genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Rostlinné orgány – III. část – list Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/10 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Botanika Autor: Jakub Siegl Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Šárka Kirchnerová Ročník: vyšší gymnázium, zejména 1. ročník čtyřletého gymnázia (kvinta) Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Rostlinné orgány Metodika/anotace: Hlavní funkcí tohoto materiálu je srozumitelně a názorně popsat význam rostlinných orgánů – jejich tvary, stavbu a funkce. Tato část popisuje stavbu a funkce listu pro rostlinu. Materiál může dobře sloužit také jako příprava a opakování k maturitě z biologie. Časový rozvrh: 60 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Rostlinné orgány u rostlin cévnatých ucelené útvary tvořené souborem pletiv, které vykonávají konkrétní funkce pro rostlinu obdoba živočišných orgánů nižší pestrost oproti živočišným orgánům je dána množstvím pletiv (nízký počet typů je dán přítomností buněčné stěny) Organologie – věda zabývající se studiem orgánů

Dělení dle vzniku 1.homologické – orgány mají stejný základ ale vypadají (anatomicky i morfologicky) a fungují ve finále odlišně – př. metamorfózy stonku: ostny x šlahouny 2.analogické – mají odlišný původ ale funkcí a tvarem jsou si podobné – kořenová x oddenková hlíza

Dělení dle funkce 1.vegetativní – jejich úkolem je zprostředkovat látkovou výměnu s prostředím (příjem živin, fotosyntéza, dýchání, výdej zplodin metabolismu), nést generativní orgány a umožňovat nepohlavní (vegetativní) rozmnožování –Kořen –Stonek –List 2.generativní – podílejí se na pohlavním rozmnožování – tvoří pohlavní buňky (gamety), a umožňují rozšiřovat zárodky do prostředí –Květ –Semeno –Plod

List  postranní útvar tvořící nadzemní část rostliny (společně se stonkem = prýt), jehož hlavní funkce jsou: 1.asimilace – zelené listy, 2.látková výměna – zejména výměna plynů 3.transpirace a gutace – výdej vody  další funkce jsou spojeny s metamorfózami listu – viz dále  Listy známe trojího typu: A.děložní lístky – založeny v dělohách semene – asimilační nebo zásobní fce, od klasických asimilačních listů se liší velikostí i tvarem – mohou klíčit nad (epigeicky) nebo pod (hypogeicky) zemí – počet odpovídá počtu děloh – jednoděložné – jeden, dvouděložné – dva, nahosemenné jich mají mnoho, některé skupiny mají nedokonale rozlišený zárodek a děložní lístky neutvářejí (vstavačovité – važivují se heterotrofně) B.asimilační list – viz dále C.listeny – v podstatě metamorfované listy, jejichž hlavní fcí bývá ochrana či opora květů nebo květenství. Většinou v jejich paždí vyrůstají květní stopky nebo vytváří zákrovy či podobné útvary v základu květenství. Mohou být barevné a lákat opylovače. Listence jsou potom druhem listenů objevující se v páru na květních stopkách (př. violka).

Obr. 1: Obr. 2 a 3: Obr. 4: 5: Obr. 6: ?366 Děložní lístky Listeny

Anatomie listu asimilačního Obr. 7: Obr. 8: 211_multitext/obecna_bota nika/texty-organologie- anatomie.html

Postavení, velikost a tvary listů na stonku Organizace prýtu vychází vždy z potřeb konkrétního druhu. Když mluvíme o potřebách, myslíme tím samozřejmě světlo. Z hlediska ekologického má každý druh specifické nároky. Je jasné, že rostlina mající dostatek světla nebude vytvářet ani velké listy, ani listy složité a nebude mít tendenci listy důmyslně rozmisťovat na stonku. Postavení listů na stonku: 1.přeslen – z jedné uzliny – tedy nodu – vyrůstají vždy více než dva listy (přesličky, svízele) 2.přízemní růžice – listy nevyrůstají ze stonku (stvolu) – všechny vycházejí z hypokotylu (sedmikráska, pampeliška) 3.vstřícné postavení – listy vyrůstají vždy ve dvojici proti sobě (plavuň vidlačka) – zvláštním typem je potom postavení křižmostojné, kdy jsou dvojice nad sebou vždy v úhlu blízkému 90° (hluchavkovité) 4.střídavé postavení – většina rostlin – listy většinou ve spirálách – z jednoho nodu vyrůstá ale vždy jen jeden list

Postavení listů na stonku Obr. 9: ahttp://cs.wikipedia.org/wiki/List StřídavéKřižmostojné VstřícnéPřeslenité Přízemní růžice

