DRUHY PAMĚTI Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám. VY_52_INOVACE_ února 2014

P AMĚŤ A JEJÍ DRUHY  Paměť je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace z předchozích zkušeností.  Dělí se na:  Krátkodobou a dlouhodobou

P AMĚŤ A JEJÍ DRUHY  Dělení podle způsobu zapamatování na:  Názorovou  Mechanickou  Bezděčnou  Záměrnou  Logickou

K RÁTKODOBÁ PAMĚŤ  Krátkodobé kódování a uskladnění informace.  5-9 jednoduchých prvků ( čísel, slov)  Zapamatování na několik minut.  Po splnění úkolu se informace neukládá (např. vytočení telefonního čísla).

 Zapamatování toho, co budeme v budoucnu potřebovat, uchování závisí na motivaci, logickém zpracování, opakování a užívání informací.  Dlouhodobou paměť lze dále rozdělit na:  epizodickou – zaplněna událostmi, např. co jste dělali včera  sémantickou – uchovává vědomosti o okolním světě – fakta, významy D LOUHODOBÁ PAMĚŤ

 Je paměť na základě zpracování logického myšlení  Jde o funkce prvosignální popř. převážně podřízené hemisféry, snadnější pamatování a vybavování názorných podnětů.  Tyto typy rozlišujeme podle typu analyzátoru, jsou závislé na cvičení.  Můžeme dělit další typy - paměť na barvy, jazyk, čísla, tváře, vůně apod. N ÁZOROVÁ PAMĚŤ

 Zahrnuje paměť:  zrakovou (vizuální),  sluchovou (auditivní),  čichovou,  chuťovou,  hmatovou  smíšenou (kombinovanou)  pohybovou (zapamatování pohybů a jejich systémů, základ pro praktické, pracovní a sportovní návyky, stejně jako návyky chůze a psaní) N ÁZOROVÁ PAMĚŤ

 Osvojení učiva samotným opakováním bez snahy o pochopení nebo logické zpracování. (Učení se beze smyslu) P AMĚŤ MECHANICKÁ

 Logické rozčlenění,  Zapamatování informace bez záměru a úmyslu si ji zapamatovat,  Vybavování má podobu vzpomínání, např. něco, co je spojeno se zážitkem, vztahem nebo, co potřebujeme pro zajímavou činnost. P AMĚŤ LOGICKÁ

 Použití při daném vědomém cíli něco si zapamatovat,  Několikanásobné opakování a vybavování (=reprodukce) vývojově pozdější forma než paměť bezděčná,  Nutnost větší zralosti jedince, rozvoj u dítěte ve školním věku,  Při vzdělávání by měly být využity obě formy paměti. P AMĚŤ ZÁMĚRNÁ

 Na základě logického myšlení  Logická paměť  využití myšlení a pochopení podstatných vztahů, časově úspornější, trvalejší uchovávání, pohotovější vybavení. P AMĚŤ SLOVNÍ ( LOGICKÁ )

 Slovně-logická  Týká se toho, co je vyjádřeno slovy a zpracováno logicky.  Obsahem této paměti jsou myšlenky.  Snadnější pamatování pojmů, soudů a úsudků, jde o funkce převážně druhosignální popř. dominantní hemisféry.  Je specifická pro každého, sehrává rozhodující roli při osvojování si vědomostí v celém procesu vzdělání. P AMĚŤ SLOVNÍ ( LOGICKÁ )

 Bylo zjištěno, že:  o 10 % si pamatujeme z toho, co slyšíme;  o 15 % si pamatujeme z toho, co vidíme;  o 20 % si pamatujeme z toho, co současně vidíme i slyšíme;  o 40 % si pamatujeme z toho, o čem diskutujeme;  o 80 % si pamatujeme z toho, co přímo zažijeme a děláme;  o 90 % si pamatujeme z toho, co se pokoušíme naučit druhé. J AK SI NEJLÉPE PAMATUJEME

PRAMENY  ATKINSONOVÁ, R.L., ATKINSON, R.C., SMITH, E.E., BEM, D.J. Psychologie. Praha, Victoria Publishing 1995, Portál s. ISBN  Paměť a smysly. Doktorka.cz [online]. [cit ]. Dostupné z:  Paměť. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: