DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, , Ostrava Název materiáluNervová tkáň AutorMgr. Zdeňka Platošová Tematický okruhČlověk a genetika RočníkSeptima a 3. ročník, seminář z biologie Vytvořeno Anotace DUM je určen pro rozvoj a upevnění teoretických poznatků žáků z biologie člověka v oblasti nervová soustavy – stavby a funkce nervové tkáně Metodický pokynPrezentace v programu Microsoft PowerPoint, nutný dataprojektor Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

NERVOVÁ TKÁŇ Stavba a funkce

Zprostředkovává vztahy mezi vnějším prostředím a vnitřním prostředím organismu Zprostředkovává vztahy mezi všemi částmi uvnitř organismu Přijímá informace z vnějšího prostředí a ze všech částí organismu → zpracovává přijaté informace → zajišťuje odpověď na informace Společně s hormonální soustavou zajišťuje integraci dějů v organismu VÝZNAM NERVOVÉ TKÁNĚ

1)Nervové buňky (Neurony)  Funkce: vzrušivost a vodivost  Stavba: tělo buňky (perikaryon) a výběžky dvojího typu: 1. dendrit (y) 2. neurit (axon) 2)Gliové buňky (Neuroglie)  Funkce: podpůrná, vyživovací, obranná, fagocytární, tvorba obalů nervových vláken  Stavba: dle typu gliové buňky 3)Vazivo a systém vlásečnic STAVBA NERVOVÉ TKÁNĚ

Jádro −je zpravidla v interfázi (po narození se již nedělí) Cytoplazma −obsahuje běžné buněčné struktury a organely ( hladké endoplazmatické retikulum, drsné endoplazmatické retikulum (Nisslova substance), Golgiho aparát, neurotubuly, neurofilamenta, lysozomy, mitochondrie) Dendrity −přijímají podněty a vedou vzruchy do těla buňky = aferentně Neurit (axon) −je jen jeden a vede vzruch z buňky k další struktuře (nervová buňka, svalové vlákno, žláza) = eferentně −kdekoli ve svém průběhu může vysílat větve = kolaterály −větvení na konci neuritu = terminální arborizace, jednotlivé větve = telodendrony, telodendrie končí synapsí −Zpravidla je obalen myelinem −Úsek mezi výstupem axonu z těla a začátkem myelinové pochvy = iniciační segment −Mezi myelinovými pochvami jsou Ranvierovy zářezy POPIS STAVBY NEURONU

STAVBA NEURONU Zjednodušené schéma (1)

Diagram typického myelinizovaného motoneuronu obratlovců (2)

Dělení neuronů dle úpravy dendritů a neuritu 1.Unipolární (adendritický) neuron – dendrit zanikl a přeměnil se v recepční výběžek smyslové buňky např. tyčinky a čípky 2.Bipolární neurony – mají jeden dendrit a jeden axon např. v druhé vrstvě sítnice, kde navazují na tyčinky a čípky 3.Multipolární neurony – jsou nejčastější, mají více dendritů a jeden axon např. motoneurony 4.Pseudounipolární neurony – vznikly z bipolárních tak, že se oba výběžky k sobě přiložily a krátce probíhají společně, pak se od sebe oddělují např. senzitivní míšní ganglia (3)

1)Astrocyty −Jsou všude v CNS a mají ochrannou a vyživovací funkci −Jsou hvězdicovitého tvaru −Zachovávají si schopnost dělení 2)Oligodendrocyty −Podílejí se na tvorbě myelinových pochev v CNS −Obklopují neurony v mozku a sympatických gangliích jako satelitní buňky −Mají málo výběžků 3)Mikroglie −Mají větvené výběžky −Plní funkci makrofágů −Na jejich povrchu byly zjištěny receptory pro imunoglobuliny 4)Ependym −Jednovrstevný soubor buněk, které jako epitel vystýlají mozkové komory a centrální míšní kanálek 5)Periferní glie −Schwannovy buňky uplatňují se při myelinizaci periferních nervů −Satelitní buňky zajišťující výživu periferních neuronů NEUROGLIE (rozdělení)

