Řecká architektura 6

Chrámová architektura 1: st. př. Kr. Chronologie Geometrické období rané: př. Kr. střední: /750 př. Kr. pozdní: 760/ př. Kr. Archaické období Orientalizující styl: př. Kr. Raný archaický styl: př. Kr. Střední archaický styl: př. Kr. Pozdní archaický styl: př. Kr.

Iónský řád - kodifikován dvěma hlavními stavbami Artemision v Efesu - postaven v druhé čtvrtině 6. st. př. Kr. - architekt - Theodóros ze Samu - oktastylový dipteros - 8 x 21 sloupů - rozměry - cca 50 x 115 m - zdůraznění průčelí chrámu (charakteristický prvek pro archaické chrámy v této oblasti) hlubokým, téměř čtvercovým pronaem – na rozdíl od většiny řeckých chrámů bylo průčelí orientována na západ - sloupy měly reliéfně zdobené baze a některé bubny sloupů - výzdoba také přesunuta na simu - střední část nebyla zastřešena - sekos

Héraion III a IV na Samu - Héraion III - postaven mezi léty př. Kr. - architekti Theodóros ze Samu a Rhoikos - oktastylový dipteros - 8 (10 vzadu) x 21 - rozměry - 50 x necelých 100 m - vnitřní cela a pronaos rozdělen dvojitou řadou sloupů - chrám tvořil centrum chrámového okrsku, kdy společně s ním byl vystavěn nový oltář, monumentální brána a další budovy - Héraion IV - začátek výstavby za tyrana Polykrata po zničení nebo rozebrání předchozího kolem r. 530 př. Kr. – pravděpodobně nikdy nedokončen - monumentálnější než předchozí - oktastylový dipteros sloupů - 8 vpředu, 9 vzadu po třech řadách - 24 sloupů po dvou řadách z boku - rozměry - 55,16 x 108,63 m - sloupy byly z mramoru nebo vápence; části nad sloupy ze dřeva - figurální vlys zdobil zdi svatyně nebo pronau - absence střešních tašek - nebyl zastřešen / nebyl řádně zastřešen

Apollónův chrám v Didymě - postaven ve třetí čtvrtině 6. st. př. Kr. - oktastylový dipteros - 8 x 21 (vzadu sloupů 9) - menší než předchozí dva - půdorys podobný - reliéfně zdobené sloupy a nároží architrávu (Gorgony a lvi) - střední část byla nezastřešena - uvnitř cely se nacházela malá svatyně

Kyklady - doloženy svatyně již od 8 st. př. Kr. - Théra: 2 svatyně - jedna pro Démétér a druhá pro Afroditu Naxos: Yria - Dionýsova svatyně - několik stavebních fází - chrámy I (9 st. př. Kr.), II (kolem 750 př. Kr.) III (kolem 680 př. Kr.), IV (kolem 570 př. Kr.) - jednotlivé přestavby představují náhled na postupné využívání mramoru a příchod iónského řádu do výstavby chrámů v kykladské oblasti - chrám IV - chrám prostylového typu - bez pronau se 4 iónskými sloupy v průčelí - použití dvou řad iónských sloupů k rozdělení cely - iónský vlys kolem chrámu

Svatyně Démétér v Sangri - pozdně archaický chrám - kolem 500 př. Kr. - neobvyklý půdorys - pronaos s 5 sloupy a dvěma dveřmi vedoucími do cely - uvnitř dalších 5 sloupů napříč celou - postaveno z místního hrubozrnného mramoru - vzhledem k neobvyklému uspořádání stavby se předpokládá, že fungovala spíše jako místo pro shromáždění než jako chrám

Apollónův chrám - nedokončený - počátek výstavby kolem 520 př. Kr. za tyrana Lygdamise - jediný peripterální chrám na ostrově - hexastylový peripteros - 6 x 12/13 iónských sloupů - rozměry - 55,27 x 24,32 m - na kratších stranách dvojité řady sloupů - pronaos a cela děleny dvojitou řadou sloupů - dochovány mohutné kamenné zárubně dveří o výšce téměř 8 m

Délos: Apollónova svatyně - tzv. Oikos naxijských - svatyně vystavěna architekty z Naxu cca př. Kr. - jednoduchá pravoúhlá kamenná budova se vstupy na východě i západě - během 6. st. př. Kr. dostavěn na západě distylový pronaos in antis, na východě prostylové průčelí se 4 sloupy - rozměry x cca. 10 m - vnitřní cela dělena jednou řadou iónských sloupů - funkce budovy je nejasná - pravděpodobně z části chrám, z části pokladnice a shromaždiště

Chrámová architektura 2: st. př. Kr. Chronologie Klasické období /32 př. Kr. raná klasika: př. Kr. vysoká klasika: /420 př. Kr. bohatý styl: 430/ /390 př. Kr. pozdní klasika: 400/ /320 př. Kr. Helénismus raný: 330/ př. Kr. střední/vysoký: /150 př. Kr. pozdní: 160/ př. Kr.

