MARKETING A MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU část 2 RNDr. Aleš Krejčí, CSc.

2.2. CHARAKTER PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU PRODUKTY CESTOVNÍHO RUCHU #Jsou to SLUŽBY, na trhu a v marketingu pro ně platí (víceméně) stejné zákonitosti jako pro výrobky. #Mají aspekty - hmotné (stravování, dopravní prostředky, …) - nehmotné (zážitky, atmosféra, …) #Jsou zbožím střednědobého charakteru (cca 1 měsíc až 1 rok). #Mají pomíjivý charakter, nelze je vlastnit ani skladovat. # Jsou poskytovány konkrétním lidem, týkají se jich doslova „fyzicky“. #Výrazným aspektem je jejich sezónnost.

3.3. MIMOEKONOMICKÉ FUNKCE CESTOVNÍHO RUCHU Funkce cestovního ruchu rekreační (reprodukce fyzických a duševních sil) poznávací (fakta a orientace v dnešním světě) kulturní (vliv na chování, jednání, morální hodnoty) zdravotní (preventivní i léčebná role cestovního ruchu) vědecko-informační (výměna informací, rozvoj obchodních kontaktů) volnočasová (čím dál větší vyplnění mimopracovního času) lifestylová (poznání a utváření životního stylu a spotřebních postojů) světonázorová (rozvoj osobnosti, hodnotového žebříčku)

4.4. PRŮMYSL CESTOVNÍHO RUCHU Zaměstnanost V cestovním ruchu v ČR je zaměstnáno cca 231 tisíc osob (2013), CR vytváří 4,6 % pracovních příležitostí. Většinou jde o malé a střední firmy a OSVČ (např. průvodci), celkem se jedná o desetitisíce podnikatelských subjektů. Incoming přispívá k aktivní platební bilanci státu, outgoing k pasivní bilanci. Incoming turistů, jednodenních návštěvníků a tranzitujících osob přináší do ČR ročně 140 mld Kč, z toho turisté 103 mld Kč (2013). Pozn. Spotřeba DCR vč. služebních cest činí 94 mld Kč, z toho turisté 64,3 mld Kč (2013). Význam segmentu CR pro státní rozpočet, platební bilanci a tvorbu HDP. Podíl CR na HDP České republiky 2,9 % (2013). Satelitní účet CR (Český statistický úřad).

5.5. CESTOVNÍ RUCH - POHLED STATISTIKY Definice pojmů CR z hlediska statistiky (Český statistický úřad, UNWTO) Turista je cestovatel, který alespoň jednu noc přenocuje mimo svůj domov v hromadném ubytovacím zařízení (HUZ) jako host. HUZ = min. 5 pokojů nebo 10 lůžek určených k přechodnému ubytování. Návštěvník je jednodenní výletník (bez přenocování). Oficiální metodika nezahrnuje ubytovací zařízení s menší kapacitou, výměnné pobyty škol aj. organizací (ubytování v rodinách, školách, tělocvičnách), návštěvní cesty (ubytování u příbuzných a známých). Oficiální data jsou tím podhodnocena o %.

6.6. CESTOVÁNÍ ČECHŮ Počet uskutečněných cest rezidentů ČR (2014) [v miliónech] přenocování 4+přenocování 1-3služební cesty DCR 7,6718,530,85 Outgoing4,06 1,180,41 Hlavní zahraniční destinace Čechů (orientačně v tisících turistů – 2014/15): Chorvatsko (797), Rakousko (629), Itálie (526), Slovensko (496), Řecko (339), Německo (320), Turecko (280), Španělsko (185), Francie (149), Maďarsko, Bulharsko (115) … Egypt (122), Tunisko (77), … Portugalsko, Velká Británie, skandinávské země, … Thajsko (32), USA, … Emiráty, Dominikánská republika (6), Indie …

7.7. ZAHRANIČNÍ NÁVŠTĚVNÍCI ČR 1. kvartál 2014

8.8. ZAHRANIČNÍ A DOMÁCÍ HOSTÉ V ČR Ubytovaní hosté v HUZ a incoming do ČR (2014) [v miliónech] hosté ubytovaní v HUZpočet přenocování celkem15,5939,57 z toho cizinci 8,1020,52 Hlavní zdrojové trhy českého incomingu v tisících turistů (2014): Německo (1 553), Rusko (691), Slovensko (493), Polsko (449), USA (441), Velká Británie (397), Itálie (369), Francie (273), Rakousko (245), Čína (211), Nizozemí (204), J. Korea (195), Španělsko (194), Maďarsko (126), Japonsko (125), Izrael (116) atd.

9.9. HOTELOVÝ A RESTAURAČNÍ PRŮMYSL I. Hotelová a restaurační zařízení (hospitality) Vyvinuly se v minulých staletích ze zájezdních hostinců. Mezinárodní hotelové řetězce (hotel chains) - např. Hilton, Ibis, Kempinski, NH, Mandarin, Ramada …; některé řetězce jsou (byly) navázané na letecké společnosti a touroperátory (Radisson SAS, Golden Tulip aj.). Národní hotelové sítě - OREA Hotels … Jednotná klasifikace ubytovacích zařízení (tzv. hvězdičky): pod patronací Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) a MMR se označují certifikovaná zařízení samostatně v kategorii hotel, hotel garni, penzion, motel, botel. V současné době na ni přistoupily státy zhruba poloviny EU. Vlastní klasifikace kempů.

10. HOTELOVÝ A RESTAURAČNÍ PRŮMYSL II. Konfederace HOTREC zastupuje sektor hotelů, restaurací a kaváren na evropské úrovni. Tento sektor čítá 1,7 milionu podniků, přičemž téměř 92 % z nich je mikro-podniků zaměstnávajících méně než 10 osob. V samotné EU toto odvětví zajišťuje přibližně 9,5 milionu pracovních příležitostí.

11. UBYTOVACÍ KAPACITY V ČR Kapacita HUZ v České republice (2014) počtyzařízenílůžekmíst celkem9013 z tohohotely2482 privátní ubytování3351 kempy, chatové osady, turistické ubytovny 1506 celková kapacita (lůžek) stany a karavany50 837

12. EVROPSKÉ FONDY Fondy EU představují hlavní nástroj realizace HSS, jejich prostřednictvím se rozdělují prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Strukturální fondy Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS) EU usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj členských států a jejich regionů. Cílem je zmírnit rozdíly v životní a ekonomické úrovni a zvyšovat schopnost EU jako celku čelit výzvám 21. století. Tomuto úsilí se říká evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) anebo kohezní politika. HSS patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám a EU na ni vynakládá více než 1/3 svého rozpočtu. Na programové období mělo ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard EUR (cca 3/4 ročního státního rozpočtu ČR).

13. OPERAČNÍ PROGRAMY Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představující průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů členských států. NUTS II Každý OP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti (NUTS II).

14. OPERAČNÍ PROGRAMY II. Alokace ESI fondů ( Evropských strukturálních a investičních fondů) mezi programy v obdob í