(4)

Nervová tkáň v mozku: 1) ependym, 2) neuron, 3) axon, 4) Schwannova buňka, 5) astrocyt, 6) myelinový obal, 7) mikroglie, 8) krevní vlásečnice (5)

Úloha synapsí 1)Jednosměrné předávání vzruchů 2)Obousměrné předávání trofických signálů (ovlivnění proteosyntézy v perikaryu) Stavba synapse −Terminální buton- knoflíkovité rozšíření terminálních větví axonu (váčky s mediátorem) −Presynaptická membrána (buton axonu) −Postsynaptická membrána (dendrit) −Synaptická štěrbina Typy synapsí podle mechanismu působení 1)Chemická synapse– mediátor 2)Elektrická synapse – přímý elektrický přenos z presynaptické na postsynaptickou membránu iontovými přesuny = gap junction 3)Smíšená synapse FUNKČNÍ KONTAKTY NEURONŮ = SYNAPSE (ZÁPOJ)

Synapse (zápoj) (6)

Působí krátkodobě Nachází se v synaptických váčcích knoflíkovitého rozšíření terminálních zakončení axonu Mají účinek budivý (excitační) nebo tlumivý (inhibiční) Nejčastějšími mediátory jsou acetylcholin a kyselina γ- aminomáselná (GABA), dále některé aminokyseliny a jejich deriváty např. glycin, L-glutamát, L- aspartát, také katecholaminy- adrenalin, noradrenalin, dopamin, serotonin, a hormony- endorfiny, kefaliny, angiotensin, bradykinin aj. MEDIÁTORY

OPAKOVÁNÍ A ÚKOLY

???Určete typ synapse Chemická synapse Elektrická synapse Smíšená synapse (7)

1? 3? 2? 4? 5? ???Popište synapsi a určete o jaký typ synapse se jedná 1 – presynaptická část, zakončení axonu 2 - Postsynaptická membrána 3 – váček s mediátorem 4 – receptor 5 - mitochondrie Chemická synapse Nervosvalová ploténka (8)

Perikaryon, soma jádro cytoplazma mitochondrie Golgiho aparát dendrit větvení dendritu iniciační segment Axon (neurit) telodendrie synapse ???Popište neuron a uveďte, o jaký typ neuronu se jedná Multipolární neuron (9)

POUŽITÉ ZDROJE: (1) Stavba neuronu obratlovců. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: tuned.svg/400px-Neuron_Hand-tuned.svg.png tuned.svg/400px-Neuron_Hand-tuned.svg.png (2) Diagram typického myelinizovaného motoneuronu obratlovců. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: diagram_en.svg/800px-Complete_neuron_cell_diagram_en.svg.png diagram_en.svg/800px-Complete_neuron_cell_diagram_en.svg.png (3) Typy neuronů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: pseudouni.svg/220px-Neurons_uni_bi_multi_pseudouni.svg.png pseudouni.svg/220px-Neurons_uni_bi_multi_pseudouni.svg.png (4) Typy neuroglií. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Neuroglia.png/220px-Blausen_0870_TypesofNeuroglia.png Neuroglia.png/220px-Blausen_0870_TypesofNeuroglia.png (5) Nervová tkáň v mozku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: anatomy_01.png/220px-Neuro-anatomy_01.png anatomy_01.png/220px-Neuro-anatomy_01.png

POUŽITÉ ZDROJE: (6) Synapse. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: abeled.svg/400px-Synapse_Illustration_unlabeled.svg.png abeled.svg/400px-Synapse_Illustration_unlabeled.svg.png (7) MYSLIVEČEK, Jaromír a Jarmila MYSLIVEČKOVÁ-HASSMANNOVÁ. Nervová soustava: Funkce, struktura a poruchy činnosti. 1. vydání. Praha: Avicenum, 1989, 320 s (8) Nervosvalová ploténka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: (9) Multipolární neuron. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: rNeuron.png/350px-Blausen_0657_MultipolarNeuron.png rNeuron.png/350px-Blausen_0657_MultipolarNeuron.png