Velikost listů Velikost listů bylin závisí na množství světla, které se k rostlině dostane. U bylin lesního porostu je logické, že mají listy obecně větší, jelikož jsou zastíněny stromy a keři – zvětšují tak plochu, aby zachytily co nejvíce procházejícího světla. Oproti tomu luční byliny nemusí bojovat o slunce – mají ho ažaž, dalo by se říci, že až moc, proto jsou jejich listy plošně menší (navíc bojují s problémem vysychání). Listy dřevin jsou více utvářeny v závislosti na umístění na stonku. Listy z horních pater koruny mají světla dostatek a obvykle tedy bývají menší. Listy z dolní části koruny pracují s mnohem menší světelnou dotací a bývají obvykle větší. V rámci jedné rostliny můžeme nalézt také odlišnosti nejen ve velikosti ale také ve tvaru listu – heterofylie (břečťan, topol) Obr. 10:

Tvar listů Obr. 11:

Tvar listů Tvarové typy listů – souvisejí s přisedáním listů ke stonku: a.řapíkaté – lípa, šeřík (obr. 11) b.přisedlé – třezalka, drchnička (obr. 12) c.objímavé – kyseláč, mléč (obr. 13) d.sbíhavé – kostival, divizna (obr. 14) Obr. 12: ge0050.htm Obr. 13: 14: Obr. 15: arvirske_rostliny.html

Tvar listové čepele Obr. 16:

Tvar listové čepele Obr. 17:

Okraje listové čepele Žilnatina listů Obr. 18: Zpeřená Síťovitá Souběžná Dlanitě zpeřená Vějířovitá Obr. 19:

Složené listy Zde nacházíme čepel rozdělenou do malých lístků a to dvěma způsoby: a.listy zpeřeně složené – lístky postupně přisedají v párech a buď A.jsou zakončené terminálním lístkem – lichozpeřené B.nejsou zakončené terminálním lístkem – sudozpeřené b.listy dlanitě složené – všechny lístky vyrůstají společně z konce řapíku. Mluvíme pak o četnosti – jsou-li tři – list je trojčetný, apod. Obr. 20:

Uložení listů v pupenu Vernace – uložení čepele listu uvnitř pupenu 1.circinátní – kapraďorosty (obr. 22) 2.svinutá – áronovité 3.podvinutá – rdesnovité 4.nadvinutá – violkovité 5.řasnatá – růžovité 6.schumlaná = zmuchlaná – mákovité 7.složená – bobovité 8.plochá – ochmetovité (jmelí) Obr. 21: Obr. 22:

Metamorfózy listu  v některých případech dochází k posunu funkcí listu od základních (viz výše) k odvozeným = vedlejším  spojeno také se změnou tvaru samotného orgánu  list tak zastupuje i jiné vegetativní orgány nebo vykonávat zcela nové úkony: 1.zásoba vody či živin – zvětšování listu (tlustice), cibule (liliovité) 2.ochrana → listové a palistové trny (kaktusy, pryšce, trnovník akát), šupiny (xerofyty) 3.udržování se na podkladu u lián → listové úponky (bobovité - vikev) 4.lapání kořisti u mixotrofů – zisk dusíku → tentakule (rosnatka okrouhlolistá), nálevky u láčkovek nebo špirlic, lapací listy mucholapek 5.rozmnožování → sporofyly nesoucí výtrusnice (kapraďorosty), šištice (jehličnany), květy krytosemenných rostlin Obr. 23: obrazy.blog.cz/galer ie/galerie/kvety- kvetiny/obrazek/

Obr. 24: ki/File:Flickr_-_brewbooks_- _Echeveria_Crassulaceae_(1).jpg Obr. 25: art.biz/note- book/Dictionary/Dictionary_S/dicti onary_scale.htm Ztloustlé listy netřesku Cibule Obr. 26: Trny kaktusu Obr. 27: Šupiny netřeskuÚponky vikve Obr. 28:

Obr. 29: Obr. 30: 31: Tentakule rosnatkyLáčkovkaŠpirlice Obr. 32: Lapací listy mucholapky Obr. 33: nika.wendy s.cz/slovnik /heslo.php? 180 SporofylyŠištice Obr. 34: kipedia.org /wiki/Naho semenn%C 3%A9

Hospodářský význam listu potrava – salát, zelí, kapusta, čaj koření – hluchavkovité, bobkový list výroba léčiv – hluchavkovité, miříkovité, pryskyřníkovité návykové látky – tabák, konopí, koka potrava pro hospodářská zvířata průmyslové plodiny – sisal (agáve sisalová)

Zdroje: (k ) Obr. 1: Obr. 2 a 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: a Obr. 10:

Zdroje: (k ) Obr. 11: Obr. 12: Obr. 13: Obr. 14: Obr. 15: Obr. 16: Obr. 17: Obr. 18: Obr. 19: Obr. 20:

Zdroje: (k ) Obr. 21: Obr. 22: Obr. 23: Obr. 24: Obr. 25: Obr. 26: Obr. 27: Obr. 28: Obr. 29: Obr. 30:

Zdroje: (k ) Obr. 31: Obr. 32: Obr. 33: Obr. 34: