Kvalita v počátečním vzdělávání ve světle mezinárodních výzkumů Odborný seminář k reformě středního vzdělávání: „Je kvantita zárukou kvality“? Resort školství, mládeže, tělovýchovy a sportu v Libereckém kraji Liberec, 8. únor 2011 Pavla Zieleniecová Ústav pro informace ve vzdělávání 8. února

Co je „kvalita vzdělávání“? 16 indikátorů kvality vzdělávání (EUROPEAN REPORT ON THE QUALITY OF SCHOOL EDUCATION) 17. ledna

Indikátory kvality:  vzdělávací výsledky (matematika, čtení, přírodovědné předměty, ICT dovednosti, cizí jazyky, dovednost učit se, výchova k občanství)  školní úspěšnost (míra předčasných odchodů ze studia, míra dokončování vyššího středního vzdělávání, účast v terciárním vzdělávání)  monitorování vzdělávání (evaluace a řízení školního vzdělávání, účast rodičů)  zdroje a struktury (příprava učitelů, účast v předškolním vzdělávání, počet žáků na jeden počítač, výdaje na žáka) 17. ledna

Jaké jsou zdroje informací o výsledcích vzdělávání v ČR?  základ: školní hodnocení  výběrová monitorování výsledků (např. v minulosti projekty 5. a 9. tříd (MŠMT – CERMAT)  využití komerční nabídky jednotlivými školami  nemáme národní měření výsledků vzdělávání Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků (EURYDICE, Brusel 2009, český překlad ÚIV 2010)  připravují se standardy a testování 5. a 9. tříd  V posledních 15 letech jsou jedním ze zdrojů porovnatelných spolehlivých údajů mezinárodní srovnávací výzkumy výsledků vzdělávání 17. ledna

Mezinárodní srovnávací výzkumy výsledků vzdělávání PISA (OECD) 2000, 2003, 2006, 2009 TIMSS (IEA) 1995, 1999, 2003, ledna

PISA (Programme for International Student Assessment)  čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost  15letí žáci TIMSS (Trends in Mathematics and Science Study)  školní vědomosti a dovednosti z matematiky a přírodovědných předmětů, vychází se z učebních osnov  4. a 8. ročníky ZŠ (a odpovídající roč. VG) 17. ledna

PISA zúčastněných zemí (34 zemí OECD) 17. ledna

PISA 17. ledna

Čtenářská gramotnost Průměrné výsledky zemí OECD 17. ledna

Změny ve výsledcích zemí OECD mezi roky 2000 a 2009, čtenářská gramotnost 17. ledna

Čtenářská gramotnost Změny ve výsledcích mezi roky 2000 a ČR OECD (23 zemí) ledna

Zastoupení českých žáků na úrovních způsobilosti, čtenářská gramotnost, ledna

Matematická gramotnost (průměrné výsledky zemí OECD) je nad průměrem zemí OECD není statisticky významně rozdílný od průměru OECD je pod průměrem zemí OECD ▲ je statisticky významně lepší než výsledek ČR ○ není statisticky významně rozdílný od výsledku ČR ▼ je statisticky významně horší než výsledek ČR Korejská republika 546▲ Finsko 541▲ Švýcarsko 534▲ Japonsko 529▲ Kanada 527▲ Nizozemsko 526▲ Nový Zéland 519▲ Belgie 515▲ Austrálie 514▲ Německo 513▲ Estonsko 512▲ Island 507▲ Dánsko 503▲ Slovinsko 501▲ Norsko498 ○ Francie497 ○ Slovensko497 ○ Rakousko496 ○ Polsko495 ○ Švédsko494 ○ Česká republika493 Velká Británie492 ○ Maďarsko490 ○ Lucembursko 489 ○ USA 487 ○ Irsko 487 ○ Portugalsko 487 ○ Španělsko 483▼ Itálie 483▼ Řecko 466▼ Izrael 447▼ Turecko 445▼ Chile 421▼ Mexiko 419▼ 17. ledna

