Prusko-rakouská válka Německá válka či Sedmitýdenní válka
Úvod Bitva u Hradce Králové - 3. července 1866 (bitva u Sadové, bitva na Chlumu) mužů Šlo o rozhodující střetnutí mezi rakouským císařstvím a pruským královstvím Ztráty v bitvě byly obrovské, především na rakouské straně - pruské ztráty byly mnohem menší
Armády - organizace a výzbroj Na jedné straně armáda Rakouska podpořená armádou Saska, v té době již okupovaného Pruskem. Na straně druhé stálo vojsko Pruska zformované do tří armád. Hlavní součásti tehdejších pozemních armád tvořily: pěchota jízda dělostřelectvo Další složky: technické jednotky (ženisté a pionýři - upravovali terén, stavěli provizorní mosty), trén (proviantní jednotky a zásobovači), zdravotníci a nosiči raněných, veterinární jednotky a záložní koně
Prusko Panovníkem Pruska byl v době prusko- rakouské války král a pozdější první německý císař Vilém I. Velitel armády - Helmuth von Moltke Kancléř Otto von Bismarck Zbraně: zadovky(jehlovky) Rojnice Ztráty: 10 tis. vojáků
Rakousko Rakouským panovníkem byl v době prusko- rakouské války císař František Josef I. Velitelem rakouské armády byl Ludvík Benedek Zbraně: předovky Zástupy Ztráty: 45 tis. vojáků
Rakousko Rakouské jezdectvo: Rakouské jezdectvo se dělilo na lehké (dragouni, husaři, huláni) a těžké (kyrysníci). Dragouni byli vojáci, kteří jezdili na koni. Typickou zbraní byla karabina (puška s krátkou hlavní) a šavle. Husaři byli tradiční maďarské jezdecké oddíly a dávali svou uniformou najevo svou příslušnost k Uhrám. Typickou výzbrojí husarů byla šavle a pistole. Huláni byli nejmladší součástí rakouského jezdectva. Hlavní zbraní hulánů bylo kromě šavle a pistole především kopí. Kyrysníci -podle součásti výstroje. Šlo o tzv. kyrys, což byl ve skutečnosti pozůstatek ze středověkého rytířského brnění. Jde o kovový nebo kožený kryt chránící trup a záda jezdce na koni. Vyřazen roku Hlavní zbraní byla šavle.
Ukázky vojenských uniforem
Závěr Válka skončila vítězstvím Pruska, vyjednáváním v Mikulově a podpisem mírové smlouvy v Praze dne 23. srpna Následujícího roku došlo k vytvoření nového dvojstátí, ke vzniku Rakousko-Uherska.