Poslání Veřejného Sektoru Jeho struktura a faktory ovlivňující jeho velikost.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
7 Nezaměstnanost.
Advertisements

Poptávka na trhu zboží a služeb
Výukový materiál vytvořený v rámci projektu „EU peníze školám“ Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění.
Sociální politika a Welfare State
Přerozdělování jako hlavní nástroj sociální politiky
 V tržním systému se ekonomické subjekty (na jedné straně výrobci, prodávající, na druhé straně nakupující zákazníci (domácnosti, firmy, vláda a státní.
Podnikatelské prostředí: Makroprostředí
Agregátní poptávka a nabídka
Hospodářská politika.
MODEL AS-AD INFLACE V EKONOMICE HYPERINFLACE DEFLACE
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů.
Úvod.  Ekonomie = interdisciplinární věda zkoumající zejména chování ekonomických subjektů = dále také hospodárnost, úspornost, dobré hospodaření  Obecná.
Makroekonomie.
KONFERENCE projektu APSYS „ Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe “ Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Jsou potřebné,
THEME 7 Social Security Welfare State Types of Social Security Systems.
Doc. Ing. Pavel Janíčko,CSc.
1 Role občanů při zajišťování bezpečnosti: formování konceptuálního rámce PhDr. Libor Stejskal Doktorský seminář 27. ledna 2010.
2.Marketingové prostředí
Stáří jako sociální událost
Typ statkuČistý veřejný Smíšený st., Vlastnosti jak veřejného tak soukromého statku St. pod ochranou Čistý soukromý Kdo získává?Všichni členové spol. Spotřebitelé.
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
ÚVOD DO PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Úloha neziskových organizací v národním hospodářství.
Hospodářský mechanismus
Chce být ekonomie udržitelná resp. je toho vůbec schopna? Ing. Lubor Tvrdý, Ph.D. PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů
Sociální ekonomika Vývoj modelů sociálního charakteru státu – I. část Merkantilismus ( století) 1. WELFARE STATE – Stát veřejných sociálních.
Jabok, ETF 2010 Michael Martinek.  Sociální ◦ Politika ◦ Práce ◦ Událost ◦ Vyloučení ◦ Zabezpečení  Sociální politika: ◦ Objekt ◦ Subjekt ◦ Nástroj:
Instituce, nositelé a nástroje hospodářské politiky
Sociální zabezpečení Sociální služby
Hospodářské cykly ekonomiky
Nezaměstnanost.
Mikro a makroekonomické aspekty tělesné kultury
Trh práce a politika zaměstnanosti
Veřejné výdaje a příjmy
Trh bydlení EKBY- 4. přednáška 15. března Specifika bydlení heterogenní, komplexní zboží zboží dlouhodobé spotřeby fixace v prostoru ostatní specifika:
Občanský sektor. Veřejný prostor Klíčová slova: stát x člověk (občan) – mezi nimi se rozpíná prostor – zahrnuje věci veřejné Klíčová slova: stát x člověk.
Ekonomika veřejného sektoru
Veřejné finance Veřejný sektor, veřejné statky
Trh práce a politika zaměstnanosti Přednáška 8 Sociální výhody v nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU.
Ing. Martin Petříček, MBA
Vzdělání a trh práce Přednáška do předmětu Ekonomika školství
Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie
Veřejné finance a veřejné statky
Hospodářství.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
VEŘEJNÁ EKONOMIE a VEŘEJNÝ SEKTOR Co je jeho náplní a jak velký má být?
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Financování veřejné dopravy Význam a charakteristika dopravy: Propojuje všechna odvětví hospodářství Propojuje všechna.
Přejít na první stránku Copyright Aleš Olejniček Příčiny existence veřejného sektoru Má existence veřejného sektoru objektivní.
Ing. Luděk Tesař ekonom Ekonomika ČR v souvislostech rozpočtů.
Ekonomika veřejného sektoru František Svoboda, Konzultační hodiny: čtvrtek, 13-15, kancelář 414
8 EKONOMICKÝ RŮST, VÝKYVY VÝKONU EKONOMIKY. Základy ekonomie 2 Produkce a růst Životní úroveň závisí na schopnosti země produkovat statky a služby Z hlediska.
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Daně a rozpočty (Státní rozpočet, daňová soustava, hospodaření domácnosti, mzda, ZP + SP) Finanční gramotnost pro 9. ročníky 2016 / 2017 Bc. Tomáš Janda.
Úvod do ekonomiky školství, vzdělávání a trh práce
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
II. – III. r./ Hotelnictví a turismus
Ekonomika veřejného sektoru
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
Obecná ekonomie STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
11 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA.
Září 2017 Sociální stát.
Zpracovala Ing. Lenka Hřibová, říjen 2017
11 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA.
S P O T Ř E B A a Ú S P O R Y.
Demografie je věda, která se zabývá:
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
Transkript prezentace:

Poslání Veřejného Sektoru Jeho struktura a faktory ovlivňující jeho velikost

Osnova Úvod Poslání veřejného sektoru Teorie potřeb a struktura veřejného sektoru Faktory ovlivňující jeho velikost Závěr

Poslání Veřejného Sektoru Narušení jisté rovnováhy při uspokojování potřeb Trh a jeho selhání Veřejný sektor a jeho poslání ?

