE PODNIKU 3. Přednáška Základní právní formy podnikání ve vztahu k financím podniku.
Volba právní formy podnikání Volba právní formy podnikání je pro podnik klíčová, a to nejen z hlediska jeho financování. právní forma podnikání je faktorem, který působí na podnik dlouhodobě. obecně můžeme rozlišit především živnosti a osobní a kapitálové obchodní společnosti. Zvláštní formou jsou pak offshore společnosti. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník od představuje spolu se Zákonem o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech) základní právní normy upravující zakládání a činnost právnických osob i podnikání v České republice. Podnikání fyzických osob i nadále upravuje především Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání).
KATEGORIZACE PRÁVNICKÝCH OSOB DLE SOUČASNĚ PLATNÉ ČESKÉ LEGISLATIVY V teorii se lze mnohem častěji setkat s kategorizací, kdy komanditní společnost a společnost s ručením omezeným nejsou zařazovány ani mezi osobní, ani mezi kapitálové společnosti, neboť mají prvky jak osobních, tak kapitálových společností.
Volba právní formy podnikání Právní forma podnikání určuje typ podnikatelského subjektu, který se věnuje podnikání Podnikatel je dle Zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník): Osoba zapsaná v obchodním rejstříku; Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění; Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů; Z hlediska právní formy je v ČR možno podnikat třemi způsoby: Jako fyzická osoba Jako právnická osoba Jako sdružení několika osob
Počty ekonomických subjektů v ČR (rok 2013) Zdroj: ČSÚ (2014)
Volba právní formy podnikání Volba právní formy záleží na volné úvaze začínajícího podnikatele Pro některé činnosti jsou určité právní formy vhodnější či přímo stanovené zákonem Každá právní forma má svá specifika, která je nutno zvažovat: Způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko) Oprávnění k řízení, tj. zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolurozhodování apod. Počet zakladatelů Nároky na počáteční kapitál Administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku Účast na zisku (ztrátě) Finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům Daňové zatížení Zveřejňovací povinnost
Ručení Způsob ručení vyjadřuje míru rizika, kterou podnikatel podstupuje. Rozlišují se dvě formy ručení, a to omezené a neomezené. V případě omezeného ručení ručí podnikatel za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu, což je případ např. společnosti s ručením omezeným. V případě neomezeného ručení ručí podnikatel za závazky podniku celým svým majetkem, toto je případ živností a veřejných obchodních společností.
Zastupování podniku, řízení podniku Osoba/osoby, které podnik řídí a navenek jej zastupují, mohou být určeny společenskou smlouvou, tzn., že rozhodnutí je plně v kompetenci společníků. Druhou možností je požadavek zákona (zákona o obchodních korporacích) na ustavení předepsaných orgánů a legislativní vymezení jejich kompetencí, toto se týká především akciové společnosti.
Počet zakladatelů, minimální výše základního kapitálu U různých forem podnikání se liší rovněž minimální počet zakládajících osob a jejich právní subjektivita. Česká legislativa např. umožňuje založení obchodní společnosti jediným zakladatelem pouze v případě kapitálových společností (a.s. a s.r.o.). Minimální výše základního kapitálu Požadavek na minimální výši základního kapitálu je v současnosti u akciové společnosti ve výši 2 mil. Kč (resp. 80 tis. EUR), u společnosti s ručením omezeným 1 Kč. Osobní společnosti a živnostníci nemají výši počátečního kapitálu legislativně stanovenou.
Administrativní náročnost Administrativní náročnost založení, ale i provozování podniku, je bezesporu spojena s akciovou společností, kde je třeba podniknout řadu úkonů ještě před samotným zahájením činnosti, jako je vyhotovení a schválení stanov, příp. zakladatelské listiny. Dále pak administrativní náročnost a.s. zvyšuje povinnost konání valných hromad, povinnost auditu a zveřejňovací povinnosti. Dalším aspektem je např. povinnost vést účetnictví či povinnost k dani z přidané hodnoty. Tyto skutečnosti jsou samozřejmě spojené mj. s významnou administrativní zátěží.
Podíl na zisku/ztrátě Podíl společníka na zisku (příp. ztrátě) reflektuje míru rizika, které podnikatel podstupuje. U veřejné obchodní společnosti (a obdobně to platí i pro komanditní společnost a společnost s ručením omezeným) je zisk rozdělován rovným dílem mezi společníky, pokud nebylo ve společenské smlouvě dohodnuto jinak. U akciové společnosti rozhoduje o výši podílu na zisku akcionáře valná hromada.
Přístup k cizím zdrojům Možnosti získat dodatečný kapitál v různých podobách (úvěr, emise dluhopisů, atp.) závisí vždy na výši kapitálu, kterým společnost/podnikatel disponuje a rovněž i na míře ručení společníků. Obecně platí, že čím je společnost kapitálové silnější, tím snazší a širší má možnosti přístupu k finančním zdrojům. Přístup k cizím zdrojům zvyšuje též vyšší míra zainteresovanosti podnikatele/společníka formou ručení za závazky společnosti.
Daňové zatížení Daňové zatížení je pro podnikatelský subjekt neopomenutelné. S daňovým zatížením úzce souvisí rovněž systém zdravotního a sociálního pojištění a povinná úhrada pojistného.
Zveřejňovací povinnost Zveřejňovací povinnost vyplývá pro podnikatelské subjekty jednak se zákona 90/2012, Sb., o obchodních společnostech a družstvech a také ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon o obchodních korporacích stanoví společnostem povinnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup (na internetových stránkách) údaje, které jsou povinny uvádět na obchodních listinách, tedy jméno, sídlo, údaje o zápisu do veřejného rejstříku a identifikační číslo. Zveřejňovací povinnost se nejvíce dotýká akciových společností, kterým zákon ukládá zveřejňovat rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu a také výroční zprávu, a to mj. na webových stránkách.
OBECNÉ POVINNOSTI – bez ohledu na právní formu Bez ohledu na právní formu je třeba zohlednit např. tyto skutečnosti/povinnosti: Kdy má podnikatel povinnost vést účetnictví, Vztah k DPH, Povinnost zákonného pojištění.
Účetní jednotka Účetní jednotky (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) Na základě zápisu do obchodního rejstříku Na základě vlastního rozhodnutí V případě, že obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku Kč Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření Ověření účetní závěrky auditorem (ke konci období za něž se účtuje a období bezprostředně předcházející - 2 z těchto kriterií, u AS pokud je splněno 1 kritérium): aktiva celkem více než Kč roční úhrn čistého obratu více než Kč průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50
Vztah k DPH Z hlediska DPH se jedná o osoby povinné k dani Pokud jejich obrat překročí za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku Kč, stávají se od okamžiku stanoveného zákonem o dani z přidané hodnoty plátci DPH. I při nižším obratu se však tito podnikatelé mohou stát plátci DPH dobrovolně. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (může být i čtvrtletí), Od roku 2015 platí tři sazby DPH: základní sazba DPH je 21% první snížená sazba DPH je 15% (potraviny,…) druhá snížená sazba DPH je 10% (dětská výživa, knihy,…) Daňová povinnost: vlastní daňová povinnost (pokud daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období) nadměrný odpočet (když odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období).
I) Fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský z.) Živností není např. činnost lékařů, znalců, advokátů atp. Živnostenské oprávnění se prokazuje výpisem z živnostenského rejstříku Jméno a příjmení + odlišující dodatek Neomezené ručení Zápis do obchodního rejstříku povinně (průměrné příjmy či výnosy nad 120 milionů Kč za dvě po sobě jdoucí účetní období) dobrovolně účetní jednotka
I) Fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění Samostatný podnikatel je co do počtu nejrozšířenější forma podnikání. Předmět činnosti živnostníka je obvykle úzce specializován. tato forma podnikání je tak spojena s relativně nízkými nároky na potřebný majetek a s tím související kapitál. Na druhé straně právě nízká kapitálová vybavenost velice ztěžuje samostatným podnikatelům přístup k cizímu kapitálu. Živnostník obvykle vede pouze daňovou evidenci a jeho činnost podléhá dani z příjmů; ručí neomezeně, tj. celým svým majetkem.
I) Fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění Příjmy z podnikání ovlivňují základ daně z příjmů fyzické osoby. Tyto příjmy je přitom možné snížit o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jejichž výši fyzická osoba uplatní: na základě účetnictví (výnosy, náklady), na základě daňové evidence, která obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a dále o majetku a závazcích, procentem z příjmů stanoveným zákonem o daních z příjmů (výdajové paušály) – vede pouze evidenci příjmů, pohledávek a hmotného a nehmotného majetku, který lze odepisovat) Od vypočtené daně se odečítají slevy na dani
I) Fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje ve výši a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, a) 60 % z příjmů z živnostenského podnikání s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, b) 40 % z příjmů z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než z živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky Kč, c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky Kč.
II) Obchodní společnosti Blíže definovány Zákonem o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech) Sdružení několika fyzických či právnických osob, které mají podobu: Osobní (v.o.s. a k.s.) Kapitálovou (s.r.o. a a.s.) Jsou účetními jednotkami Povinný audit po splnění 2 kritérií (akciové společnosti stačí splnit jedno ze 3 kriterií) aktiva celkem více než Kč roční úhrn čistého obratu více než Kč průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50
IIa) Veřejná obchodní společnost společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. Statutárním orgánem jsou všichni společníci, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Podíly společníků jsou stejné a zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem (nestanoví-li společenská smlouva jinak), Podíl na zisku vstupuje do základu daně každého z nich, VOS nemá stanovenou minimální výši počátečního kapitálu, ale její důvěryhodnost vůči třetím osobám zvyšuje skutečnost, že za její závazky ručí (kromě majetku společnosti) všichni její společníci celým svým majetkem. Společníci jsou z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považovány za OSVČ.
