INTERNÍ KLINIKA FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE UNIVERZITA KARLOVA 2. LF FEBRILNÍ STAVY As. MUDr. Dagmar Holá

I.Patofyziologie teploty II.Vyšetřovací metody III.Naše diagnostické problémy Febriln í stavy

 Člověk je homiotermní organizmus, dokáže udržovat stálou tělesnou teplotu přes změny zevního prostředí, ve kterém žije.

 Teplota lidského těla je výsledným rovnovážným stavem mezi tvorbou tepla a výdejem tepla.  Je řízena reflexně z termoregulačního centra v hypotalamu.

 Normální teplota zdravého člověka kolísá v rozmezí °C.  Denní kolísání teploty je až o 1,5°C.  Nejnižší teplota je mezi 4. – 6. hod. ranní, nejvyšší teplota je pozdě odpoledne a večer.

Rozdělen í teplot d le denn í ho rytmu a d é lky trv á n í 1)Febris continua 2)Febris intermittens 3)Febris remittens 4)Febris reccurens 5)Febris undulans 6)Febris efemera 7)Febris hectica

1)Febris continua  Kontinuální (setrvalá) horečka – má velmi malé rozdíly mezi ranní a večerní teplotou, kolísání dosahuje 0,5 - 1°C.  Typická je pro lobární pneumonii, tyfus, erysipel.

2)Febris intermittens  Intermitentní (střídavá) horečka je vysoká teplota, která se během téhož dne střídá s normální a subnormální teplotou, ranní teplota klesá pod 37 °C. Říká se jí také septická, setkáváme se s ní u sepsí (např. cholangoitida, urosepse, infekční endokarditida).  Může se ale vyskytnout i u neinfekčního onemocnění jako je tumor či systémové onemocnění.

3)Febris remittens  Remitentní (opadávající, skákavá) teplota je varianta septické teploty, kdy horečka klesá až o 2 °C během téhož dne, avšak ranní teplota nedosahuje normálních hodnot. Setkáváme se s ní při ohraničených hnisavých procesech, systémových onemocněních a septických stavech.

4)Febris recurrens  Je charakterizována střídáním horečnatých a afebrilních období různé délky trvání.

5)Febris undulans  Undulující teplota – stoupá během několika dnů do určitého maxima a opět klesá. Další dny je pacient bez horečky. Po této pauze se teplota opět vrací a cykly se opakují. Dodnes je typická pro maligní lymfogranulom, brucelózu.

6)Febris efemera  Je jednodenní horečka, je způsobena lehkým průběhem infektu dýchacích cest, transfuzí nebo reakcí na některé i. v. podané léky.

7)Febris hectica  Je dlouhodobá intermitentní teplota, která bývala u TBC.

Vy š etřovac í metody u febriln í ch stavů  Anamnéza  Fyzikální vyšetření  Laboratorní metody  Zobrazovací metody

Anamn é za –jak dlouho horečka trvá –jaký má průběh –jaká již předcházela vyšetření –zda již byl pacient nějak léčen (antipyretika, ATB) –epidemiologické souvislosti –(výskyt onemocnění v rodině, ve škole, v zaměstnání či jiném kolektivu)

Laboratorn í metody a)FW zvýšená u bakteriálních infekcí, nízká u virových infekcí. U akutních bakteriálních infekcí se FW opožďuje o několik dní za klinickými příznaky. Naopak v rekonvalescenci přetrvává i po jejich odeznění. Obecně platí, že nízká FW obvykle svědčí proti závažným bakteriálním infekcím, systémovým onemocněním a většině nádorů. FW nemusí být zvýšená u TBC, tyfu, paratyfu a enterotoxikóz.

Laboratorn í metody b)KO –leukocytóza  bakteriální infekce (ale i reaktivní při AIM) –leukopenie  virová infekce –eosinofilie  alergická, parazitární onemocnění

Laboratorn í metody c)hemokultury d)mikrobiologické vyšetření – kultivace sputa, moče, punktátů… e)imunologické vyšetření – LE buňky, ANF, ds DNA, ASLO, LATEX, CRP, buněčná i humorální imunita u susp. ID f)serologické vyšetřovací metody

Zobrazovac í metody  RTG  sono  echo (transthorakální, jícnové)  CT, MRI  endoskopie  biopsie (uzlin, kostní dřeně)

Respiračn í infekce a)virové: akutní respirační onemocnění s rýmou, kašlem, bolestmi v krku, bolestmi hlavy, svalů; v obj. nálezu faryngitida, regionální lymfadenopatie Etiologicky: Rinoviry, Coronaroviry, Adenoviry, Myxoviry, Influenzae, parainfluenzae. Atypická pneumonie: Mycoplasma pneumonie

Respiračn í infekce b)bakteriální: často primární infekce virová, na níž nasedne bakteriální superinfekce, či primární bakteriální infekce; v obj. nálezu bronchitida, pneumonie. Etiologicky: Streptococcus pyogenes, Streptococcus pneumoniae, Haemophillus influenzae, Klebsiella pneumoniae, Staphylococcus, Proteus, Pseudomonada

Dlouhotrvaj í c í horečnat é stavy  Jsou diagnostickým problémem ve vnitřním lékařství.  Příčina teplot se neobjasní během několika týdnů i měsíců.  Horečka je většinou stálá, s malým kolísáním, typické  příznaky obvykle chybí.  Etiologicky: I.infekce II.nádory III.systémová onemocnění

Subfebrilie  Jsou také diagnostickým problémem, vyskytují se hlavně u lidí v mladším a středním věku, musíme vyloučit zdroj fokální infekce, –dentální (včetně panoramatického RTG) –ORL (výtěr, RTG dutin) –gynekologický trakt –urogenitální trakt –hepatobiliární trakt –případný imunodeficit

Invazivn í metody  Př: periferní kanyly, CŽK, pacemaker, PHK, endoskopická vyšetření  mohou být zdrojem teplot a infekce.

DĚKUJI ZA POZORNOST