Vliv stresujících zážitků v dětství na psychopatologii dospělých Jana Švecová

Stres a traumatické zážitky v dětství jsou spojovány s různými psychiatrickými patologiemi dospělých: depresivní porucha, schizofrenie, úzkostné poruchy, posttraumatická stresová porucha (PTSD),poruchy osobnosti a zneužívání návykových látek senzitivita vyvíjejícího se mozku a hormonálního systému v dětství Stres může ovlivňovat funkční a strukturální systémy ve vyvíjejícím se mozku, včetně endokrinního systému, dojde ke zvýšení citlivosti na stres

Dětství jako kritické období vývoje Zvýšení sekrece stresových hormonů, plasticita mozku – zmenšení objemu hippocampu nebo změna ve zpětné vazbě osy hypotalamus – hypofýza – nadledviny Stresem vyvolaná hyperaktivita stresového systému způsobuje (vlivem kortikoliberinu a a glukokortikoidů) plastické změny v amygdale, hippokampu a mezokortikálním a mezolimbickém dopaminergním systému

Souvislosti mezi časným stresem a problémy v dospělosti: Kumulativní efekt - závažnější změny v mozku u zvířat, která prožila předčasnou separaci od matky a pozdější expozici otevřené vyvýšené plošině Stres pozměňuje afektivitu a emocionální reagování - 90 osob bez psychiatrických diagnóz, zjistili nižší pozitivní afekt a výraznější odpovědi vegetativního NS na ohrožující experimentální stimuly u těch 25 lidí, kteří udávali trauma z dětství (Pole)

souvislost mezi negativními událostmi v dětství a depresemi a úzkostí u více než 1500 dospělých s psychiatrickou diagnózou (Cohen a kol.) Pokusy na zvířatech - stavy zoufalství a bezmocnosti - následek prenatálního stresu nebo trvajícímu stresoru, kterému není možné uniknout – stav je spojen se změnami v neuroendokrinním systému U lidí může navíc časný stres ovlivnit kognitivní a exekutivní funkce, a tím přispět symptomům pro poruchy typickým

Výraznější pozitivní symptomy jako halucinace u schizofrenie a schizoafektivní poruchy u pohlavně zneužívaných dětí (Lysaker a kol.) Stres může snížit kapacitu zvládání a tím přispět k rozvoji psychopatologie Dávka nebo 'building block' efekt - uváděn ve spojitosti s PTSD (vyšší počet traumatických zážitků – vyšší šance na PTSD, závažnost posttraumatických symptomů)

Podobné studie – zaměřené na určité poruchy, různé metody hodnotící trauma souvislosti specifické pro dané poruchy Současná studie: Může být souvislost mezi časným stresem a psychopatologií v dospělosti nespecifická vzhledem k určité poruše?

Liší se stresová zátěž a souvislost s psychopatologií mezi diagnostickými skupinami? počet, typ a frekvence negativních zážitků psychiatričtí hospitalizovaní pacienti – různé dg. tři životní období: časné dětství (do dovršení 6 let) období před začátkem puberty dospělost (od puberty do současnosti).

Studie Zentrum fuer Psychiatrie Reichenau Konečný vzorek 96 pacientů a 31 kontrol diagnózy zkušenými psychiatry podle kritérií MKN-10 Poruchy nálady(MDD, F31–33), schizofrenie a schizoafektivní porucha (F20, F25), poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek(F19, F10), a poruchy osobnosti(F60.3, F60.31)

Závažnost psychopatologie hodnocena Brief Psychiatric Rating Scale (BPRS), Beck Depression Inventory (BDI), General Assessment of FunctioningScale (GAF) Většina pacientů užívala léky, typická a atypická antipsychotika, tricyklická antidepresiva nebo SSRI (až na závislé pacienty) Kontrolní skupina - Mini-International- Neuropsychiatric-Interview (MINI)

Negativní zážitky a stresová zátěž 4 hlavní oblasti: trauma obecně fyzické tresty citový chlad pohlavní zneužívání u každé události – věk, doba trvání, frekvence, zážitek kódován na sedmistupňové škále (nikdy v tomto roce - několikrát denně)

Počet událostí zanalyzován pro každé životní období Prenatální stres Dotazník hodnotí efekt stresu zažitý klientovou matkou v průběhu těhotenství: (choroby, nehody nebo ztráta partnera nebo blízkých příbuzných, rozvod), kouření, alkohol, užívání drog, léků a její psychický a fyzický pocit pohody.

Významně vyšší počet stresujících událostí a vyšší stresová zátěž před pubertou byla nalezena u psychiatrických pacientů v porovnání se zdravými jedinci. Stresová zátěž, traumatické zážitky a prenatální stres - významně vyšší u pacientů než u zdravých kontrol V obou skupinách - prenatální stres koreloval se stresovou zátěží v průběhu dalších životních období a u psych. pacientů traumatické zážitky korelovaly se stresovou zátěží v průběhu života

U všech skupin převažovaly stížnosti na citový chlad Pacienti udávali více násilí ve svých rodinách během dětství a dospívání v porovnání se zdravými Pacienti byli častěji separováni od své biologické matky ( na období alespoň 3 měsíce) před pubertou (21% pacientů, nikdo z kontroly) Ohodnocení dětství od 1-6, pacienti dávali horší známky

Stresová zátěž se lišila mezi diagnostickými skupinami: Pacienti s poruchami osobnosti měli nejvyšší stresové zatížení v dětství a v pubertě (ve všech dotaznících, včetně hodnocení traumatických zážitků a prenatálního stresu) Prepubertální stres byl také vyšší u lidí s depresivní poruchou než u schizofreniků a drogově závislých U pacientů s poruchou osobnosti byla prokázána převaha citového a pohlavního zneužívání

Souvislost mezi současným stresem a mírou psychopatologie a časným stresem Neprokázán žádný vztah mezi počtem hospitalizací nebo současným užíváním drog Vyšší hladina stresu – významně více vyjádřené afektivní symptomy Schizofrenici – halucinace – souvislost pouze se stresovou zátěží v dospělosti (obzvláště s citovým a pohlavním zneužíváním), Závažnost příznaků u PTSD spojována se stresovou zátěží v průběhu celého života

Stress Load During Childhood Affects Psychopathology in Psychiatric Patients Katja Weber; Brigitte Rockstroh; Jens Borgelt; Barbara Awiszus; Tzvetan Popov; Klaus Hoffmann; Klaus Schonauer; Hans Watzl; Karl Pröpster Published: 11/04/

Dotazy???

Děkuji za pozornost. Měl jsem šťastné dětství, dokud mě maminka nevykopla. Minulý týden.