Petr Stránský

 Tradiční ekonomický model neuvažuje riziko. Tím model říká, že spotřebitel “zná vše”. (Jistota) Nereálné. Pokud uvažujeme riziko:  upřesňujeme model. Takový model je bližší realitě.  upřesňujeme výsledky získané na základě modelu.

Vznik rizika  Riziko vzniká ze skutečnosti, že nám není jasná budoucnost. Čím vzdálenější budoucnost - tím méně jistá. Analogie s předpovědí počasí. Předpověď se mění v odhad již 3. den.  I drobné zásahy ovlivňují celkovou situaci v budoucnosti. Riziko je situace, kdy ten kdo se rozhoduje, zná všechny důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost každého z nich. Současně platí, že důsledky musí být na sobě navzájem nezávislé a součet jejich pravděpodobností se za daných předpokladů rovná jedné.

Riziko - Jistota  Mluvíme o Jistotě - pokud je spotřebitel dokonale informován a „zná vše“.  Mluvíme o Riziku - pokud spotřebitel zná všechny varianty, které mohou v budoucnosti nastat a to včetně pravděpodobností jednotlivých variant. Jedná se o dokonale informovaného spotřebitele.  Mluvíme o Nejistotě - pokud spotřebitel nezná všechny možné varianty a nebo nezná jejich pravděpodobnosti.

Pravděpodobnost - vyjadřuje možnost, že nastane nějaký výsledek. V teorii rozhodování za rizika používáme  objektivní pravděpodobnost  subjektivní pravděpodobnost.

Pravděpodobnost Objektivní pravděpodobnost můžeme určit, pokud jsou k dispozici zkušenosti o frekvenci alternativních důsledků, nebo technologické či logické informace o pravděpodobnosti důsledků. V mnohých případech je k tomu však nedostatek informací a zkušeností. Subjektivní pravděpodobnost je určitý dojem, že předpokládaný výsledek nastane. Dojem může být založen na znalostech, zkušenostech člověka (znalostech daného odvětví, stavu ekonomiky..) Různí lidé mají různé informace, různou schopnost je využít, různou představu o ravděpodobnosti jednotlivých výsledků, Proto se mohou různě rozhodovat. Potom je rozhodnutí založeno na subjektivní pravděpodobnosti.

Očekávaný výsledek (EX) Expected result Spotřebitel si vybere variantu, která mu přináší nejvyšší očekávaný výsledek. Je to střední hodnota všech možných výsledků neboli vážený průměr, kde váhou je pravděpodobnost každého výsledku. Situace se dvěma možnými výsledky X1 a X2 s pravděpod. π1 a π2 - očekávaný výsledek bude : EX = X1 · π1 + X2 · π2 Pokud by se lidé chovali přísně racionálně pouze na základě výběru varianty s největším výnosem, stačil by nám uvedený výpočet pro popis chování. Tak tomu, ale (kupodivu) není.

Očekávaný užitek (EU) Expected Utility Lidé při rozhodování v podmínkách rizika volí jednotlivé varianty podle toho, jaký jim přinesou očekávaný užitek (EU) a ten se snaží maximalizovat. Očekávaný užitek náhodných výsledků je stř. hodnotou užitku jednotlivých výsledků vážených jejich pravděpodobnostmi. V případě dvou možných výsledků X1 a X2 s pravděpodobnostmi π1 a π2 je očekávaný užitek EU=U(X1) · π1 + U(X2) · π2

Celkový užitek (TU) Celkový užitek (TU) je uspokojení spotřebitele z celého množství statku. Mezní užitek je přírůstek uspokojení z další, dodatečné jednotky statku. (Klesá s rostoucí spotřebou statku. Zákon klesajícího mezního užitku.

Vztah k riziku - Averze  Takový spotřebitel preferuje jistotu před rizikem.  Funkce TU – celkového užitku je konkávní. S rostoucími příjmy roste i celkový užitek, ale pomaleji než příjmy.  Takový spotřebitel neoceňuje riziko samotné. Nepotřebuje ho k uspokojení svých potřeb. Celkový užitek při Averzi k riziku

Vztah k riziku – Vyhledávání rizika  Takový spotřebitelé existují.  Jsou ochotni podstoupit riziko s malou pravděpod. nejvyššího možného výsledku.  Funkce – celkového užitku UT je konvexní. Rostoucí mezní užitek z příjmu.  Takový spotřebitel neoceňuje jistotu samotnou. Potřebuje také riziko k uspokojení svých potřeb.  Důkaz – mnoho lidí sází (loterie, dostihy, sport). Nejedná se, ale o spravedlivé sázky a tyto jsou mnohem lákavější. Celkový užitek při Vyhledávání rizika

Vztah k riziku – Lhostejnost k riziku Celkový užitek při Lhostejnosti k riziku

Spravedlivá sázka – Averze k riziku  Je sázka kde sázím částku a při úspěchu vyhraji dvojnásobek, při neúspěchu prohraji vše.  Slouží pro demonstraci rozhodnutí spotřebitele v podmínkách rizika. -Vklad/sázka 50,-Kč -vzd. A – B je pravděpodobnost -přímka AB výše očekávaného užitku -Averze k riziku..Spotřebitel volí jistotu..má pro něj vyšší hodnotu celkový užitek než očekávaný užitek. EU

Spravedlivá sázka – Vyhledávání rizika -Vklad/sázka 50,-Kč -vzd. A – B je pravděpodobnost -přímka AB výše očekávaného užitku -Averze k riziku.. Spotřebitel volí riziko – má pro něj vyšší hodnotu čekávaný užitek než celkový užitek.

Spravedlivá sázka – Lhostejnost k riziku -Vklad/sázka 50,-Kč -vzd. A – B je pravděpodobnost -přímka AB výše očekávaného užitku -Averze k riziku

Snižování rizika – většina lidí se touží vyhnout riziku. Lidé jsou ochotni za snížení rizika platit.  Pojištění - Velmi často používaný způsob snižování rizika - Lidé s Averzí k riziku mají tendence k podpojištění  Diverzifikace - Základem je rozdělení úsilí mezi různé aktivity/zdroje. Podniky např. rozdělují své aktivity / finance do různých aktivit. Vytvářejí více produktů pro různé trhy. V případě, že jeden z nich selže, bude s větší pravděpodobností nahrazen výsledky ostatních. - V technické praxi tento termín známe jako redundance. Např. redundance napájení a pod.

Závěr “Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika”  Zpřesňuje ekonomický model  Riziko je vždy, roste s časem  Lidé mají různý vztah k riziku  Očekávaný užitek – Celkový užitek  Vysvětluje chování lidí v mnoha situacích, nejenom finančních  Rozhodování modelujeme na “Spravedlivé sázce”  Snižování rizika – pojištění