Přírodovědná gramotnost (průměrné výsledky zemí OECD) je nad průměrem zemí OECD není statisticky významně rozdílný od průměru OECD je pod průměrem zemí OECD ▲ je statisticky významně lepší než výsledek ČR ○ není statisticky významně rozdílný od výsledku ČR ▼ je statisticky významně horší než výsledek ČR Finsko 554▲ Japonsko 539▲ Korejská republika 538▲ Nový Zéland 532▲ Kanada 529▲ Estonsko 528▲ Austrálie 527▲ Nizozemsko 522▲ Německo 520▲ Švýcarsko 517▲ Velká Británie 514▲ Slovinsko 512▲ Polsko 508▲ Irsko 508 ○ Belgie 507 ○ Maďarsko503 ○ USA502 ○ Česká republika500 Norsko500 ○ Dánsko499 ○ Francie498 ○ Island 496 ○ Švédsko 495 ○ Rakousko 494 ○ Portugalsko 493 ○ Slovensko 490▼ Itálie 489▼ Španělsko 488▼ Lucembursko 484▼ Řecko 470▼ Izrael 455▼ Turecko 454▼ Chile 447▼ Mexiko 416▼ 17. ledna

Matematická gramotnost  výsledek českých žáků průměrný  největší zhoršení ze všech zemí od roku 2003 (o 29 b.) Přírodovědná gramotnost  výsledek českých žáků průměrný  největší zhoršení ze všech zemí od roku 2006 (o 12 b.) 17. ledna

Výsledky chlapců a dívek v ČR, čtenářská gramotnost 17. ledna

Změny ve výsledcích českých chlapců a dívek ve třech oblastech 17. ledna

Čtenářská gramotnost v různých druzích škol 17. ledna

Čtenářská gramotnost a ESCS, ledna

17. ledna

Shrnutí: výsledky jsou alarmující  Potvrzuje se sestupný trend ve výsledcích žáků (TIMSS 2007), pokles z pozice spíše nadprůměrné do průměrné až podprůměrné  Tempo poklesu je jedno z největších  Chlapci se zhoršují mnohem více než dívky  Roste zastoupení žáků s nedostatečnou úrovní kompetencí ve všech třech testovaných oblastech  Velké rozdíly mezi školami  Velká selektivita (závislost výsledků na rodinném zázemí, vysoká korelace mezi volbou druhu školy a rodinným zázemím) 17. ledna

Jinými slovy:.  Hodnota základního indikátoru kvality školního vzdělávání – výsledky vzdělávání – u nás významně klesá a její rozložení v populaci má nezdravou strukturu (selektivita) 17. ledna

Je třeba si konečně položit dvě otázky:  Proč je tomu tak?  Jak zastavit tento trend a nastavit pozitivní vývoj vzdělávacích výsledků? 17. ledna

Příklady úspěšných a zlepšujících se zemí a jimi vnímané faktory úspěchu: Finsko, Estonsko, Island, Kanada, Norsko (země s nadprůměrnými výsledky v testu čtenářské gramotnosti a přitom nízkými rozdíly mezi výsledky jednotlivých žáků, tj. kde není významná skupina žáků s velmi špatnými výsledky):  žáci jsou v rámci povinného vzdělávání vzděláváni společně, nedělí se do výběrových a nevýběrových tříd a škol  školy mají vysokou autonomii při tvorbě kurikula  výsledky vzdělávání škol jsou hodnoceny, ale tak, že se školy necítí ohroženy (tj. nejsou vytvářeny žebříčky, nejsou uplatňovány sankce za horší výsledky, ale podpora) 17. ledna

Šanghaj a Hongkong (výborné výsledků PISA 2009):  od důrazu na vzdělávání elit posun k důrazu na vzdělávání všech dětí  posun kurikula od učení se faktům ke kompetenci řešení problémů Německo (významné zlepšení od prvního výzkumu PISA 2000)  důraz na zlepšení výsledků zaostávajících žáků (v Německu se jedná i o početnou populaci imigrantů) 17. ledna

