Obsah přednášky: Hlavní tradice americké zahraniční politiky

1. Realismus Alexandra Hamiltona 2. Tradiční liberalismus Thomase Jeffersona 3. Tradiční konzervatismus Andrew Jacksona 4. Liberální internacionalismus Thomase W. Wilsona

Otec zakladatel („Founding Father“) spoluautor knihy „Listy federalistů“=> zakladatel Federalistické strany první ministr financí USA a poradce prezidenta Washingtona

Silná federální vláda Budování národní ekonomiky (průmysl, bankovnictví, obchod) a stálé profesionální armády Nacionalismus

Silná ekonomika + armádu = aktivní obhajoba amerických zájmů Aliance s Británií a odpůrce Francie => zakladatel americké realistické tradice;

Otec zakladatel („Founding Father“) Autor Deklarace nezávislosti ministr zahraničí ve vládě George Washingtona 3. prezident USA (1801 – 1809) – dlouhodobě jeden z nejlépe hodnocených prezidentů USA

idea agrárního romantismu = ekonomika země postavená na svobodných a nezávislých občanech (soběstační statkáři); Pro silnější decentralizaci (více pravomocí státům na úkor ) Univerzalismus

Omezit své závazky vůči ostatním velmocím; Omezit svou zahraniční politiku na minimum, Pokud rozšiřovat své hodnoty, pak jít vzorem, nikoli silou => zakladatel tradičního liberalismu;

Hrdina války za nezávislost, boje s Indiány Strůjce vítězství bitvy o New Orleans (1815) 7. prezident USA (1829 – 1837) přezdíván jako „Starý ořešák“ (Old Hickory)

Americký populista a nacionalista se sklony k rasismu; odmítá silou centrální vládu; Základem společnosti – farmáři („yeomen“); Rozšíření volebního práva Největší úspěch: boj proti zřízení centrální banky („Second Bank of America“) a splacení veškerých dluhů Pro tržní hospodářství (nezasahování státu do ekonomiky)

Odmítal zahraniční intervence => každý se má postarat především o sebe; Pokud do války, pak nic méně než absolutní vítězství; Jeffersonovská zahraniční politika = výraz slabosti; => zakladatel americké konzervativní tradice

Prezident Princeton University (1902 – 1910) 28. prezident USA (1913 – 1924) držitel titulu Ph.D. z politologie („Vláda Kongresu“) Autor „14 mírových bodů“ Idea Společnosti národů („League of Nations“)

Stoupenec Progresivního hnutí Zavádění sociálních a politických reforem (vznik antimonopolního úřadu, FEDu, zákony proti úplatkům, protitrustové zákony apod.) Prezident jako vůdce stranické vlády (tj. zasahovat do role Kongresu)

Odmítání realistické obhajoby národních zájmů Aktivní podpora univerzálním hodnotám (demokracie, lidská práva) => „učinit svět bezpečným pro demokracii“ USA je nástrojem Prozřetelnosti, má povinnost šířit tyto ideály Princip sebeurčení národů („self-determination“) => zakladatel americké neoliberální tradice, též liberálního internacionalismu

umírnění republikáni mají sklon k Hamiltonovcům, čím více napravo, tím blížeji k Jacksonovcům středový demokraté mají blízko Wilsonovcům, čím více doleva tím blíže k Jeffersonovcům

...Billa Clintona? …George Bushe mladšího (neokonzervatismus)?...Baracka Obamu?