Sociální zabezpečení v Evropské Unii Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení © Ing. Antonín Vacík

Schéma kurzu a dnešní přednášky 1. Úvod do společné sociální politiky Evropské unie 2. Prameny práva sociálního zabezpečení a jejich aplikace v členských státech EU 3. Koordinace sociálního zabezpečení v členských státech EU, výběr zemí 4. Sociální zabezpečení zaměstnanců 5. Sociální zabezpečení osob samostatně výdělečně činných 6. Postavení nezaopatřených rodinných příslušníků 7. Dávky v nemoci, při úrazech a pracovních úrazech 8. Dávky v těhotenství, mateřství a rodičovství 9. Důchodové dávky při invaliditě, ve stáří a při ztrátě živitele 10. Rodinné dávky a dávky pěstounské péče 11. Dávky dlouhodobé péče pro osoby zdravotně postižené 12. Podpora v nezaměstnanosti 13. Zdravotnictví a úhrada zdravotní péče

Sociální zabezpečení v Evropské Unii 2. Prameny práva sociálního zabezpečení a jejich aplikace v členských státech EU

Základ naplňování sociální politiky EU čl. 2 SES – základní cíle ES v sociální politice: „Úkolem Společenství je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie…prováděním společných politik nebo činností uvedených v čl. 3 a 4 podporovat harmonický, vyvážený a trvale udržitelný rozvoj hospodářského života, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany,….zvyšování životní úrovně a kvality života…“. čl. 3 SES – k dosažení cílů v sociální oblasti slouží:  opatření volného vstupu a pohybu osob vnitřního trhu  politika v sociální oblasti zahrnující Evropský sociální fond  posilování ekonomické a sociální soudržnosti  politika v oblasti životního prostředí  podpora k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví  podpora vysoké úrovně vzdělávání a výchovy a rozkvětu kultur členských států  podpora koordinace politik zaměstnanosti členských států a koordinovaná strategie zaměstnanosti

Základní dokumenty ES v sociální oblasti Jednotný evropský akt (1986) Charta základních sociálních práv pracovníků (1989) Maastrichtské smlouva o EU (1992) – Dohoda o sociální politice Amsterodamská smlouva (1997) Niceská smlouva (2001) Charta základních práv (2000) Evropská sociální agenda (2000) Lisabonská smlouva (2009) Listina základních práv EU

Základ koncepce sociálních práv v EU Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) Evropská sociální charta (1961) Charta základních sociálních práv pracovníků (1989)

Nejdůležitější orgány EU I. Ústřední orgány ES: Nařízení Rady - jsou závazná jako celek a přímo aplikovatelná ve všech členských státech (Rada ES je složena ze zástupců vlád všech členských států, zajišťuje koordinaci ekonomické politiky členských států a má právo rozhodovat) Rozhodnutí Administrativní komise pro SZ migrujících pracovníků - nejsou pro státní orgány členských států závazná, všeobecně se však provádějí, protože zajišťují jednotný postup (AK je složena ze zástupců orgánů sociálního zabezpečení členských států řeší administrativní otázky a otázky interpretace vyplývající z Nařízení) Rozhodnutí Soudního dvora EU v Lucemburku a Evropského soudního dvora pro lidská práva ve Štrasburku jsou také jedním z nejvýznamnějších sekundárních pramenů práva EU.

Nejdůležitější orgány EU II. SPRÁVNÍ KOMISE A PORADNÍ VÝBORY (např.):  Ekonomický a sociální výbor  Evropský sociální fond  Evropský fond pro zlepšení životních a pracovních podmínek,  Stálý výbor pro zaměstnanost  Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci  Poradní výbory

Prameny práva Evropských společenství smlouvy Společenství včetně příloh a protokolů, které k nim byly připojeny, tzv. primární právo Společenství právní akty vydávané na základě smluv orgány Společenství, tzv. sekundární právo Společenství všeobecné právní zásady práva Společenství včetně základních práv, tzv. nepsané právo Společenství

Primární právo Společenství Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli z roku 1951 Smlouva o založení Evropského atomového společenství z roku Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství 1957 smlouvy o změnách nebo doplňcích zakládajících smluv, např. Smlouva o fůzi (1965), Akt přímé volby (1976), Jednotné evropské akty (1986), Smlouva o EU (1992), Amsterodamská smlouva (1997), Niceská smlouva (2001), Smlouvy o přistoupení nových čl. států (2003, 2005), Lisabonská smlouva (2009) přílohy a protokoly připojené ke smlouvám Společenství

