Šablona
Anotace: žák získá nové informace o procesech v krajině Autor:Mgr.Hana Hilscherová Jazyk: Čeština Očekávaný výstup: porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost Speciální vzdělávací potřeby: žádné Klíčová slova: litosférické desky, zemětřesení Druh učebního materiálu: výkladová prezentace Druh interaktivity: výklad Cílová skupina: Žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: let Celková velikost: 519 kB
Zemětřesení 1.část Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry Větší zemětřesení se vyskytují v těch oblastech světa, kterými prochází zlomy litosférických desek Např. západní pobřeží Ameriky, východní Asie, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří Seismologie = věda o zemětřesení Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli hypocentrum kolmý průmět ohniska na zemském povrchu se nazývá epicentrum Zemětřesení způsobuje pohyb litosférických desek Slabá zemětřesení jsou velmi častá např. třesou se skleničky na policích, lustr, hodiny na stole Silnější zemětřesení jsou vázána na aktivní tektonické oblasti a jejich výskyt je méně častý Podmořská zemětřesení pak mohou vyvolat také velmi ničivé vlny tsunami.
Druhy zemětřesení Podle původu: Řítivá - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech Mohou však způsobit značné škody sopečná (vulkanická) – bývají průvodním jevem sopečné činnosti Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu tektonická (dislokační) – nejčastější Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné energie v tektonicky aktivních oblastech Podle hloubky: mělká – vyskytují se do 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km hluboká – hlouběji než 300
Výskyt zemětřesení Zemětřesení tektonického původu se vyskytují v místech s poruchami zemské kůry Více jak 75 % tektonických zemětřesení se odehrává v pásmu ohraničující Pacifik tzv. oblast Ohnivý kruh Další: Severní Afrika, Středozemní moře, Apeninský poloostrov, Alpy, Dinárské hory, Turecko, Írán až po Himálaj Ostatní tektonická zemětřesení : oblast středooceánských hřbetů
Magnitudo Měření síly zemětřesení pomocí magnituda navrhl poprvé japonský seismolog Kijoo Wadati ve 30. letech 20. století veřejnosti známa jako Richterova stupnice Richter se při jejím pojmenování inspiroval hvězdnou magnitudou V souvislosti s Richterovou stupnicí je rozšířená častá chyba mezi veřejností využívat tuto stupnici celosvětově Samotná stupnice byla totiž vymyšlena pouze pro měření síly zemětřesení v jižní Kalifornii
Zemětřesení v Česku V Česku bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály např. Karlovarský kraj a Královéhradecký kraj Nejsilnější zemětřesení na Hronovsku bylo naměřeno v roce 1901, mělo sílu 4,7 Richterovy stupnice Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou Český les, Opavsko a východní část Krušných hor, Ostravsko, Kladensko, Podkrušnohorská pánev