IIb) Komanditní společnost Komanditní společnost (kom. spol.nebo k.s.) je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komanditista) a alespoň jeden společník neomezeně (komplementář). Omezené ručení představuje v případě k.s. ručení komanditistů do výše tzv. komanditní sumy, přičemž nelze sjednat nižší komanditní sumu, než kolik činí vklad komanditisty. To znamená, že komanditista vždy ručí za závazky společnosti minimálně do výše svého nesplaceného vkladu nebo do částky vyšší. Neomezené ručení se týká komplementářů, kteří za závazky společnosti ručí celým svým majetkem. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
IIb) Komanditní společnost Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí stejně jako v případě v.o.s., obvykle rovným dílem. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou; tj. na ztrátě se podílí pouze komplementáři, a to rovným dílem.
IIc) Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným (spol. s r.o. nebo s.r.o.) je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše nesplaceného vkladu do základního kapitálu. Minimální výši základního kapitálu společnosti zákon nestanovuje, resp. může být ve výši 1 Kč, neboť je stanovena pouze minimální výše vkladu každého společníka, a to ve výši 1 Kč.
IIc) Společnost s ručením omezeným S podíly společníků mohou být spojena různá práva, např. přednostní právo na podíl na zisku, právo na pevný podíl na zisku, právo vyšší míry vlivu na jednání společnosti, právo veta pro určitá rozhodnutí valné hromady, atp. Podíl společníka může být představován tzv. kmenovým listem. Kmenový list je cenný papír na řad může mít pouze podobu listinnou. Společníci se podílejí na zisku v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak.
IIc) Společnost s ručením omezeným Nejvyšší orgán - valná hromada Statutární orgán – jeden nebo více jednatelů Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků či jiných fyzických osob Jednatelům náleží obchodní vedení společnosti, jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti Kontrolní orgán – dozorčí rada Mimo jiné dohlíží na činnost jednatelů a podává zprávy valné hromadě Zřizuje se, stanoví-li tak společenská smlouva.
IIc) Společnost s ručením omezeným Výsledek hospodaření z účetnictví Transformace na základ daně Daň z příjmů právnických osob Rezervní fond z čistého zisku – není od povinna tvořit, Podíly společníkům nebo nerozdělený výsledek hospodaření Srážková daň
IId) Akciová společnost Akciovou společností (akc. spol. nebo a.s.) je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň Kč, nebo EUR. Za závazky společnosti akcionáři neručí. Emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je jmenovitá hodnota akcie. Je-li emisní kurs akcie vyšší než její jmenovitá nebo účetní hodnota, tvoří tento rozdíl emisní ážio.
IId) Akciová společnost Akcie je cenným papírem (listinným či zaknihovaným), s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti Akcie může znít na jméno či na majitele. (Společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír.)
IId) Akciová společnost Dle druhu akcie se rozlišují: Kmenové akcie jsou běžné akcie, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva. Prioritní akcie jsou akcie, se kterými jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti. Není-li ve stanovách určeno jinak, jsou prioritní akcie vydány bez hlasovacího práva. Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat její akcie za zvýhodněných podmínek, tj. nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií
IId) Akciová společnost Kusové akcie jsou akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. Pokud společnost vydá kusové akcie, nemůže vydat nebo mít vydány akcie se jmenovitou hodnotou. Podíl na základním kapitálu se u kusové akcie určí podle počtu akcií. Pokud např. společnost vydala 10 kusových akcií, připadá na každou 10% podíl na základním kapitálu. Pokud společnost následně vydá např. dalších 10 akcií, bude na každou z celkem 20 kusových akcií připadat podíl 5 %, aniž by bylo nutné měnit jmenovitou hodnotu akcií (neboť kusové akcie jmenovitou hodnotu nemají). Zákonný rezervní fond – od již nemá povinnost tvořit
IId) Akciová společnost Orgány společnosti Zákon o obchodních korporacích umožňuje volbu struktury řídících orgánů v podobě dualistické (valná hromada, představenstvo, dozorčí rada) či monistické (valná hromada, statutární ředitel, správní rada).
IId) Akciová společnost Nejvyšší orgán – valná hromada Statutární orgán – představenstvo (3 členné, nestanoví-li stanovy jinak) statutární ředitel obchodní vedení společnosti, Kontrolní orgán dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti 3 členná (nestanoví-li stanovy jinak) správní rada (nejen kontrolní orgán) určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. 3 členná (nestanoví-li stanovy jinak)
IId) Akciová společnost Zvýšení základního kapitálu (rozhoduje valná hromada): upsáním nových akcií, z vlastních zdrojů společnosti, podmíněné zvýšení základního kapitálu (dluhopisová metoda - Majitel dluhopisu má právo stát se akcionářem, nikoli povinnost). Snížení základního kapitálu (rozhoduje valná hromada): snížením jmenovité hodnoty akcií, vzetím akcií z oběhu, upuštěním od vydání nesplacených akcií.
III) Družstvo Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Družstvo má nejméně 3 členy. Každý člen se podílí na základním kapitálu družstva základním členským vkladem. Výše základního členského vkladu je pro všechny členy družstva stejná. Zákon nestanoví minimální výši členského vkladu. Za závazky ručí družstvo celým svým majetkem; členové za závazky družstva neručí. Avšak určí-li tak stanovy, může členská schůze uložit členům povinnost přispět na úhradu ztráty družstva.
III) Družstvo Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise Každý člen družstva má při hlasování v orgánu družstva 1 hlas.