Doc. PhDr. Václav Houžvička, Ph.D. Katedra práva a politologie, Fakulta sociálně ekonomická UJEP
1. vlna – Židé po první mobilizaci-květen 1938 – všechny kategorie zaměstnanců 2. vlna po 12. září 1938 a projevu Hitlera v Norimberku-němečtí antifašisté a demokraté 3. vlna – po podpisu Mnichovské dohody Zastoupení- dělníci, živnostníci, státní zaměstnanci Hranice mezi útěkem a vyhnáním velmi plynulá-spojnicí nedobrovolnost rozhodnutí
Ústav pro péči o přestěhovalce (dříve uprchlíky) při ministerstvu vnitra-odbory: sociálně zdravotní, usídlovací, vystěhovalecký, finanční Jaroslav Šíma – autor publikace, sekretář Ústavu pověřen zpracováním statistických dat Prvé zpracování 1941 cenzurou zabaveno-výslech k cílům akce 1942 pověřen Výborem pro pomoc přestěhovalců pověřen, aby za pomoci Sociálního ústavu provedl šetření o sociálních a hospodářských poměrech přestěhovalců Hledisko především sociologické-poměry a události po přestěhování-všeobecné rysy problému-typizace
Předmětem statisticko-registračního šetření národnost, náboženství, zaměstnání, důvody odchodu zjišťovalo data dotčených osob po pěti letech (1944) Sepisovány sčítací archy, kartotéky Ústavu a okresních úřadů abecedně řazeny- dohledatelná rodinná konstelace Zjištěné závěry dle názoru autora zejména mířily k definici tempa a průběhu asimilace-řešení problému Podkladem zaprotokolované výpovědi běženců na policejních úřadech
Státní úřad statistický, všeobecný soupis přestěhovlaců-užito dat z července 1939, kdy napsána první verze-následující změny nevýznamné Autentické výpovědi-nikoliv reprezentativní šetření skupiny osob cca 250 tisíc-poslední výzkumy uvádějí 380 tisíc
Ze záborového území vyhnáno a uprchlo k tisíc osob Z území zabraného Polskem osob Státní správa přeložila 55 tisíc osob ze zabraného území a 3500 z Těšínska Evakuováno 130 tisíc rodinných příslušníků Migrace z odstoupených území celkem cca 380 tisíc osob V okupovaném území zůstalo nejméně půl milionu Čechů
Organizační zkušenosti spolupráce dobrovolnických organizací a úřadů-průřezová koordinace agendy různých rezortů Nová/svérázná registrace osob potřebujících péči Obecné sociologické poznatky typu – motivace k opuštění domova Důvody: převážně negativní obavy hospodářské povahy (Češi a Židé), Němci antifašistické přesvědčení-fyzické ohrožení uvedlo 71%
Skutečné obtíže především u Čechů-31% byl jsem ohrožován na životě, příslušnost k čs. jednotkám SOS, neumím německy, byl jsem v Sokole, Národní jednotě, byl jsem uvědomělým Čechem, legionář, židovský zaměstnavatel rovněž uprchl aj. Pětina tázaných uvedla pozitivní/citové důvody- odcházím ke svým Zřízení Ústavu předělem-za první republiky byla péče o uprchlíky náplní soukromých iniciativ Mobilita mužů výrazně vyšší než žen
Charitativní pomoc pouze přechodného rázu Značná část jiných než českých národností zamířila do ciziny Listopad 1938-dohoda Fondu londýnského starosty a Výboru pro pomoc uprchlíkům o dělbě aktivit- Komitét starosty - péče o hromadné ubytovny, Výbor - individuální péče v domácnostech O židovské uprchlíky pečovaly židovské náboženské obce a Sociální ústav židovských náboženských obcí
Mnohé státy uzavíraly hranice-propouštěly pouze finančně zajištěné osoby problémy měli především Židé a komunisté Finanční podporu kolektivní emigrace jiných národností zajistil britský dar-emigrace Čechů a Slováků nebyla finančně podporována Do Palestiny Židů, celkem okolo 5000 čs. státních příslušníků Významná solidární účast širokých vrstev obyvatelstva –dobročinné spolky-lidská účast
Od jara 1939 snaha postupně likvidovat podpůrné akce- v péči měli zůstat pouze osoby bez domovské příslušnosti, přestárlí a opuštěné děti Všeobecná likvidace uprchlických táborů nařízena Ústavem k 5. květnu 1939 Němečtí uprchlíci žili z vlastních prostředků nebo stranického zaopatření (soc.dem, komunisté, nestraníci). Komunisty podporoval též Šaldův komitét Sdružení k podpoře německých emigrantů-Akční výbor sudetoněmecké uprchlické pomoci-zřízený pro členy bývalých německých aktivistických stran
České úřady i společnost považovaly za nutné věnovat uprchlíkům maximální péči-považováno za národní povinnost všech občanů republiky Část tisku negativní stereotypy vůči uprchlíkům jiné národnosti-po zřízení Ústavu pro péči o uprchlíky 11. listopadu 1938 došlo ke změně stylizace názorů Neřízený příval uprchlíků komplikoval ubytovací a stravovací možnosti Finanční příděl 15 Kč na osobu/den, hromadné ubytovny, nábytek uskladněn
Pro Čechy, Židy i německé antifašisty nastalo jedno z nejtěžších období-násilí ordnerů a Sudetendeutsches Freikorps probíhalo v celém pohraničí ve jménu „očisty území“ (K.H. Frank) Vyhošťování Čechů pomocí vypovídacích výměrů Československé úřady v průběhu druhé republiky marně protestovaly Proti české menšině v odtrženém území tlak kulturní, hospodářský a politický-žádná národní práva
Benda, J.: Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938 – Karolinum: Praha Bartoš, J. Okupované pohraničí a české obyvatelstvo ČSPB: Praha Houžvička, V. Návraty sudetské otázky. Karolinum: Praha Radvanovský, Z. Historie okupovaného pohraničí sv. 2. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně Šíma, J. : Českoslovenští přestěhovalci v letech Societas: Praha
Dámy a pánové, díky za pozornost a příjemný den