Délka Základní jednotkou je metr (značka „m“). 1 metr je délka dráhy, kterou urazí světlo ve vakuu za sekundy.

Převody jednotek: JednotkaZkratkaHodnota převodu MetrM1 metr = 1 metr Centimetrcm1 metr = 100 centimetrů Palecin1 metr = 39,37 palců Milimetrmm1 metr = milimetrů Stopaft1 metr = 3,281 stop Decimetrdm1 metr = 10 decimetrů kilometrkm1 metr = 0,001 kilometrů Mílemi1 metr = 6,214 × mil Yardyd 1 metr = 1,094 yard AngströmA1 metr = 1,000 × angström Astronomická jednotka AU1 metr = 6,685 × astronomická jednotka Námořní mílen.m.1 metr = 5,400 × námořní míle Parsekpc1 metr = 3,241 × parsek Světelný rokly1 metr = 1,057 × světelný rok

V historii se používaly různé délkové jednotky.Odvozovaly se většinou z rozměrů lidského těla (loket, stopa, píď, pěst, palec). Hodnoty téže veličiny se ale lišily svou velikostí podle místa vzniku. S měřením se setkáváme všude, i v běžném životě, ke změření velikosti všedních i nevšedních předmětů, ve stavebnictví, matematice, rýsování, zeměpise atd..

Z toho důvodu se museli jednotky mezinárodně sjednotit. V současnosti je platný metrický SI systém. Si soustava je mezinárodně domluvená soustava jednotek fyzikálních veličin, která se skládá ze základních jednotek, odvozených jednotek a násobků a dílů jednotek. Mezinárodně garantuje definice jednotek a uchování etalonů Bureau International des Poids et Mesures v Sèvres (Francie), v České republice Český metrologický institut v Brně.

Historie: Měření je činnost, která lidstvo provází již od jeho nejstarších dějin. Potřeba měřit vznikla společně se vznikem směnného obchodu, který je u mnoha druhů zboží možno uskutečnit jen na základě měření. Velmi často udáváme vzdálenost v krocích. A krok není nic jiného, než jednotka, kterou jsme si zvolili za základní a přisoudili jí číselnou hodnotu jedna. Všechny ostatní vzdálenosti pak vyjadřujeme v této jednotce. Například dvůr měří 25 kroků.

První primitivní jednotky se objevují již ve 4. tisíciletí př. n. l. v poměrně rozsáhlé oblasti nejrozvinutějších kultur, sahající od Egypta přes Mezopotámii a Indii až po Čínu. Tyto jednotky se většinou týkaly měření veličin, které byly v běžném životě nejvíce potřeba - délky a hmotnosti. Například ve starém Babylónu byly uloženy v některých chrámech kameny, které měly funkci jakýchsi primitivních etalonů hmotnosti. Zajímavé je, že někde mělo měření mystický charakter a bylo spojováno s různými lidovými tradicemi. Až do dnešní doby mnohde přetrvává tradice, že děti se nemají měřit, aby se jim neuškodilo.

Některé kulturní národy starověku měly již značně vyspělý systém jednotek a na tehdejší dobu i velmi vyspělou měřící techniku, která se používala například při stavbě pyramid, paláců a chrámů. To je dokladem toho, že měření se v pozdější době již netýkalo jen směny zboží, ale začaly se měřit i jiné veličiny, jakými jsou čas, plocha, úhel, průtok. Doložené je měření průtoku ve starém Římě, kde tehdy existovalo 19 vodovodních systémů v celkové délce 400 km, které denně dodávaly 600 až 800 litrů vody na jednoho obyvatele.

Ve Francii došlo k uzákonění jednotné měrové soustavy 23. září Jejími hlavními cíly bylo důsledné zavedení desetinné soustavy a metru jako délkové jednotky. Tím byl položen základ metrické soustavy v takové podobě, jak ji známe dnes. Její přednosti se postupně prokázaly, takže 20. května 1875 podepsali v Paříži zástupci 18 států včetně Rakousko-Uherska tzv. metrickou konvenci - mezinárodní dohodu o používání metrických jednotek. Protože základem jednotek všech používaných veličin měl být metr, dostala takto vytvořená soustava jednotek název metrická soustava nebo také metrický systém.

Zdroje: Vypracovali: Anna Koryťáková, Pavla Spurná, Lucie Matušková, Eliška Hrubá