ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Bičíková, Cihelková, Kubová, Wünschová

Gnoseologie  = nauka zabývající se hranicemi poznání a pravdy  17. – 18. století, ontologie ustupuje do pozadí  Dva proudy: 1. Racionalismus - z latinského ratio - základem poznání jsou apriorní principy v rozumu 2. Empirismus - základem je smyslová zkušenost (aposteriori) - naše poznání je smyslově omezené

Racionalismus  René Descartes: - Francouzský filosof a matematik - Metodická skepse – nic není pravdivé, nic není jisté - Metoda souvislého snu, argument zlého démona - Jediná jistota jsem já („Cogito ergo sum“) a Bůh - Vyvrácení počáteční skepse - Dualismus poznání (res extensa X res cogitans)

Racionalismus  B. Spinoza: - Holandský filosof - Panteistický monismus (jediná substance = příroda = Bůh)  G. W. Leibniz: - Německý filosof, právník, politik - Monadologie – nekonečný počet substancí (tzv. monády)

Empirismus  John Locke: - Anglický lékař, filosof a politik - Obsahy našeho vědomí = ideje a) jednoduché b) složené - Žádné vrozené ideje neexistují, nacházíme je během života. - Při narození je naše mysl úplně čistá, jako nepopsaná deska (tabula rasa), máme pouze schopnost poznávat…

Empirismus  George Berkeley: - Irský filosof a teolog - Vnímáme pouze obsahy svého vědomí, nikoliv skutečné věci, teprve vnímání uděluje věci existenci („Být znamená být vnímán…“) - Obsahy našeho vědomí: 1. představy (sami aktivně vytváříme) 2. vjemy (dostáváme od Boha) - Bez vjemů by nebyly představy

Empirismus  David Hume: - Profesor a politik ze Skotska - Skepticismus - Přírodní vědy nikdy nebudou vědami v pravém slova smyslu, protože se opírají o zákon kauzality opírající se o pouhý zvyk… - Obsahy našeho vědomí (= percepce): 1. Imprese (aktuální bezprostřední vjemy) 2. Ideje (představy, kopie impresí)

Vnímání  Smyslové vnímání souvisí s myšlením  Filtrace  Vědomá  Nevědomá  Odvozování

Jak vnímání probíhá?

Optické iluze v umění M. C. Escher

Pavement art Edgar Müller (Německo)

Julian Beever (Velká Británie)

Paměť  aktivní!  Rozdělení:  Pracovní paměť  další subsystémy  Dlouhodobá paměť

3 etapy paměti  Kódování (vstup) proces, kdy něco vnímáme  Uchování Zpracování informace (uložení do paměti) Oprava informace (přepsání paměti)  Vybavování (výstup) Vzpomínání Rozpoznání

Kódování  Vnímání ovlivněno mnoha faktory (emoce, city,...)  zkreslené informace už při vstupu do paměti

Uchování  Tendence dodávat věcem kolem nás smysl  vidíme vzorce chování i tam, kde nejsou  vyplňujeme mezery  zkreslená paměť

Experiment – popisky (labels)

Vybavování (výstup)  Vzpomínání  Aktivní  vybavit si informaci (např. jméno)  Rozpoznání  Pasivní  rozpoznat věc, kterou vnímáme Rekonstrukce - správné pořadí vzpomínek Vliv - emoce, současné mínění, forma otázky,...

Kontext, podněty, schéma Kontext – prostředí, souvislosti, ve kterých jsme vzpomínku prožili Podněty – stimulace naší paměti (předměty, vůně,...) Schéma– balíček obecných informací o jistém tématu – stereotypy

Chyby v paměti  Zapomenutý zdroj  Mylná informace  Falešná vzpomínka  Obranný mechanismus  Přetrvávající mínění  Zpětné zkreslení - Já to věděl!  Nehybná vědomost

Jak zlepšit paměť?

Být aktivní během výuky Heslovité poznámky svými slovy

Spojovat nové poznatky s těmi, které už známe Číst pozorně, vlastními slovy zopakovat, o čem byla každá kapitola

Hodnocení  vizualizace, modelování, reagování, řešení „otevřených problémů“, hraní, humor, hodnocení, vyhodnocování nekomunikativních signálů, atd.  Pravá mozková hemisféra  Okolní objekty nás mohou mást

Argument  Argument je odůvodněné tvrzení  Hodnocení argumentů  Argumenty přijímáme nebo vyvracíme  Skládá se ze dvou hlavních složek  Ze skupiny jedné či více vět – předpoklady  Z jedné další věty, která představuje závěr

Argument  Argumenty mají tři hlavní funkce  1. metoda „co, když“  - simulace možných situací  2. O něčem přesvědčit sebe nebo druhé  3. Hodnocení argumentů  - zda jsou správné, a pokud ne, zda je na místě sdělit proč a jak správné nejsou

Argument hodnotíme rozdílně  Předpoklad:„Osoba na sobě má růžové nabírané šaty.“  Závěr:„Dotyčná osoba je žena.“  Jiný pohled nastává při záměně předpokladu se závěrem  Předpoklad: „Dotyčná osoba je žena.“  Závěr: „Osoba na sobě má růžové nabírané šaty.“

Informace a internet  Ten, kdo přidal text, je zároveň autorem? Pokud ne, kdo je autor?  Jaké jsou důvody k tomu si myslet, že autor je kvalifikovaný a spolehlivý?  Spravuje stránky renomovaná společnost či organizace?  Je nějaký důvod si myslet, že stránky mohou být zkreslené?  Co dokazuje, že tvrzení na stránkách jsou pravdivá?  Jsou uvedeni autoři textu?  Může být autor zaujatý?  Jsou informace na stránkách od nezávislých zdrojů?  Kdy stránka vznikla?  Kdy byla naposledy aktualizována?  Jsou informace podrobné a úplné?  Jsou pro mě srozumitelné?

Emoce a kognitivní hodnocení  Stres  - obranná reakce proti nebezpečné situaci a může narušit schopnost jednat rychle a jasně  - je často dlouhodobý a na venek se tolik neprojevuje  Kognitivní hodnocení  „Propojení hodnocení události s aktuální fyziologickou aktivací; kognitivní faktory určují, kterou konkrétní emoci lidé pociťují, stupeň autonomní aktivace určuje nakolik, a zda vůbec ji pociťují.“