Prameny SZ v primárním právu 1. Svoboda pohybu (čl. 14 odst. 2 SES, 26 LS): „Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.“ 2. Zákaz jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti (čl. 12 SES) 3. Volný pohyb osob (čl. 39 SES, 45 LS): „Zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky:  právo ucházet se o skutečně nabízená pracovní místa  právo pohybovat se za tím účelem volně na území členských států  právo pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání  právo zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání za stanovených podmínek

Podpora volného pohybu osob I. dvě oblasti úpravy – zajištění volného pohybu pracovníků z hlediska jejich: 1.pracovněprávní ochrany (čl. 40 SES) 2.sociálního zabezpečení (čl. 42 SES, 48 LS) zmocnění Rady k přijímání směrnic, nařízení či opatření k zajištění této ochrany

Podpora volného pohybu osob II. čl. 42 Smlouvy SES, 48 LS: pravomoc Rady přijmout postupem podle čl. 251 opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků, za tímto účelem vytvoří systém, který migrujícím pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům zajistí : zachování nabytých práv (započtení dob pojištění) v sociálním zabezpečení, vyplácení dávek osobám sídlícím na území členských států.

Prameny SZ v sekundárním právu Právními akty sekundárního práva jsou podle čl. 249 Smlouvy SES:  nařízení  směrnice  rozhodnutí  doporučení a stanoviska

Znaky nařízení  Obecná závaznost  Bezprostřední použitelnost v každém členském státě  Přímá aplikovatelnost: není třeba přizpůsobovat vnitrostátní právní úpravu  Adresáti – členské státy i jednotlivci  Vydáním vnitrostátního práva jiného obsahu nemůže členský stát zpochybnit ani platnost ani obsah existujícího nařízení (Variola 34/73)

Z historického vývoje  nařízení č. 3 a 4 o koordinaci sociálního zabezpečení (1959),  nařízení č. 15 o prvních opatřeních k dosažení volného pohybu pracovníků uvnitř ES  nařízení Rady EHS č. 38/64 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství

První nařízení upravující oblast SZ  Nařízení Rady(EHS) 1408/71 z 14. června 1971, o aplikaci soustav SZ na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství  Nařízení Rady (EHS) 574/72, stanovující postup provádění Nařízení (EHS) 1408/71

Nařízení 1408/71 Mělo sedm částí a 10 příloh a 30 novelizací  I. a II. část: obecná ustanovení (působnost), základní zásady, pravidla pro použití právních předpisů  III. část: zvláštní ustanovení týkající se různých kategorií dávek

Současná platná nařízení upravující oblast SZ  Nařízení Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení  Nařízení Rady (ES) č. 987/2009 kterým se provádí Nařízení 883/2004

Vztah komunitárního a vnitrostátního práva Dvě zásady:  bezprostřední použitelnost komunitárního práva  přednost komunitárního práva před národním právem Zásady práva ES:  princip subsidiarity a proporcionality

Vztah mezinárodních smluv a Nařízení (čl. 8)  v ČR od Nařízení nahradila ustanovení smluv uzavřených mezi dvěma členskými státy v případech konkurence smluv a Nařízení  smlouvy však zůstávají nadále účinné  možnost uzavírání dalších smluv

Kdy se tedy použijí dvojstranné smlouvy? 1.na osoby, na které se Nařízení nevztahují 2.v otázkách, které Nařízení neupravují (jako např.):  výkon rozhodnutí ve smlouvě s Rakouskem a Německem  export důchodů do třetích zemí  uznávání vnitrostátních neschopenek s Polskem a Slovenskem Viz Příloha II Nařízení 883/2004 a Příloha I Prováděcího nařízení č. 987/2009

Příloha II (česká a druhá strana) čl. 12, 20 a 33 Smlouvy mezi ČR a SR čl. 32 odst. 3 smlouvy s Rakouskem čl. 39 odst. 1 písm. b) a c) smlouvy se SRN čl. 32 odst. 4 smlouvy s Kyprem čl. 52 bodu 8 smlouvy s Lucemburskem

Smlouva se Slovenskem (sdělení č. 228/1993 Sb.) Společná ustanovení Čl.20 (1) Doby zabezpečení získané přede dnem rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky se považují za doby zabezpečení toho smluvního státu, na jehož území měl zaměstnavatel občana sídlo ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky nebo naposledy před tímto dnem. (2) Pokud občan neměl ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky nebo naposledy před tímto dnem zaměstnavatele se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, považují se doby zabezpečení získané před tímto dnem za doby zabezpečení toho smluvního státu, na jehož území měl občan trvalý pobyt ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky nebo naposledy před tímto dnem.

