Šíření tepla prouděním Autor: Pavlína Čermáková Vytvořeno v rámci v projektu „EU peníze školám“ OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách VY_32_INOVACE_24_Šíření tepla prouděním

Zahříváním tělesa dochází ke zvětšování jeho objemu, přičemž jeho hustota se snižuje. Těleso o menší hustotě stoupá vzhůru, neboť je vytlačováno tělesem chladnějším o větší hustotě. Šíření tepla prouděním probíhá pouze v kapalinách a plynech Fyzikální podstata Takto stoupá vzhůru teplý vzduch v místnosti Takto stoupá vzhůru horká voda ohřátá v kotli [1]

Princip teplovodního ústředního topení Horká voda předává teplo radiátoru a radiátor vzduchu v místnosti. Voda v radiátoru tím ztrácí svou vnitřní energii a ochlazuje se. Chladnější a hustší voda klesá v radiátoru dolů a spodní trubkou je odváděna směrem ke kotli, kde se opět zahřívá. a)Proudění vody v radiátoru Voda se zahřívá v kotli, který je umístěn v dolní části domu. Horká voda má menší hustotu, a proto stoupá vzhůru trubkami a do radiátorů je přiváděna horní trubkou. [2] [3]

POZOR!!! Nad radiátorem by neměl být žádný parapet, ani by neměl být zakryt dalším tělesem (např. skříní nebo dlouhou záclonou či závěsem). Tělesa by teplo od radiátoru pohlcovala a znemožňovala by tepelné proudění. POZOR!!! Nad radiátorem by neměl být žádný parapet, ani by neměl být zakryt dalším tělesem (např. skříní nebo dlouhou záclonou či závěsem). Tělesa by teplo od radiátoru pohlcovala a znemožňovala by tepelné proudění. b) Proudění vzduchu v místnosti Horký radiátor předává teplo vzduchu v jeho okolí. Vzduch se zahřívá, zvětšuje svůj objem a stoupá vzhůru. Postupně předává teplo tělesům v místnosti, čímž se ochlazuje a klesá směrem k podlaze. [4]

Schéma - princip teplovodního ústředního topení [5]

Vznik větru na pobřeží a)Během dne Vlivem slunečního tepelného záření se zahřívá písek i voda v moři. Písek se zahřívá rychleji než voda (to souvisí s velkou měrnou tepelnou kapacitou vody). Tudíž má vyšší teplotu než voda. a)Během dne Vlivem slunečního tepelného záření se zahřívá písek i voda v moři. Písek se zahřívá rychleji než voda (to souvisí s velkou měrnou tepelnou kapacitou vody). Tudíž má vyšší teplotu než voda. Vzduch nad pískem je teplejší než vzduch nad vodou a stoupá vzhůru. Na jeho místo proudí chladnější vzduch od vody. Proto za slunečného dne vane vítr od moře. [6]

b) V noci V noci se směr větru obrátí. Voda v moři díky velké měrné tepelné kapacitě při ochlazování odevzdává velké teplo vzduchu nad vodou. Vzduch nad vodou je proto teplejší než vzduch nad pískem. Vzduch nad vodou stoupá vzhůru a chladnější vzduch nad pískem proudí směrem k moři. b) V noci V noci se směr větru obrátí. Voda v moři díky velké měrné tepelné kapacitě při ochlazování odevzdává velké teplo vzduchu nad vodou. Vzduch nad vodou je proto teplejší než vzduch nad pískem. Vzduch nad vodou stoupá vzhůru a chladnější vzduch nad pískem proudí směrem k moři. Proto v noci vane vítr od pobřeží k moři. [7]

Větroň stoupá vzhůru a krouží bez motoru. Využívá ke svému pohybu vzestupné vzdušné proudy ve volné přírodě. Nerovnoměrným zahříváním povrchu Země nastává proudění vzduchu. Větroň stoupá vzhůru a krouží bez motoru. Využívá ke svému pohybu vzestupné vzdušné proudy ve volné přírodě. Nerovnoměrným zahříváním povrchu Země nastává proudění vzduchu. Vzdušných proudů využívají při plachtění i ptáci. [8] [9]

Jak využijeme tepelné výměny prouděním při ochlazování kapalin? Když si chcete ochladit limonádu, stačí vhodit pár kostek ledu. Protože hustota ledu je menší než hustota vody, bude led plavat na hladině. V blízkosti ledu se limonáda ochladí, tím se zvětší její hustota a chladnější část limonády bude klesat ke dnu. Směrem vzhůru bude stoupat teplejší část limonády. Takto cirkulací (prouděním) se postupně ochladí celý objem limonády. [10]

Vznikají v moři z rozdílů teploty a hustoty (jiná salinita) mořské vody. Mohou být teplé i studené. Dochází tak k neustálému přenosu tepla obrovským množstvím vody. Golfský proud otepluje podnebí přímořských oblastí Evropy. Studené proudy z polárních oblastí s sebou přinášejí i velké ledové kry, které ohrožují námořní dopravu. [11] Mořské proudy

Zdroje: Doc. Dr. Ing. RAUNER, Karel, et al. Fyzika 8 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, s. ISBN [1] -Sken z učebnice str. 64: Doc. RNDr. KOLÁŘOVÁ,CSc., Růžena; Paed. Dr. BOHUNĚK, Jiří. Fyzika pro 8. ročník základní školy. Praha 4 : Prometheus, s. ISBN [2], [3], [6], [7] -kliparty z [4] 2&tbm=isch&tbnid=lmA368mokI_5rM:&imgrefurl= systemy-jake-vyhody-maji-obrazy-ktere-topi.aspx&docid=6Rq05ks- CSUe5M&imgurl= zoom=1&iact=hc&vpx=621&vpy=244&dur=5983&hovh=178&hovw=238&tx=84&ty=122&sig= &p age=2&tbnh=120&tbnw=160&start=21&ndsp=28&ved=1t:429,r:17,s:21,i:153 [5] -sken z učebnice str.65: Doc. RNDr. KOLÁŘOVÁ,CSc., Růžena; Paed. Dr. BOHUNĚK, Jiří. Fyzika pro 8. ročník základní školy. Praha 4 : Prometheus, s. ISBN [8] %A9t%C3%A1v%C3%A1_z_leti%C5%A1t%C4%9B.jpg [9] -Sken z učebnice str. 66: Doc. RNDr. KOLÁŘOVÁ,CSc., Růžena; Paed. Dr. BOHUNĚK, Jiří. Fyzika pro 8. ročník základní školy. Praha 4 : Prometheus, s. ISBN

[10] -Sken z učebnice str. 67: Doc. RNDr. KOLÁŘOVÁ,CSc., Růžena; Paed. Dr. BOHUNĚK, Jiří. Fyzika pro 8. ročník základní školy. Praha 4 : Prometheus, s. ISBN [11] Vytvořeno jako DUM do předmětu fyzika na ZŠ Studentská 895, Mnichovo Hradiště