Sociální struktura 1. Sociální diferenciace, vertikální diferenciace 2. Sociální skupina 3. Sociální mobilita

Sociální difrerenciace ► Sociální diferenciace je součástí problematiky sociální struktury. ► Znamená vydělování a rozlišování jednotlivých částí společnosti podle významných rozdílů. Tyto rozdíly i samotná diferenciace mají povahu sociální instituce a jsou symbolicky vyjádřeny. ► Funkce poznávací ► Funkce motivační

Definice vertikální diferenciace ► Jednotlivé části sociální diferenciace jsou ve vzájemných vztazích nadřazenosti a podřazenosti. ► Vertikální diferenciace představuje řád sociálního celku, a to ve způsobu uspořádání částí. ► V horizontální diferenciaci jsou jednotlivé části relativně nezávislé. Každá je definována sama o sobě.

Vlastní faktory vertikální diferenciace ► Podle znaků se ve vertikální diferenciaci odlišují části, faktory naplňují význam diferenciace. ► Moc - znamená schopnost prosadit záměr jednoho subjektu u jiného subjektu. ► Bohatství – znamená dispozici s prostředky naplňování potřeb v objemu přesahujícím spotřebu jedince v situaci, kdy jsou prostředky vzácné. ► Prestiž – ocenění, veřejné vyjádření uznání, vzor jednání. ► Model vertikální diferenciace třídní a stratifikační.

Stratifikace ► Stratifikace je prezentována nejčastěji jako model strukturně funkcionální (Davis, Moore). ► Na rozdělení se podílí kombinace faktorů. ► Rozdělení na vrstvy, které jsou charakterizovány způsobem života. ► Je běžně vnímána. ► Počet vrstev se odvíjí od základního rozdělení na tři části. ► Diferenciace je nekonfliktní. Je reálným prostorem pro sociální vzestup (i sestup). ► Hranice mezi vrstvami nejsou zřetelné. Zařazení do vrstvy je vyjadřováno symbolicky.

Sociální skupina ► Skupina je jednotkou horizontální diferenciace. Pojem se objevuje po francouzské revoluci k označeni jiného než stavovského (tj. vertikálního) členění. ► Označuje se jím soubor jedinců, kteří jsou propojeni osobními nebo neosobními/ institucionálními vazbami ve vyšším celku (Z. Bauman). ► Označuje se jím také jakékoli množství lidí, mezi nimiž jsou takové vztahy, že musí být posuzováni společně (A. W. Small) ► Rozlišuje se s. s. v širším smyslu a užším smyslu.

Typy sociálních skupin ► Formální a neformální skupina ► Malá a velká skupina ► Primární a sekundární skupina ► Členská a referenční skupina ► Skupina dočasná, stálá a trvalá ► Skupina otevřená, s podmíněným přístupem a uzavřená

Skupinový konformismus ► Znamená, že jedinec podléhá tlaku skupiny v jednání i myšlení. ► Je ve skupinách, se kterými se člověk identifikuje. ► Konformita jedinců je vyšší při posuzování složitých jevů, kde odklon od většinového mínění má větší pravděpodobnost. ► Míra konformity je závislá na osobnosti. ► Mimo dosah skupiny se míra konformity oslabuje.

Struktura podle grafického zobrazení ► Kruh - malá rychlost a přesnost komunikace, nestabilní organizace, vysoké uspokojení členů ► Řetěz - vcelku velká rychlost a přesnost komunikace, organizace stabilní, malé uspokojení členů ► Hvězda - velká rychlost a přesnost komunikace, organizace velice stabilní, malé uspokojení členů

Sociální mobilita ► Sociální mobilita je pohyb sociálních subjektů (jednotlivých osob) v sociálním prostoru tvořeném soustavou sociálních pozic. P. Sorokin ( ) ► Sociální mobilita probíhá v rámci existující struktury společnosti (nebo jiné sociální struktury) a tuto strukturu nemění. ► Základní jednotkou sociální struktury je sociální pozice. ► Sociální pozice je uzlovým bodem ve vztazích. Vztahy směřují „k“ těmto a „od“ těchto bodů – pozic. Pozice jsou představovány činnostmi, normami, právy a povinnostmi.

Mobilita vertikální a laterální Mobilita vertikální ► Jedinec (nebo jiný sociální subjekt) obsazuje vyšší nebo nižší pozice, než byly předchozí. ► Je motivována vzestupem na žebříčcích moci, bohatství a prestiže. Mobilita laterální (=horizontální) ► Jedinec (nebo jiný sociální subjekt) mění dosavadní pozici za jinou, která je na stejné úrovni. ► Může být skrytě podmíněna vzestupem nebo ohrožením sestupem.

Mobilita inter- a intragenerační Mobilita intergenerační ► Je změnou pozice dětí proti pozici rodičů. ► Používá se jako měřítko otevřenosti společnosti. Otevřenost je dána velikostí a početností změn. Nebo jak silně závisí pozice dětí na pozici rodičů. Mobilita intragenerační ► Je změnou pozic uvnitř generací. ► Kariéra představuje změny u jedince. M. intragenerační je agregovaná veličina. ► Je měřítkem příležitostí: Čím vyšší vzestupná mobilita, tím lepší příležitosti.