Chov kapra  Způsoby, metody

Kapr – základní znalosti biologie kapra –t – eurytermní, O 2 – 6-7 mg.l -1 –pohl. dospělost 3 – 4 rokem, ♂ o rok dříve než ♀, plodnost vysoká: 30 – 40 ml mlíčí, až 2 mil. jiker, oplození schopných 500 – 800 tis. –relativní plodnost 150 – 250 tis. jiker –prům. 1,3 – 1,8 mm –fytofilní, lepkavé jikry plemenářská a šlechtitelská práce (kvalita) – index vysokohřbetosti (UV) aj.; morfotypy

Kapr ♂♀ doba výtěrukvěten výtěrová hmotnost1-5 kg pohl. dospělost, roky výtěr. teplota °C18-20 °C Objem spermií, ml5-50 mlrelativ. plodnost na kg v tis Konc. spz, mld./ml15-20vel. jiker před 1 mm Doba motility spermií1,5-2 minvel. jiker po nabobtn.1,3-1,8 Dávka hypofýzy kapra mg/kg 1lepivost - ano ID °D přechod na vnější výživu: 3-5 dní

úplný – znamená od jikry až po tržní rybu, částečný –od jikry po plůdek či násadu –od plůdku či násad po tržní rybu odchov plůdku násady tržní ryby generačního materiálu

Rozličné způsoby – především v chovu kapřího plůdku 1.Staročeská metoda – hromadný výtěr 2.Dubraviova metoda – skupinový výtěr 3.Umělý výtěr – nejrozšířenější K – od konce dubna do ½ června t ~ 18 – 20 °C

1. Staročeská metoda – hromadný výtěr je jednoduchá (6–12 ks/ha Kg) výběr třecích rybníčků (dobré prohřátí na jaře, bezpečný přítok a dostatečná hloubka v zimě → nebeské, návesní apod.), napájení z vodotečí bez ryb, zajistit vtok, napouštění 2-3 týdny před vysazením generačních ryb → rozvoj přirozené potravy rozmn. K bez přímého zásahu chovatele oplozenost jiker % nevýhody: přibližný odhad o vykuleném a odchovávaném plůdku, původ rodičů nepřesný → velký důraz na výběr Kg kontrola – při  růstu přikrmování – spotřeba krmiva za vegetační obd. do 100 g /ks odchovávaného plůdku výhoda: technologická jednoduchost

2. Dubraviova metoda – skupinový výtěr, poloumělý výtěr 16. st. Jan Dubravius → v Dubraviových rybníčcích výhoda: možnost selekce, úprava optimálních podmínek poměr pohlaví 2:3 nebo 3:5 – vždy ve prospěch ♀ oplozenost jiker: 70–90 % inkubační doba: 60–80 D° (denní stupeň = průměrná denní teplota násobená počtem dnů) POZOR ! pokles teploty vody pod 12 °C nebo vzestup nad 25 °C → vyvolává poruchy při líhnutí po vykulení nastává trávení žloutkového váčku, pak postupný přechod na exogenní výživu dále za 2–3 dny po vykulení odlov tzv. „třeboňskými lžícemi“ a vysazování embryonek do výtažníků I. řádu

2. Dubraviova metoda – rybníček výtěrový rybníček – velikost dle počtu K g : 1♂ 1♀ (pár) – 50 – 70 m 2 2♂ 1♀ (skupina) – 100 – 150 m 2  rozměrů a  počtu ks → hromadný výtěr rybníček – sklon k výpusti a současně dvojitý spád k obvodu (vyduté úrovně – hlubší u výpusti), hloubka vody 40 – 50 cm → přítok pro rychlé napuštění, vhodná a udržovaná vegetace

výhody: –možnost selekce –optimalizace podmínek –řízený odchov –vyšší oplozenost –nižší embryonální úmrtnost než u Staročeské metody nevýhody: –náklady na výstavbu výtěrové soustavy

3. Umělý výtěr provádí se od 60. let 20. století VÚRH rozpracoval metodu na základě maďarských, rumunských a ruských zkušeností důležitou fází výtěru je odlepkování jiker Maďarská metoda – pomocí mastku (talku – křemičitan hořečnatý), doba odlepkování je 5-6 hod Rumunská metoda – pomocí roztoku močoviny a kuchyňské soli, pak následuje koupel v taninu Ruská metoda – pomocí zředěného kravského mléka – tato metoda je přirozená a jednoduchá, nejkratší inkubace jiker se provádí v tzv. Zugských lahvích i kulení plůdku, rozkrmování se realizuje na žlabech