Alexandr Makedonský Nejslavnější osobnost starověku

Vzestup Makedonie Po oslabení Sparty a Athén končí klasické období Řecka. Po krátké hegemonii sparty přicházejí na řadu Théby, ale ani ty nejsou schopny udržet moc. Ke slovu se dostává Filip II. – král Makedonie (stát na severu Řecka, který však k němu nebyl počítán) Filip II. vybudoval vlastní silný stát a díky obratné politice rozeštvával Řeky mezi sebou...

Ovládnutí Řecka Filip II. tak fakticky využil plánu na ovládnutí Řecka Peršany pro sebe. V bitvě u Chaironeie (338 př.n.l.) porazili Makedonci Thébany a Filip II. tak ovládl Řecko V této bitvě se poprvé předvedl Filipův syn Alexandr (tehdy teprve čtrnáctiletý), který smělým útokem jízdy nejvýrazněji přispěl k vítězství. V roce 336 př.n.l. byl Filip II. nečekaně zavražděn. Pravděpodobný vrah Pausanias byl rychle zabit a dlouho se spekulovalo, kdo za Spiknutím vlastně stál...

Mládí Alexandra Alexandr byl Filipův syn a zákonný dědic. Byl vynikajícím způsobem připravován na budoucí dráhu, měl nejlepší dostupné učitele, například filozofa Aristotela. Přes to nebyly vztahy v rodině dobré, zvláště mezi Filipem a Olympiadou (Alexandrovou matkou). To se pak přenášelo i na Alexandra, který dokonce musel uprchnout z Pelé po další svatbě Filipa. I když se pak vrátil a s otcem se usmířil, jeho následnictví bylo nejisté. Filipova smrt tak pro mladého prince nepřišla nevhod...

Tažení proti Persii Po smrti svého otce Alexandr z ní obvinil Peršany (konkrétně krále Dareia III.) a zahájil tažení proti Perské říši. Jeho armáda čítající cca mužů byla velmi kvalitní a dokázala ve třech velkých bitvách (u Gránika, u Issu a rozhodující u Gaugamel) porazit početnější Peršany. Postupně táhl na jih a dobyl dnešní Turecko, Fénicii, Izrael, Egypt, Mezopotámii a nakonec i vlastní Persii.

Alexandrova říše

Na vrcholu moci Dobytím Perské říše se Alexandr stal nesporným vládcem tehdy známého světa. Dokázal tak poměrně brzy, ve svých 26 letech. Díky tomu se stal legendárním... Tuto svou pověs Alexandr všemožně podporoval, byl prvním vládce, který budoval svou PR (prohlašoval se za syna Dia, čistil si a bělil zuby, zlatil vlasy atp.). Už za jeho života začaly vznikat legendární příběhy, ve kterých vystupoval coby hrdina...

V Indii Alexandr se v roce 327 př.n.l. vypravil dobýt Indii. A také severní Indii dobyl. Neustálé tvrdé boje, podnebí a nákazy rozšířily v jeho vojsku nespokojenost, která vyústila ve vzpouru, kterou Alexandr tvrdě potlačil. Po těžkém zranění však souhlasil s odchodem z Indie. Přechod přes Gedroskou poušť do Babylónu se ukázal být největší chybou Alexandrova života, smrtí žízní a vyčerpáním zemřela polovina jeho vojska, zejména doprovázející civilisté. Indie se po odchodu Alexandrova vojska okamžitě vzbouřila, tažení tak dopadlo katastrofou...

Alexandrova smrt Po návratu do Babylónu Alexandr začal připravovat nové tažení, tentokrát do Arábie, proti Kartágu a Římu. Neuvědomoval si, že již zdaleka není zbožňován svými vojáky, rostla tajná nespokojenost. V roce 323 př.n.l. náhle umírá za nevyjasněných okolností. Mohlo se jednat o následky zranění z bojů a prodělanou malárii, nebo byl možná otráven... Pohřben byl jako faraon v Egyptě.

Diadochové Alexandr po sobě nezanechal přímého následníka (jeho syn se narodil až po jeho smrti). Jeho generálové tvrdili, že Alexandr na smrtelném loži řekl, že kralovat má „ten nejlepší“. Takže vypukla válka a generálové si jeho říši rozdělili. Zbývající členové jeho rodiny byli vyvražděni.

Helenismus Za vlády Alexandra se zrodil úplně nový umělecký směr – tzv. helenismus. Řecká kultura se díky úspěšné válce rozšířila do celého světa, ale na druhou stranu přejala velké množství východních vlivů. Fakticky tak vzniká koktejl různých kultur.