Česká ekonomika po světové krizi a během evropské krize Tomáš Holub IES FSV UK 17. května 2012

2 Dvě vybrané otázky Vývoj po trajektorii nesouměrného „W“ – jaké byly a jsou jeho příčiny? Co činila měnová politika, jaký měla vliv na ekonomiku, a jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize?

3 Dvě vybrané otázky Vývoj po trajektorii nesouměrného „W“ – jaké byly a jsou jeho příčiny? Co činila měnová politika, jaký měla vliv na ekonomiku, a jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize?

4 Vývoj HDP v ČR a EA Vývoj HDP od vypuknutí krize je silně synchronizován s eurozónou i celkou EU. Tempo růstu reálného HDP, mzr. v %

5 Korelace vývoje HDP v ČR a EA V posledních letech je korelace téměř 100% (nejen pro ČR).

6 Vývoj vývozu a dovozu Primárním důvodem recese v roce 2009 propad zahraničního obchodu, pak oživení a nyní opět útlum. Reálný vývoz a dovoz meziročně v %, meziroční změny v mld. Kč, sezonně očištěno

7 Příspěvky k vývoji HDP Celkově profil nesouměrného „W“. Čistý vývoz přispíval negativně jen na začátku recese. Výrazný útlumu domácí poptávky v časové sekvenci investice – spotřeba domácností – spotřeba vlády. Příspěvky jednotlivých složek poptávky do meziročních změn HDP, v p.b.

8 Prognóza složek HDP

9 Příspěvky odvětví k vývoji ekonomiky Nejvýrazněji se na poklesu ekonomiky v roce 2009 i na následném oživení podílel zpracovatelský průmysl. Příspěvek sektoru služeb je nyní opět negativní. Příspěvky odvětví do meziročních změn HPH, v p.b.

10 Průmysl Průmysl byl hlavním „tahounem“ propadu i následného oživení ekonomiky. Produkce ale již delší dobu stagnuje zhruba na úrovni poloviny roku 2007.

11 Průmysl – bariéry růstu Dominantní bariérou byla a je slabá poptávka. Ostatní faktory (včetně například dostupnosti úvěrů) jsou méně významné.

12 Stavebnictví a maloobchod Stavebnictví zůstává extrémně utlumené vlivem slabých vládních investic i situace na trhu s bydlením. Rovněž maloobchod čelí již několik let slabé spotřebitelské poptávce.

13 Trh práce Vývoj ekonomiky ve tvaru nesouměrného „W“ se s obvyklým zpožděním promítá i do situace na trhu práce.

14 Míra nejistoty je veliká, všechny odhady však ukazují zpomalení tempa růstu potenciálního produktu a profil „W“ u mezery výstupu. Odhady růstu potenciálu a mezery výstupu Potenciální produkt (v % meziročně) Mezera výstupu (v %)

15 Fiskální politika je po většinu času procyklická. Jednou z výjimek byl rok 2009 – protikrizový balíček. Konsolidace od roku 2010 (s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost) tlumí oživení ekonomiky. Fiskální politika

16 Alternativní scénář prognózy Alternativní scénář odráží konsolidační záměry vlády a vede k pomalejšímu oživení v roce 2013.

17 Dvě vybrané otázky Vývoj po trajektorii nesouměrného „W“ – jaké byly a jsou jeho příčiny? Co činila měnová politika, jaký měla vliv na ekonomiku, a jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize?

18 Úrokové sazby ČNB 2T repo sazba od srpna 2008 celkově klesla z 3,75 % na 0,75 %. V roce 2011 ČNB nenásledovala zvyšování sazeb ECB.

19 Inflace Výkyvy inflace směrem nahoru způsobené převážně cenami komodit a administrativními vlivy, směrem dolů zejména utlumenou ekonomickou aktivitou. Meziročně v %

20 Riziková prémie na mezibankovním trhu Během krize ČNB částečně „přetlačovala“ nárůst rizikové prémie na peněžním trhu i klientských rizikových prémií (viz dále). Od r však je již prémie na peněžním trhu stabilní.

