Soudobý svět Milena Tichá Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Milena Tichá. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Soudobé světové hospodářství souhrn národních ekonomik vzájemně propojených mezinárodními ekonomickými vztahy.

Národní ekonomika ekonomika vymezená státními hranicemi jednotlivých zemí.

Úkol uveď konkrétní příklady jednotlivých národních ekonomik, které tě něčím zaujaly, uveď, čím tě zaujaly, uveď, v jaké souvislosti a kde jsi se o nich něco zajímavého dozvěděl.

Mezinárodní ekonomické vztahy vazby, které vzájemně propojují národní ekonomiky. Založeny na: mezinárodním obchodu zbožím, službami, mezinárodním pohybu kapitálu a pracovních sil, existenci mezinárodních a nadnárodních korporací, mezinárodní ekonomické integraci, globalizaci SH.

Úkol uveď konkrétní příklady jednotlivých forem mezinárodních ekonomických vztahů, se kterými ses setkal, uveď, jak se promítají do tvého života.

Struktura světového hospodářství různorodá: SH zahrnuje různé národní ekonomiky. tvořena dvěma segmenty SH: představují: rozvinuté ekonomiky, rozvojové ekonomiky.

Úkol charakterizuj jednotlivé segmenty SH a vymez, čím se konkrétně vyznačují: rozvinuté ekonomiky, rozvojové ekonomiky.

Postavení jednotlivých segmentů SH se ve světovém hospodářství liší. úkol: uveď konkrétní příklady rozdílů v postavení jednotlivých segmentů SH.

Mění se postavení jednotlivých zemí ve SH oslabuje se ekonomická pozice USA, evropských zemí a Japonska (zemí tzv. G7), roste ekonomická úloha zemí jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky, Indie a Číny.

Úkol uveď, jak se konkrétně projevuje rostoucí ekonomická úloha zemí jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky, Indie a Číny ve SH, uveď, jak se tyto změny dotýkají tebe osobně.

Rozhodující postavení ve SH si stále udržují rozvinuté ekonomiky, USA, Japonsko, Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Kanada (země tzv. G7).

Dynamika ekonomického vývoje se přesouvá do nově se rozvíjejících ekonomik: Číny a Indie, zemí Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie a Ruska, vznikají nová ekonomická centra.

Úlohu motoru SH přebírá skupina zemí BRIC: Brazílie, Rusko, Indie, Čína. dynamické ekonomiky s velkým ekonomickým potenciálem.

Čína – ekonomický růst v roce200610,7 % ,0 % ,0 % ,2 % ,3 % vysoká dynamika ekonomického růstu. (Ta zůstala velmi vysoká i v letech 2008 až 2010, v období celosvětové ek. krize.)

Čína novým tahounem ekonomického růstu světového hospodářství.

Čínské firmy expandují rostou přímé zahraniční investice Číny, cíl: získat znalosti, technologie, zavedené značky.

Čína – podle HDP v USD V roce 2005 (přepočet dle měn.kurzů) na 4. místě na světě: 1. USA, 2. Japonsko, 3. Německo, 4. Čína (předstihla Velkou Británii), 5. Velká Británie.

Čína – podle HDP v USD V roce 2007 (přepočet dle měn.kurzů) na 3. místě na světě: 1. USA, 2. Japonsko, 3. Čína (předstihla Německo), 4. Německo, 5. Francie.

Čínské hospodářství předstihlo v roce 2011 svou velikostí Japonsko, V roce 2011 HDP Číny 5,88 bilionu USD (v přepočtu podle měnového kurzu), Čína se stala v roce 2011 druhou největší ekonomikou světa (za USA).

Čína, Indie, Brazílie mají před sebou pravděpodobně období dalšího dynamického rozvoje, ale dosud se stále řadí mezi chudé, rozvojové země (měřeno podle hrubého domácího produktu vytvořeného na jednoho obyvatele). jedná se o lidnaté země s velkou rozlohou a rozdílnou ekonomickou úrovní jednotlivých regionů.

LITERATURA KONEČNÝ, Bronislav; SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha : Libri, ISBN VLČEK, Josef a kol. Ekonomie a ekonomika. Praha : ASPI, ISBN VLČEK, Josef a kol. Ekonomie pro neekonomy. Praha : Codex Bohemia,1998. ISBN