Smlouva se Slovenskem II. Čl.33 Důchody přiznané ode dne, který spadá do období před rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky, nositeli zabezpečení České republiky nebo Slovenské republiky se nadále považují za důchody toho smluvního státu, jehož nositel zabezpečení byl nebo by byl příslušným k výplatě těchto důchodů ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky. Čl.12 (důchodové zabezpečení) Důchody pozůstalých přiznává a vyplácí nositel zabezpečení toho smluvního státu, za jehož důchody se považují nebo by se považovaly důchody, z nichž se důchody pozůstalých vyměřují.

Čl.32 Smlouvy s Rakouskem (sdělení č. 55/2001 Sb. m. s.) Přechodná ustanovení (1) Tato smlouva nezakládá nárok na dávky za dobu před jejím vstupem v platnost. (2) Pro získání nároku na dávky podle této smlouvy se přihlíží také k dobám pojištění, které byly získány podle právních předpisů jednoho ze smluvních států před tím, než tato smlouva vstoupila v platnost. (3) Při použití odstavce 2 se k dobám pojištění získaným na území České republiky před 27. listopadem 1961 přihlíží podle rakouských právních předpisů o nárocích na dávku a čekatelství v důchodovém pojištění na základě zaměstnání v zahraničí výlučně jako k rakouským dobám pojištění.

Čl.39 Smlouvy se SRN (sdělení č. 94/2002 Sb. m. s.) Nároky na dávky na základě Smlouvy (1) Tato smlouva nezakládá žádný nárok na dávky a)za dobu před jejím vstupem v platnost; b)v těch případech, ve kterých existuje nárok na dávku podle Dohody mezi vládou Československé republiky a vládou Německé demokratické republiky o spolupráci na poli sociální politiky z 11. září 1956; c)podle právních předpisů jednoho smluvního státu za doby pojištění získané podle jeho právních předpisů u osob, které se v době vstupu v platnost Smlouvy obvykle zdržují v druhém smluvním státě a dostávají dávky podle jeho právních předpisů za doby pojištění získané podle právních předpisů prvního smluvního státu, pokud se v druhém smluvním státě obvykle zdržují. To platí obdobně v případech, kdy jeden důchod přechází bez přerušení v jiný důchod

Čl.32 Smlouvy s Kyprem (sdělení č. 106/2000 Sb. m. s.) (1) Tato smlouva nezakládá žádné nároky na dávky za dobu před jejím vstupem v platnost. (2) Tato smlouva se vztahuje také na pojistné případy, které nastaly před jejím vstupem v platnost, s výjimkou případů zakládajících nárok na jednorázová plnění. (3) Pro stanovení nároků na dávky podle této smlouvy se přihlédne také k dobám pojištění, které byly získány před vstupem této smlouvy v platnost. (4) Doby zaměstnání kyperských pracovníků v bývalém Československu podle dohody z roku 1976 mezi vládami obou států nebudou hodnoceny jako doby pojištění podle právních předpisů České republiky.

Čl.52 Smlouvy s Lucemburskem (sdělení č. 18/2002 Sb. m. s.) Přechodná ustanovení (8) Bez zřetele k předchozím ustanovením si osoby, na které se vztahuje tato smlouva a kterým byla před vstupem této smlouvy v platnost zhodnocena doba pracovní činnosti v České republice podle ustanovení článku 172 lucemburského zákona o sociálním zabezpečení, mohou zvolit, zda jejich nároky na důchod budou zhodnoceny podle této smlouvy, nebo výhradně podle lucemburských právních předpisů.

Děkuji za pozornost. ©Ing. Antonín Vacík FAKULTA PRÁVNICKÁ KATEDRA PRACOVNÍHO PRÁVA A PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, SADY PĚTATŘICÁTNÍKŮ 14, PLZEŇ, TEL