Poslání Veřejného sektoru je předcházet, omezovat a řešit dopady selhávání a absentování trhu v ekonomickém, sociálním růstu a především rozvoji. Strecková - upraveno

Poslání Veřejného sektoru Poslání Funkce Cíle Činnosti

kategorii potřeb způsobech zabezpečování statků Chceme-li lépe pochopit fungování VS a jeho strukturu, je nutné blíže specifikovat kategorii potřeb, což nám umožní lepší orientaci v diskusi o způsobech zabezpečování statků ve Veřejném sektoru.

Teorie potřeb Potřeby Výrobní Finální Společenské Individuální Pramen: Veřejná ekonomie pro školu i praxi, Computer press 1998

Teorie potřeb pociťuje každý člověk – výrobce, jsou uspokojovány statky, jež jsou určeny pro spotřebu v procesu další produkce statků nebo služeb, neexistuj fakticky žádný důvod pro uspokojování těchto potřeb cestou VS. výrobní

Teorie potřeb tyto potřeby již neslouží k produkci dalších statků pociťuje je každý jedinec jako konečný spotřebitel finální Společenské potřeba organizovaného uspořádání společnosti potřeba ochrany občana a jeho majetku potřeba dovolání se spravedlnosti cestou zákonů potřeba ochrany územíIndividuální potřeba výživy potřeba odívání potřeba bydlení potřeba ochrany zdraví potřeba dopravy potřeba vzdělání potřeba poznání, informací potřeba estetických zážitků

Teorie potřeb Definiční znaky Příčina pociťování Intenzita pociťování Délka pociťování finální Společenské Pociťuje člověk jako člen společnosti (Robinson?) Individuální Pociťuje člověk jako genetický druh, jsou mu bytostně vlastní

Teorie potřeb Finální individuální potřeba estetických zážitků potřeba poznání, informací potřeba vzdělání potřeba dopravy potřeba ochrany zdraví potřeba bydlení potřeba odívání potřeba výživy a) možnost stanovení kvantitativní hranice nasycenosti (klesá) b)míra individuální existenční naléhavosti uspokojování potřeb (klesá) c) míra společenské existenční naléhavosti uspokojování potřeb (roste) d) míra významu uspokojování potřeb pro kultivaci lidského potenciálu (roste) e) dynamika změn ve způsobu uspokojování potřeb (roste)

Struktura Veřejného sektoru Blok společenských potřeb Blok odvětví rozvoje člověka Blok poznání a informací Blok technické infrastruktury Blok produkce privátních statků Blok existenčních jistot

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Ekonomické Mimoekonomické Geopolitické Historické Kulturně-náboženské Politické

Závěr Posláním veřejného sektoru je vytváření ekonomických podmínek pro upokojování společenských a individuálních potřeb jedinců, všude tam, kde je narušena přirozená funkce trhu, v souladu se zájmy společnosti a s ohledem na potřebu podpořit prorůstový charakter veřejného sektoru. Při objasňování existence veřejného sektoru se nelze zcela spoléhat pouze na teorii statků, velkou roli zde také sehrává teorie potřeb a kategorie zájmů. Bloková struktura veřejného sektoru je odrazem teorie potřeb. Strukturu veřejného sektoru a způsob financování je tedy možné objektivizovat prostřednictvím teorie statků a teorie potřeb. Veřejný sektor ve své struktuře a rozsahu by neměl vycházet z principu rovnosti ve spotřebě (charitativní charakter), nýbrž z principu rovnosti šancí, který podporuje jeho zdrojový charakter.

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VELIKOST A STRUKTURU VEŘEJNÉHO SEKTORU Doplňující text k přednášce

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Základní hypotézy První tvrdí, že růst podílu VS na HDP je odrazem špatného fungování politického systému vedoucí ke sklonu k nadměrnému rozpočtu Tzv. Niskanenova teorie byrokracie

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Q byr Q Q opt C B C,B

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Druhá tvrdí, že růst podílu VS na HDP je v příčinné souvislosti s měnícími se ekonomickými potřebami a preferencemi spotřebitelů Tzv. Wagnerova „hypotéza vzrůstající aktivity vlády“.

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Graf č. 1.:Relativní změny v aktivitách veřejného sektoru v průběhu preindustriální, industriuální a postindustriální fáze ekonomického vývoje

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Růst důchodu na hlavu Technologický pokrok (vliv vědy a výzkumu) Demografické změny Relativní náklady veřejných služeb Urbanizace Vývoj transferů Daňová postižitelnost aktivit ekonomiky Prahové efekty Politické a sociální faktory

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Demografické změny Populace (v tisících) muži ženy Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Demografické změny Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce Populace (v tisících) muži ženy

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Demografické změny Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce Populace (v tisících) muži ženy

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Prahové efekty Státní výdaje válka krize Čas vývoj státních výdajů A. T. Peacock - J. Wiseman

Faktory ovlivňující strukturu a velikost VS Sociální a politické faktory veřejné a starobní důchody úrazové a invalidní pojištění pojištění v nezaměstnanosti nemocenské pojištění potravinové programy rodinné přídavky důchodové podpory určitým skupinám obyvatelstva Stát blahobytu (welfare state)