21 Klientské riziková prémie Nárůst klientské rizikové prémie zejména u hypoték s krátkodobou fixací a v menší míře u malých podnikových úvěrů. Do značné míry odraz vývoje hospodářského cyklu.

22 Proč jsme se vyhnuli použití nekonvenčních nástrojů MP? V ČR je dlouhodobě přebytek likvidity v bankovním sektoru. Nebylo dosaženo nulové úrovně úrokových sazeb. Přenos změn sazeb do ekonomiky měl poruchy, ale stále fungoval. Finanční systém zůstal stabilní. K uvolnění měnových podmínek došlo mj. oslabením kurzu.

23 Výhled úrokových sazeb S aktuální prognózou a jejími předpoklady je v souladu pokles tržních úrokových sazeb ve zbývající části letošního roku a jejich následný nárůst od druhé poloviny roku M PRIBOR, v %

24 Vývoj kurzu koruny Kurz se v posledních letech pohyboval „správným“ směrem. Posílení v letech tlumilo inflaci a přehřátí ekonomiky, oslabení v období a koncem roku 2011 pomáhalo tlumit dopady krize.

25 Prognóza kurzu koruny Prognóza ČNB počítá s pozvolným posilováním kurzu koruny. CZK/EUR

26 Vývoj reálného kurzu vůči euru v zemích regionu Posilující trend je zřetelný nezávisle na kurzovém režimu, k výraznému reálnému oslabení během krize ale došlo jen při floatingu (+ v menší míře i v SK a LV díky nižší inflaci).

27 Rozklad vývozu na faktory Oslabení kurzu v roce lehce ztlumilo vliv propadu zahraniční poptávky (a zvyšovalo příjmy exportérů v korunách). Rezidua od poloviny r – mj. vliv šrotovného.

28 Země s cílování inflace během krize – vývoj HDP Zdroj: Irineu E. de Carvalho Filho (2011) Rychlejší oživení ekonomiky než země s jinými MP režimy.

29 Země s cílování inflace během krize – vývoj úrokových sazeb Zdroj: Irineu E. de Carvalho Filho (2011) Výraznější snížení sazeb v zemích s cílováním inflace.

30 Země s cílování inflace během krize – reálný kurz Zdroj: Irineu E. de Carvalho Filho (2011) Oslabení reálného kurzu v zemích s cílováním inflace.

31 Euroizace ekonomiky Zdroj: ČNB, ZFS 2008/2009 Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU (v % celkových úvěrů danému segmentu, 2008) Země s pevným/plovoucím kurzem se vyznačují větší/menší mírou spontánní euroizace ekonomiky.

32 Euroizace ekonomiky a CDS spready během krize Zdroj: IMF, WEO, duben 2009 Dle analýz IMF byla větší míra euroizace spojena s vyšším nárůstem CDS spreadů vládních obligací (přinejmenším během nejhoršího období krize).

33 Euroizace ekonomiky a boom- bust cyklus Zdroj: Harnych, IES (draft bakalářské práce) Figure 8: GDP growth and FC real credit growth for the period Figure 9: Credit euroization and economic decline in 2009 Větší přehřátí a následně hlubší propad v zemích s větší mírou euroizace (a pevným měnovým kurzem).

34 Shrnutí Vývoj v ČR ve tvaru nesouměrného „W“ souvisel zejména s výkyvy zahraniční poptávky a v menší míře s domácí fiskální politikou. Měnová politika reagovala na krizi výrazným snížením sazeb. Pokles MP sazeb z části přetlačoval nárůst rizikových prémií. ČNB nebyla nucena použít nekonvenčních nástrojů měnové politiky. K uvolnění měnových podmínek došlo mj. oslabením kurzu. Plovoucí kurz přispěl k prevenci vzniku makro-finančních nerovnováh.

35 Literatura ČNB, Zprávy o inflaci ČNB, Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2011, _dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2011.pdf. _dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2011.pdf IMF, World Economic Outlook, April Irineu E. de Carvalho Filho (2011): ”28 Months Later: How Inflation Targeters Outperformed Their Peers in the Great Recession,” The B.E. Journal of Macroeconomics: Vol. 11: Iss. 1 (Topics), Article 22,

Děkuji za pozornost Tomáš Holub