Maďarsko (významné zlepšení výsledků v čtenářské gramotnosti)  vymezení standardu základních čtenářských dovedností  diagnostika a cílené sledování pokroku každého dítěte  učitelům prvního stupně základní školy byl poskytnut nástroj, který jim umožňuje zjišťovat nedostatky žáků v základních čtenářských dovednostech a ověřovat pokrok při jejich odstraňování (podobný nástroj chystají i pro žáky druhého stupně, tam se má ale zaměřit na sledování a rozvoj úrovně základních myšlenkových dovedností) 17. ledna

Nejvýznamnější faktory identifikované v úspěšných a zlepšujících se zemích Analýzy OECD a McKinsey:  OECD PISA 2009 Results: Volume IV, What makes a School Successful? Resources, Policies and Practices. Paříž: OECD.  McKinsey How the world's best-performing school systems come out on top. n/Knowledge_Highlights/Best_performing_school.aspx  McKinsey How the world's most improved school systems keep getting better. n/Knowledge_Highlights/How%20School%20Systems%20Get%20Better.aspx  McKinsey Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení.  EURYDICE Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků ledna

Nejvýznamnější faktory identifikované v úspěšných a zlepšujících se zemích:  UČITEL  CO NEJLEPŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ KAŽDÉMU DÍTĚTI  REVIZE KURIKULA  STANDARDY, HODNOCENÍ A ŘÍZENÍ KVALITY  KONCEPČNÍ PŘÍSTUP, BEZ NAHODILOSTI Následující faktory je třeba vnímat jako inspiraci pro země, které usilují o zlepšení, ne jako univerzální návod vedoucí automaticky k úspěchu (klíčové faktory identifikované v určité zemi nelze automaticky přenášet jinam). 17. ledna

1. UČITEL  Pečlivý výběr adeptů učitelství; učiteli se nestávají uchazeči o vysokoškolské studium neúspěšní v jiných oborech, ale naopak ti nejlepší  Velká péče věnovaná počáteční přípravě učitelů (na vysoké škole i v počátcích výkonu povolání)  Kvalitní systém dalšího vzdělávání učitelů  Ředitelé škol jsou pečlivě vybíráni a dostávají kvalitní přípravu a další vzdělávání  Je vytvořen systém odměňování a motivace pro učitele a ředitele (často ve spojení se standardy práce učitele a ředitele či s kariérním systémem)  Učitelé a ředitelé jsou nadprůměrně odměňováni, v některých zemích i za cenu toho, že se jinde v systému ušetří – např. jsou větší třídy, školy jsou plně obsazené apod.  17. ledna

2. CO NEJLEPŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ KAŽDÉMU DÍTĚTI  Každé dítě dostává ve škole co nejlepší péči tak, aby dosáhlo v rámci svého potenciálu co nejlepšího vzdělání, co nejlepších výsledků; týká se to i dětí na obou koncích spektra – dětí nadaných i dětí se slabšími předpoklady 17. ledna

3. REVIZE KURIKULA  Revize (resp. tvorba) kurikulí a standardů posunující obsah učiva od převahy faktických poznatků ke kompetenci řešení problémů 17. ledna

4. STANDARDY, HODNOCENÍ A ŘÍZENÍ KVALITY  Jsou zavedené srozumitelné standardy definující výsledky vzdělávání  Celonárodní hodnocení výsledků  Hodnocení škol (školy vnímají toto hodnocení jako podpůrné, neohrožující – ne žebříčky)  Školy přejímají vyšší míru odpovědnosti za kvalitu (tj. za výsledky svých žáků)  Systematické a koncepční řízení kvality na všech úrovních vzdělávací politiky 17. ledna

5. KONCEPČNÍ PŘÍSTUP  Změny ve vzdělávacím systému se opírají o promyšlené koncepce  Vzdělávací systém se monitoruje a vznikající databáze obsahují informace o jeho vývoji  Koncepce se opírají o data popisující rozmanité stránky systému (knowledge-based educational policy) 17. ledna

Děkuji za pozornost  Kontakt:  Publikace k tématu: sekce Mezinárodní projekty a Mezinárodní statistiky (k indikátorům) 17. ledna