Tvořivost žáka
Tvořivost – vymezení pojmu: Tvořivost je činnost, jejímž výsledkem jsou nové, originální, výtvory. DRUHY TVOŘIVOSTI: Objektivní: přináší dosud neznámé, nové a společenské hodnoty. Subjektivní: jedinec vytváří produkt, který je nový pouze pro něho samého (jinak už je známý)
Tvořivost – speciální schopnosti tvořivosti: Fluence (plynulost): schopnost pohotově a snadno formulovat velké množství myšlenek, nápadů, hypotéz, koncepcí, rychle si vybavovat vhodná slova. Flexibilita (pružnost): schopnost spontánního i adaptivního užívání osvojených informací, jde o „umění“ snadného přenosu pozornosti, rychlé změny úhlu pohledu, využívání nových, rozdílných přístupů. Originalita: (původnost): schopnost produkce nových, nekonvečních a neobvyklých nápadů.
Tvořivost – speciální schopnosti tvořivosti: Elaborace (propracování): schopnost vytvářet nové struktury na základě znalostí a dovedností za současného použití smyslu pro detail. Senzitivita (citlivost): schopnost vnímat problémy, vystihnout jejich jádro. Redefinice (nová interpretace): schopnost vidění nového účelu, problému.
Fáze tvořivého procesu: Preparace (příprava): shromažďování všech dostupných informací o zadaném problému a dosud osvojených vědomostí, dovedností, způsobu řešení (algoritmů) podobných úkolů. Inkubace: období „dozrávání“ tvořivého problému, kdy o něm tvůrce ještě záměrně a vědomě nepřemýšlí. V mozku řešitelé proběhnout i nevědomé procesy (např. ve spánku), které pak mohou příznivě ovlivnit nalezení správného řešení.
Fáze tvořivého procesu: Inspirace: objevení nápadu, myšlenky, jak řešit daný problém. V této fázi se dostaví stav zvláštního napětí, vnitřní nervozity kdy dojde vystupňování soustředěnosti, fantazie i emocí na předmět tvorby, které vyústí v tzv. intuici, tj. okamžik náhlého, nečekaného poznání. Realizace: uskutečnění objeveného řešení. Evaluace: verifikace: zhodnocení, ověření správného výsledku.
Postupy, které se týkají rozvíjení tvořivé aktivity a řešení problému u žáků 1.Poskytování zkušeností, které u dětí zvyšují senzitivitu k podnětům. 2.Rozvoj konstruktivního postoje k informacím. 3.Při navození motivace ke tvořivým aktivitám bychom neměli jedincům předkládat příklady nebo ilustrace, které by nevhodně formovaly jejich myšlení (např. „Nakresli nějakou pohádkovou bytost“).
Postupy, které se týkají rozvíjení tvořivé aktivity a řešení problému u studentů 4.Během praktické činnosti neposkytovat příliš často hodnotící komentáře. 5.Poskytnutí neohodnocených cvičení (aktivity bez známky). 6.Ve skupinových aktivitách používat spíše malé homogenní skupiny (podle zvoleného kritéria). 7.Navození tvořivé atmosféry, ujasnění skutečnosti, že tvořivé myšlení a činnosti jsou očekávány.