- v tomto období nadále pokračují experimenty s proporcionalitou chrámu jako celku Aigina - Chrám Afaie - postaven kolem př. Kr. - hexastylový peripteros - 6 x 12 sloupů - dórský řád - většina sloupů byla monolitická - místní vápenec - sloupy jsou oproti archaickým užší a lehce se naklánějí doprostřed - rohové sloupy jsou širší - rozměry - 13,8 x 28,8 m - cela byla dělena do tří lodí dvěma řadami sloupů - v zadní stěně cely byly neobvykle vybudovány dveře uzavřené mříží - tento chrám ve své konstrukci zahrnuje jedno z pokročilých řešení tzv. The doric corner conflict - problém rohu v dórském vlysu -> řeš. č viz. tabulka

The Temple of Aphaia at Aegina ('The Temple of Jupiter in the Island of Aegina') c Joseph Mallord William Turner

Olympie Chrám Dia Olympského - postaven asi mezi léty /6 př. Kr. místním architektem Libónem z Elidy v dórském řádu - považován za kánon dórského řádu - hexastylový peripteros - 6 x 13 sloupů - počet sloupů na bočních stranách vychází z dlouhého hledání vhodného poměru mezi šířkou a délkou chrámu - dlouhé haly v archaickém období a kratší chrámy na přelomu archaické a klasické doby - rozměry stylobatu - 27,68 x 64,12 m - trojstupňová krepis u vchodu opatřena rampou - pronaos a opisthodomos dvojitý in antis - cela dělena dvěma řadami sloupů - postaven z místního lasturnatého vápence - povrch omítnut štukem a pomalován - použití parského mramoru pro sochařskou výzdobu tympanonů, metop a tašek - chrám se vyznačoval rozměrovou provázaností jednotlivých konstrukčních prvků; snahou o co nejdokonalejší proporční vztahy - základem byla stopa o délce 32,7 cm - od této míry se odvozovaly rozměry ostatních částí stavby až po velikost tašek na střeše

Velké Řecko - v architektuře Velkého Řecka se začínají více projevovat prvky, které chrámy v této oblasti přibližují k těm v pevninském Řecku - na Sicílii jsou opouštěna hluboká průčelí, redukují se pseudodipterální prvky, adyton bývá nahrazován opisthodomem - tyto tendence jsou vidět na chrámech Athény v Syrakusách, chrámu D v Akragasu a chrámu E (Héřině) v Selinuntu - přesto se stále objevují netradiční formy

Chrám Dia Olympského v Akragasu / Agrigentu - stavba započala pravděpodobně koncem 6. st. př. Kr. a pokračovala během téměř celého 5. st. př. Kr. až do roku svými rozměry napodobuje iónské chrámy v Malé Asii - 52,74 x 110,09 m - vnější kolonáda byla zcela nahrazena zdí s polosloupy - 7 x 14 - polosloupy jsou dórského řádu, stály však na iónských patkách - dva vchody na východě umístěné v rozích - v horní části vnější fasády, mezi polosloupy byly umístěny Atlanti pomáhající nést architráv - tyto sochy byly téměř 7,5 vysoké - vnitřní prostor byl rozdělen dvěma paralelními zdmi, každá s 12 masivními pilíři pomáhající nést střechu - střední část nemusela být zakryta - většina prvků chrámu (hlavice, polosloupy …) byly vybudovány z malých kamenných bloků - asi jich bylo potřeba jen na vnější plášť

Chrám E (Héry) v Selinuntu - postaven kolem př. Kr. - peripterální hexastylos - 6 x 15 sloupů - rozměry - 25,32 x 67,82 m - dvojitý pronaos i opisthodomos - 3 horizontální úrovně spojené schodišti - cela dělena do dvou částí - v zadní nalezeny pozůstatky po bázi monumentální sochy - nad pronaem vlys zdobený metopami

Chrám G (Apollóna) v Selinuntu - nikdy nedokončen - začátek stavby koncem 6 st., stavba opuštěna roku 409 př. Kr. - pseudodipterální oktastylos - 8 x 17 sloupů (vnitřní prstenec mohl být plánován) - jeden z největších řeckých chrámů - 50 x 110 m - bloky architrávu vážily kolem 40 t; některé bubny sloupů přes 50 t - neobvyklé provedení cely - dvě řady sloupů vedoucí k samostatně stojící místnosti/svatyni

Poseidonie/Paestum - Héřin II/Posidónův chrám - vystavěn asi mezi př. Kr. v dórském řádu - patří mezi nejlépe dochované řecké chrámy - hexastylový peripteros - 6 x 14 sloupů - rozměry - 24,31 x 59,93 m - materiál - místní vápenec a pískovec - 3 stupňová krepis - dvojitý pronaos a opisthodomos in antis - cela dělena do tří lodí dvěma řadami sloupů; podlaha cely vyvýšena nad úroveň stylobatu - sloupy s 24 kanelurami a viditelnou entasí; hlavice sloupů ještě odkazují na starší typy - sloupy byly pokryty štukem - sloupy na kratších stranách jsou v průměru širší než na bocích - chrám vykazuje některé prvky známé z pevninského Řecka - zúžení intercolumnia v rozích - zakřivení plochy stylobatu a římsy pod tympanonem - sklánění dříků sloupů směrem dovnitř

Italská pevnina Lokri - Chrám v Marasà - objev jednoho z mála chrámů vybudovaného v iónském řádu mimo Malou Asii - postaven kolem př. Kr. - peripterální hexastylos - 6 x 17 sloupů - rozměry - 17,3 x 43,7 m - poměr stran odpovídá starým chrámům - dvojitý pronaos a opisthodomos; cela bez vnitřních sloupů - kámen (bílý vápenec) použitý na stavbu pocházel ze Syrakus

Metapont - chrám D/Apollóna - postaven kolem 470 př. Kr. v iónském řádu - oktastylový pseudodipteros - 8 x 20 sloupů - vnitřní hala je po vzoru starších chrámů úzká a dlouhá - uvnitř cely žádné sloupy; pronaos bez sloupů